Jste i vy apatičtí přihlížející?
Efekt přihlížejícího je psychologickým jevem zkoumaným od 60. let 20. století. Zjednodušeně ukazuje, že čím více lidí je poblíž nebezpečné situace, tím spíše nikdo z nich nezasáhne. Pojďme ho zažít na vlastní kůži!
Apatičtí přihlížející
Osmadvacetiletá barmanka Kitty Genovese se 13. března 1964 ve 3:15 ráno vracela z noční směny v newyorské čtvrti Queens. Pár metrů od domu ji napadl a pobodal Winston Moseley. Dívčino volání o pomoc zaslechl jeden ze sousedů, který přepadení přerušil. Z okna na muže křikl, ať ji nechá být. Ten se sice vzdálil, ale o pár minut později se vrátil zpět, aby dílo dokonal – Kitty Genovese pobodal a umírající znásilnil u vchodu jejího domu. Při vyšetřování se ukázalo, že volání o pomoc zaslechlo několik sousedů (píše se dokonce až o 38 svědcích). Ani jeden z nich však nepřispěchal dívce na pomoc. Někteří měli za to, že jde jen o mileneckou hádku, jiní byli přesvědčeni, že pomoc zavolal už někdo jiný. Strašlivý incident vyvolal diskuze o tom, proč jsou lidé apatičtí navzdory vážnosti situace.
Psychologický jev, který můžeme popsat tak, že se jedinec ve skupině chová jako apatický svědek navzdory vážnosti situace v jeho dosahu, označujeme jako efekt přihlížejícího, efekt apatického diváka nebo anglicky bystander effect. Zkoumali ho sociální psychologové Bibb Latané a John Darley, kteří také vytvořili pětikrokový model pomoci. Pražská galerie DOX nabízí školám zážitkový workshop s názvem Obyčejné hrdinství, v němž studenti poznají své vlastní reakce na krizovou situaci. Na vlastní kůži ho mohli vyzkoušet i návštěvníci letošní konference Perpetuum konané právě v Centru současného umění DOX.
Výzkumy ukazují, že čím více lidí kolem vás bude, tím spíš nikdo nezasáhne.
Představte si, že procházíte nástupištěm metra a na zemi uvidíte ležet muže. Není jasné, jestli je mrtvý nebo naživu, jestli je pod vlivem drog nebo se mu jen udělalo nevolno a potřebuje pomoc. Projdete kolem něj nezúčastněně, půjdete s ním zatřást nebo dojdete pro pomoc, abyste se případnému nebezpečí nevystavili sami? Možná, že když budete mít dostatek času svou reakci promyslet, rozhodnete se pomoci. Při rychlé, impulzivní reakci jako jeden z mnoha procházejících dost možná jen projdete kolem ležícího. Výzkumy ukazují, že čím více lidí kolem vás bude, tím spíš nikdo nezasáhne.
Otestujte sami sebe naživo
Zážitkový workshop, který pro školy připravuje DOX, začíná iniciační akcí, v níž účastníci cestou do sálu procházejí kolem ženy ležící na zemi. Část si ani nevšimne, že na straně chodby někdo leží, část se tázavě podívá na organizátorku workshopu a zodpovědnost podvědomě přenese na ni, ale v každé skupině se najde i někdo, kdo se okamžitě přesvědčí, že je ležící žena v pořádku. Při diskuzi na jednom z workshopů padaly komentáře jako: „Říkala jsem si, že se jedná o součást programu. Nevěřila jsem, že se ženě skutečně něco stalo,“ nebo: „Sám bych nevěděl, co dělat. Měl jsem pocit, že by situaci měla vyřešit lektorka, která nás do sálu vedla.“
Pořady se skrytou kamerou neudělaly obyčejnému hrdinství dobrou službu.
Při scénkách s podobnými situacemi ze života, které si skupinky účastníků připraví, mají možnost vnímat pocity apatického diváka nebo naopak hrdiny všedních dní v konkrétní situaci na vlastní kůži. Přiznávají, že je těžké rozhodnout se v krátkém čase, bojí se o svou vlastní bezpečnost a dost často mají podezření, že je situace nahraná. Pořady se skrytou kamerou zkrátka neudělaly obyčejnému hrdinství dobrou službu. Program používá metodiku mezinárodního vzdělávacího projektu profesora Philipa Zimbarda Heroic Imagination Project, který se již několik let soustavně zabývá výzkumem každodenního hrdinství.
Jak se na krizové situace nejlépe připravit?
Nikdo z nás nechce být lhostejný v krizových situacích, ale v běžném životě nás mohou zaskočit. Jak se stát hrdinou?
Lektorky workshopu navrhují 3 základní nástroje:
- Buď bdělý! Už to, že nebudeme ponořeni do svých vlastních myšlenek se sluchátky na uších nebo mobilem v ruce, nám umožní vážné situace v okolí zaregistrovat.
- Síla prvního! Chtějme být první, kdo zasáhne. Nespoléhejme na ostatní. Naopak veďme k proaktivitě ty, kteří se ostýchají. Buďme společenští aktivisté v tom nejlepším slova smyslu!
- Síla dvou! Vždy mysleme při pomoci druhým i na svou vlastní bezpečnost. Neriskujme zdraví nebo život, pokud to není nevyhnutelné. Oslovme kolemjdoucí adresně a řekněme si o pomoc.
Workshop Centra současného umění DOX Obyčejné hrdinství je fantastickou příležitostí odložit na chvíli rozšiřování vědomostí a zapracovat na lidských kvalitách. Na konferenci Perpetuum si zážitkový kurz vyzkoušeli učitelé a rodiče, ale hrdiny všedních dní se mohou stát i děti – třeba cestou do školy, když to nejmíň čekají.
