Kde se bere strach z maturity z matematiky?

Maturita završuje studium na střední škole, je zkouškou testující, zda byli středoškolští studenti schopni získat za čtyři roky dostatek vědomostí, alespoň v některých předmětech. Znamená pro téměř všechny dlouhodobější přípravu a obvykle ji doprovází dávka stresu, nervozity a očekávání. To vlastně není ani příliš překvapivé, jelikož tato zkouška by měla představovat vstupenku do „skutečného“ světa. Ovšem nejen ze strany studentů zaznívají vůči takovému označení výtky a tvrzení, že se této podobě testování možná přikládá až příliš velká důležitost.

Přestože maturita nemá žádnou snadnou část a náročnými se stávají všechny předměty, jeden přece jen děsí skoro všechny maturanty stejně. Je jím, jak jinak, matematika. Maturitní zkouška z matematiky suverénně vítězí co do obávanosti a nachytávání studentů na znalostech, které nemají. Proč tomu ale tak je? Proč se maturita z matematiky takto démonizovala?

Statistiky o úspěšnosti maturantů

Když se podíváme na čísla vypovídající o výsledcích poslední jarní maturity, můžeme mít dosti smíšené pocity. Úspěšnost v tomto předmětu je 77,7 %, což v porovnání s českým jazykem, který dopadl s mírou úspěšnosti 89,6 %, nevypadá vůbec zle. Přece jen, matematika se těší mnohem horší pověsti. Bohužel, stále je to rozdíl více než 10 %, a co víc, skoro čtvrtina maturantů z matematiky zkoušku neudělala.

Když vezmeme v úvahu Matematiku+ s jejími 85,9 %, nevidíme zde až tak zásadní rozdíl, přece jen ze studentů, již se dobrovolně rozhodli pro těžší matematiku, uspělo méně než 100 % a v tomto případě bychom mohli očekávat i lepší výsledek. Ovšem po zvážení faktu, že Matematika+ je nepovinným, a tudíž až 5. maturitním předmětem (což znamená, že studenti, kteří se rozhodli pro tuto zkoušku, ji skládali zcela dobrovolně), se náš pohled na věc lehce změní.

A ještě větší rozdíl uvidíme, když se podrobněji podíváme na trochu jiná čísla, a to ta, jež nám říkají něco o tom, kolik studentů zvolilo ve státní maturitě matematiku a kolik cizí jazyk. Všimneme si, že rozhodně mluví ve prospěch cizího jazyka, který si zvolilo 76,6 % maturantů. Není se ani čemu divit, jelikož v anglickém jazyce, který je nejčastější volbou studentů, byla úspěšnost 93,6 %. U méně častého španělského a francouzského jazyka se čísla pohybovala okolo 98 % a u ruského to bylo 87,6 %. Na druhou stranu německý jazyk zvládlo pouze 63,3 % studentů, což mu teoreticky přiřazuje větší obtížnost než matematice.

Proč je tedy matematika nejobávanější?

Můžeme rovnou s čistým svědomím říci, že matematika nepatří mezi nejoblíbenější předměty a podstatná část lidí ji bere jako nutné zlo. Vzhledem ke své podstatě, jež se skládá hlavně z logického myšlení a numerického počítání v kombinaci s prostorovou představivostí, se řadí mezi těžší předměty. Vědy jako ona, exaktní a vyžadující nejen naučené vzorečky, se obecně netěší příliš vysoké oblibě mezi žáky a studenty. Přece jen kolem 60 % žáků základních škol nemá matematiku rádo (podle TIMSS). To ale stále neospravedlňuje paniku, která se objevuje při jakýchkoliv výsledcích studentů v této disciplíně, a obzvláště při maturitě.

Problém povětšinou nastává, když mladí lidé nejsou na maturitu dostatečně připraveni, a to ve většině případů znamená málo času stráveného učením se faktů a čtením literatury. Pokud se ale jedná o matematiku, zde biflování moc nepomůže, postupům řešení jednotlivých příkladů se musí rozumět, a to z každé odnože tohoto předmětu, což straší maturanty již několik generací. Proč ale strach z této zkoušky eskaluje?

Kromě špatné pověsti matematiky mezi školními předměty je hlavním důvodem pro obavy změna zákona o školním vzdělávání, která nařizuje povinnou maturitu z matematiky od roku 2022 na všech školách kromě uměleckých škol nebo středních odborných škol se zdravotnickým či sociálním zaměřením (od roku 2021 je povinná maturita z matematiky na gymnáziích a lyceích).

Tento zákon může představovat problém pro studenty, kteří by si raději zvolili cizí jazyk místo matematiky. Určitě to neznamená, že by všech 76,6 % maturantů nezvládlo zkoušku z matematiky, nicméně určité procento studentů, kteří by mohli s ní mít problém, se zde nachází. Obzvláště vzhledem k novotě této maturity a nejasnému počtu studentů majících problém s matematikou se tento zákon stal předmětem kritiky a obav.

Maturita z matematiky? Pro mnohé znamená dlouhodobější přípravu a obvykle ji doprovází dávka stresu, nervozity a očekávání.

Na druhou stranu, reforma rozdělování peněz mezi školy by mohla zapříčinit zlepšení výuky matematiky hlavně na odborných učilištích, kde doposud představovala největší problém. Zároveň by se povinnou maturitou zvýšil tlak na navýšení počtu hodin matematiky ve výuce a jejich zefektivnění. Stále však zůstává otázkou, do jaké míry je výuka matematiky u nás srozumitelná a skutečně zaměřená na řešení problémů, ne pouze na naučení se vzorečků a příkladů nazpaměť.

Pokud ovšem budeme předpokládat, že se výuka matematiky zlepší a učiní ji přístupnější a srozumitelnější pro větší počet studentů, nemusela by povinná maturita z tohoto předmětu nutně znamenat něco špatného.

Pokles úspěšnosti u maturity s největší pravděpodobností nastane. Otázkou zůstává, zda je nevyhnutelný. Pokud bychom totiž při zvyšování matematické gramotnosti studentů postupovali podle odlišného scénáře, přechod na povinnou maturitu z matematiky by nemusel tak náročný a kontroverzní.

Lze také najít mnoho zastánců této změny, kteří tvrdí, že vzhledem k funkčnosti povinné zkoušky z matematiky u zahraničních a mezinárodních maturit (například IB maturity) není důvod pro obavy ani v České republice. Rozhodně bez debat je zvýšení úrovně náročnosti české maturity a možná i její prestiže. Ovšem i v tomto případě si musíme klást otázku, co je pro nás podstatnější, zda prestiž a úroveň naší maturity, dobré výsledky studentů v ní, nebo jejich znalosti.

Právě možnost zavedení opatření vedoucích ke zvýšení úrovně náročnosti české maturity vyvolává obavy u mnohých studentů, zda se stihnou vše potřebné z matematiky doučit, jestliže se doposud na tento předmět takový důraz nekladl. Odpověď na otázku, zda je tento strach opodstatněný, či nikoliv, se ovšem projeví až za čtyři roky u prvních povinných maturit. I když už teď můžeme soudit, že ať už to dopadne jakkoliv, matematika ještě nějakou dobu zůstane jedním z hlavních témat diskusí studentů, jejich rodičů i učitelů.