Články

Žhavé zboží? Absolventi ekonomických a technických oborů

Manažeři odkojení v korporacích se probudili v nové době. Už nějakou chvíli totiž neplatí, že tvrdá práce v nadnárodních společnostech je pro absolventy vysokých škol tou nejvyšší metou dosažitelnou pouze pro ty nejlepší z nejlepších. Naopak, současní personalisté se musí pořádně otáčet, aby ukázali studentům, že jim ekonomičtí giganti mají stále co nabídnout.

Graduate Recruitment je jedním z odvětví lidských zdrojů, tedy Human Resources neboli HR. Věnuje se náboru absolventů vysokých škol. Aktivity Graduate Recruitmentu nejsou omezeny pouze na moment, kdy studenti opouštějí zdi vysokých škol. Sahají mnohem hlouběji do systému výuky. Významnou součástí práce je totiž budování povědomí o dané společnosti u studentů již od jejich nástupu do studia. Úspěšným modelem je tak navazování partnerství mezi školou a firmou. „Máme historicky silný vztah k pražské VŠE, jsme ale také například na Karlově univerzitě, Mendelově a Masarykově univerzitě v Brně a také na školách technického založení, jako je Vysoké učení technické v Brně nebo Vysoká škola báňská v Ostravě,“ uvádí Veronika Beranová, HR specialistka v jedné ze společností velké čtyřky, a dodává: „Kromě ekonomicky vzdělaných lidí v našem segmentu potřebujeme také specialisty v IT a technických oborech. Naší snahou je tedy pronikat i tam.“ Šanci ale mají i výjimečně motivovaní a šikovní studenti z jiných oborů. Jde především o to najít adepty, kteří se chtějí učit novým věcem, jsou cílevědomí a mají snahu se rozvíjet, neustále se vzdělávat a profesně růst. Ne náhodou je součástí letošní náborové kampaň i webová stránka Vyrostlijsme.cz, kde bývalí zaměstnanci prezentují, jak odstartovali svou kariéru.

Ke studentům se tak kromě manažerů firem na seminářích a přednáškách dostane nabídka dalších navazujících aktivit. Patří mezi ně workshopy, během nichž se studenti seznámí s prostředím firmy včetně jednotlivých oddělení. Na workshopu se studenti zabývají případovými studiemi, díky kterým si udělají konkrétní představu o podobě jejich potenciální pracovní náplně. Workshopy vedou manažeři z jednotlivých oddělení firmy. Náborový manažer zároveň přiblíží podmínky, za kterých lze do firmy nastoupit. Workshopy, kterých se uskuteční zhruba patnáct do roka, se věnují rozličným tématům. „Nejvíce pozornosti přitahují workshopy, které se zabývají současnými trendy jako například robotizace nebo kryptoměny,“ doplňuje Veronika. Kromě workshopů se pořádají také soutěže o ceny nebo kratší večerní meet-upy. V současné době jsou už i v našich zeměpisných šířkách populární různé druhy internship programů, mezi které spadá například shadowing, čili neplacená stáž uvnitř firmy, kdy potenciálního uchazeče o zaměstnání koordinuje team leader z firmy. Další možností navázání vztahů se studenty je například záštita diplomových prací. Z pohledu firmy je hlavním cílem Graduate Recruitmentu vrýt se pozitivním způsobem studentům do paměti jako potenciální zaměstnavatel.

Seniorním zaměstnancem za tři roky

Klíčové vlastnosti uchazečů jako cílevědomost a samostatnost jsou zásadní proto, že postup nahoru hierarchií velkých společností bývá neobyčejně rychlý. První rok se nově příchozí zaměstnanci převážně vzdělávají, druhý rok po nástupu získané know-how implementují v praxi a třetí rok již vědou vlastní tým. „Během své působnosti v Deloitte jsem se za tři roky vypracoval z nejnižší pozice zvané Associate na Senior Associate. Za tu dobu jsem se setkal s velkým množstvím zajímavých high-profile projektů realizovaných pro velké subjekty. Rychle jsem se tak naučil prakticky orientovat ve finanční analýze, jak jednotlivé byznysy fungují a podobně. Dokonale jsem si osvojil valuační know-how, které tam bylo na špičkové úrovni,“ potvrzuje realitu kariérního postupu Karel Jára, absolvent oboru Ekonomie na Karlově univerzitě a dnes již bývalý zaměstnanec Deloitte.

Cílovou skupinou expertů Graduate Recruitmentu jsou lidé na prahu dospělosti, nepočítá se tak u nich s bohatým curriculum vitae. Nicméně například účast na Erasmu, dobrovolnické aktivity nebo členství v některé z vysokoškolských organizací napoví, zda se jedná o jedince, který má potřebný drive pro náročnou práci v korporaci. „Nevadí, že člověk ještě neprošel pracovní zkušeností. Zajímají nás ti, kteří ji chtějí získat. V propracovaném systému školení je vše naučíme. Ihned po nástupu je čeká pětitýdenní trénink. Během prvního roku získávají informace od starších kolegů, dělají si potřebné certifikace a tak podobně,“ popisuje HR specialistka.

Současní studenti ekonomických a technických oborů si jsou zároveň vědomi své ceny a jejich sympatie se nedají získat zadarmo. „Za poslední dva roky se nábor stal nesrovnatelně náročnější disciplínou. Díky průzkumům víme, že dnešní studenti vyžadují work-life balance, možnost najít si v pracovním prostředí kamarády, trávit svůj život v atraktivních kancelářích, požadují vzdělávání a rychlý kariérní růst a ideálně práci, co dává smysl a je společnosti prospěšná,“ přibližuje Beranová. Dnešní studenti mají jednoduše jiný pohled na věc než lidé, kteří absolvovali školu v době, kdy byla velká čtyřka považovaná za naprostou modlu v rámci prestiže. Nechtějí žít pro práci, ale užívat si všeho, co jim moderní doba nabízí. Korporacím tak nezbývá nic jiného než ukázat přívětivou tvář a zaujmout potenciální zaměstnance přátelským prostředím a opakováním nesporného faktu spočívajícího v tom, že díky pracovní zkušenosti ve velké společnosti získají vzdělání, praxi, certifikace a také neuvěřitelný přehled o trhu.

Tagy

Související články

Napsat komentář

Close
Close