Třídní schůzky jako zkouška komunikačních dovedností

Listopad je obdobím, kdy většina škol vítá na místech dětí jejich rodiče. Třídní schůzky jitří emoce u všech, kterých se týkají - dětí, rodičů, ale i učitelů. Jak se s nimi poprat?

Kde se čas zastavil

Jako dítě jsem se třídních schůzek děsila. Neměla jsem sice špatné výsledky, ale doteď si pamatuji, jak mě paralyzovala představa, že jeden z mých rodičů společně s učiteli vyhodnocuje, co jsem vlastně zač. Jestli jsem dost chytrá, mám talent nebo to s mou budoucností vidí spíš bledě. Co se mnou udělají, když se zjistí, že v chemii úplně plavu? Mluví se tam o mně, ale já slovo nedostanu. Divný pocit. Napjatě jsem vyčkávala, co se o sobě večer dozvím a nemohla jsem se při čekání na nic soustředit. Ten pocit, kdy se jedná „o nás bez nás“ jsme v Perpetuu zkoumali v jednom z březnových článků a provází generace dětí na školách, kde se v této oblasti trochu zastavil čas. 

Ať už učitel obchází třídy naplněné rodiči nebo je nechá seřadit se do fronty před svým kabinetem, moc soukromí k otevření citlivých témat nemají. Pokud je tedy učitel soudný, drží se hovor v obecné rovině a závažné problémy s rodiči probírá diskrétně mimo prostor třídních schůzek. Sám je možná v nelehké situaci. V rozhovoru s rodiči nevystupuje jen v roli pedagoga, ale musí být i dobrým psychologem. V době, kdy téměř polovina manželství končí rozvodem, mnoho dětí vyrůstá jen s jedním rodičem nebo je ve střídavé péči, musí učitel při opravování testů číst mezi řádky a vytušit z chování dítěte, jaké studijní podmínky doma momentálně panují a co jeho žáka ovlivňuje. Učitel, který denně hovoří k dětem, je před skupinou rodičů najednou v nezvyklé situaci. Soustředit se během jednoho večera v krátkých časových intervalech postupně na silné a slabé stránky všech svých žáků, je nadlidský výkon.

Vždyť doma vůbec nezlobí

Žádné dítě se nechová stejně doma s rodiči, na návštěvě u babičky a ve škole mezi spolužáky. Rodiče tak na třídních schůzkách mnohdy nevycházejí z údivu. Že má jejich tichý chlapeček ve škole pověst rváče a lajdáka? Že tahle malá princezna mluví sprostě? Rozčarování může vést až k vymezení se vůči učiteli, při němž se konzultace rychle promění v otevřený konflikt a společný zájem všech, tedy zájem dítěte, jde stranou. V posledních letech se ve větší míře objevují rodiče, kteří přenášejí zodpovědnost za výchovu dítěte na školu. Když jejich potomek ztrácí chuť učit se nebo má problémy ve vztazích se spolužáky, viní za to pedagoga. Jeho vliv je však bez podpory rodičů omezený.

Ujmout se slova a vystoupit z anonymní skupiny každý rodič nedovede.

Katedra často staví zeď mezi rodiči a učiteli už ve své fyzické podobě. Že pojetí skupinových schůzek může být nešťastné, si uvědomují školy, které klasický koncept opustily a na setkání přizvaly i samotné děti. Problém možná začíná už tím, že rodiče usedají do školních lavic a učitel před ně předstupuje rok co rok s podobným monologem. Ujmout se slova a vystoupit z anonymní skupiny každý rodič nedovede a introvert se tak domů nejspíš vrátí s nevyřčenými otázkami v hlavě. 

Jako jeden tým

V nejedné škole už místo tradičních třídních schůzek najdeme setkání rodiče, učitele a dítěte. Jeho výhodou je jasně vymezený čas, kdy nikdo nikam nespěchá a nerozptyluje se jinými tématy. Svůj názor může říct i dítě a slyší na místě zpětnou vazbu od učitele i rodiče. Objeví-li se nějaký problém, mohou se všichni najednou domluvit na jeho řešení. Z triády „rodič – dítě – učitel“ se stává jeden tým se společným cílem, čímž je rozvoj dítěte a jeho spokojenost. 

Ať už škola zvolí formu individuálního rozhovoru nebo tradičních schůzek, ne všechny rodiny budou spolupracovat. Podle zkušeností pedagogů se setkání zpravidla vyhýbají rodiče notoricky problémových dětí a rodiny v krizových situacích. V komunikaci s nimi dost možná ani změna konceptu setkání nepomůže. Jakých pravidel by se měl učitel držet, aby zvládl komunikaci s rodiči s přehledem?

Zdroj: unsplash.com

5 pravidel pro hladkou komunikaci s rodiči

  • Dobrá příprava
    Mluvit souvisle a k věci patří k profesi pedagoga, ale i tak to chce přípravu. Pokud nemáte mnoho informací o rodinném zázemí dítěte a s rodiči se setkáváte poprvé, buďte citliví. Sepsání bodů, které chcete probrat, dodá hovoru lehkost, umožní vám vnímat během řeči reakce druhé strany a působí profesionálně. 
  • Partnerský vztah
    Autoritativní vystupování většinou zakrývá nejistotu. Nebuďte dominantní. Bez důvěry rodičů a dětí ničeho nedosáhnete. Dejte jim najevo, že jste otevření a připravení naslouchat. Mluvte s nimi klidně a rovnocenně. Ukažte, že jste s nimi na jedné lodi a nehodnotíte je. Podejte jim pomocnou ruku, když tápou a udržujte kontakt i mimo oficiálně naplánované schůzky.
  • Spolupráce s odborníky
    Nikdo nezná odpověď na všechny otázky. Nebojte se říct si o pomoc kolegů při přípravě na setkání s rodiči. Mějte kontakty na odborníky, za kterými dítě vyšlete v případě potíží. Kontakt na logopeda, rodinného poradce nebo psychologa vezměte s sebou na setkání a nabídněte ho rodičům.
  • Nenechávejte problémy až na třídní schůzky
    Děje se s dítětem něco, o čem by měli rodiče vědět? Nečekejte až na třídní schůzky. Problémy řešte hned, jakmile se objeví. Do příštích schůzek by vám mohly přerůst přes hlavu. Rodiče zájem o své dítě ocení.
     
  • Zpětná vazba není útok
    Správně dávat a přijímat zpětnou vazbu je umění. Pokud chcete mluvit o slabinách svého žáka, přidejte k nim pochvalu za to, co mu jde. Zpětnou vazbu mu ale dávejte pravidelně. Nechte ho na ni reagovat a zamyslete se nad jeho úhlem pohledu. To hlavní na konec – vyrovnaný učitel se nebojí říct si o zpětnou vazbu na svou práci. Využijte možnost vidět se očima žáků a požádejte je o evaluaci kdykoliv během roku. Třídní schůzky jsou ideální příležitostí dostat zpětnou vazbu od dětí i rodičů a díky ní profesně růst. 

Jak probíhá kontakt učitele s rodiči na vaší škole? Dejte nám vědět v komentářích!

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close