Studenti práva si vše musejí vyzkoušet v praxi
Přinášíme první ze seriálu rozhovorů o studiu práva na českých univerzitách. Na otázky magazínu Perpetuum odpověděl proděkan Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D.
Pokud by za vámi přišel humanitně orientovaný středoškolský student, který se rozhoduje mezi právnickou a například společenskovědní fakultou, co byste mu poradil?
Poradil bych mu, aby si vybral právnickou fakultu. Zejména kvůli výbornému uplatnění – více než 99 % našich absolventů má do půl roku po skončení fakulty práci. Další výhodou je, že právo se dotýká všech oblastí lidské činnosti. Konkrétní profesní zaměření si proto lze vybrat až po skončení fakulty nebo na základě profilace během studia.
Dle vašich webových stránek se specializujete na výuku cizích jazyků, zahraniční studijní pobyty a praktickou výuku s profesionály. Znamená to, že studenti musí skládat zkoušky z jazyků a chodit na povinné praxe?
Studenti mají povinnost si vybrat alespoň jeden odborný cizí jazyk z možností angličtina-francouzština-němčina, kterému se pak tři roky v rámci povinného předmětu věnují a skládají z něj zkoušky. Novinkou pro studenty nastupující v roce 2019 bude povinnost absolvovat během studia alespoň jeden odborný předmět v cizím jazyce. Na naší fakultě nemáme povinnou praxi, ale širokou nabídku povinně-volitelných praktických předmětů s garantovanou kvalitou praktické zkušenosti, a to v podobě právních klinik i praxí mimo fakultu.
Obecně jsem zastáncem toho, že veškerou teorii, kterou se studenti učí, by si měli vyzkoušet uplatnit prakticky.
Vysokoškolští studenti často volají právě po větším času v praxi než na přednáškách. Jaký je podle vás optimální poměr mezi teorií a praxí?
Optimální poměr teorie a praxe je u každého studenta jiný. Někdo je schopen si praktické příklady najít sám třeba v médiích nebo v judikatuře a k pochopení právní úpravy mu to stačí, jiný si to potřebuje opravdu osahat v konkrétní kauze. Obecně jsem zastáncem toho, že veškerou teorii, kterou se studenti učí, by si měli vyzkoušet také prakticky uplatnit.
Jakožto výzkumně zaměřená univerzita si kladete za primární cíl výzkum a inovace. Můžete uvést příklady výzkumných témat, kterými se vaše fakulta zabývá a jak se do nich zapojují studenti?
Vysoké školy dnes musejí propojovat výzkum s výukou, a to ve všech oblastech svého zájmu, aby zajistily náležitou odbornou kvalitu svých vyučujících. Naše fakulta proto logicky podporuje excelentní výzkum ve všech odvětvích práva. Z oblastí, které jsou v oblasti výzkumu a grantů silné, je třeba určitě zmínit občanské, evropské a mezinárodní právo, ale zajímavé granty se řeší nebo řešily i v oblasti ústavního nebo správního práva. Fakulta se věnuje také výzkumu v oblasti klinického právního vzdělávání. Zapojení studentů je možné v několika rovinách – buď jako pomocné vědecké síly, v pozici studentských výzkumníků v grantech nebo v rámci studentských vědeckých soutěží.
Říká se, že mileniály tolik nezajímá kariéra a chtějí se spíše věnovat tomu, co je baví. Platí to i pro vaše studenty?
I když se samozřejmě najdou i výjimky, současní studenti přistupují ke studiu zodpovědně. Je to možná dáno tím, že studium je dnes daleko pestřejší a lze si v něm snadno najít oblasti, které mě baví, takže se neučím proto, že bych musel, ale proto, že mě to zajímá. S tím souvisí široká nabídka soutěží a mimoškolních odborných aktivit.
O jaké předměty je mezi studenty největší zájem?
Studenti hodně oceňují a vyhledávají prakticky zaměřené předměty a předměty, které vyučují významné osobnosti z praxe – jako příklad lze uvést předmět zaměřený na činnost státního zastupitelství s Lenkou Bradáčovou. Dobře jazykově připravení studenti zase využívají možnosti navštěvovat předměty zahraničních odborníků, kteří na fakultu přijíždějí hostovat.
V právní klinice mají studenti možnost řešit případ od začátku až do konce, tedy od úvodní schůzky s klientem až po předání právní analýzy.
Někteří studenti mají obavu o dostupnost právnické praxe v Olomouci, kde je přeci jen menší počet mezinárodních advokátních kanceláři než v Praze nebo v Brně. Je to oprávněné?
Domnívám se, že nikoli. Nemám od studentů zprávy, že by měli problém praxi najít. Olomouc je sice menší město, ale působí tu asi 170 advokátů, také zde pobočky větších advokátních kanceláří jsou. Řada studentů navíc upřednostňuje možnost garantovaných stáží u spolupracujících advokátů nebo praxi v právní klinice. Naše fakulta má tuto oblast ze všech fakult v Česku nejširší, v každém semestru se těchto praxí může účastnit až 650 studentů.
V právní klinice mají studenti navíc možnost řešit případ od začátku až do konce, tedy od úvodní schůzky s klientem až po předání právní analýzy. Na praxi v advokátní kanceláři obvykle studenti v kontaktu s klienty nejsou a pracují spíše na dílčích úkolech, než že by komplexně analyzovali celý případ. S ohledem na volnější studijní plán ve vyšších ročnících je také běžné, že si studenti najdou praxi třeba na dva dny v týdnu mimo Olomouc.
Mohl byste více rozvést, jak funguje vaše právní klinika?
Podstatou právní kliniky je poskytování bezplatného právního poradenství osobám, které si nemohou placenou právní pomoc dovolit, ze strany studentů, kteří pracují pod dohledem pedagogů nebo advokátů. Konkrétně to vypadá tak, že potenciální klienti se mohou objednat do kanceláře právní kliniky na úvodní rozhovor, kde studenti zjistí, jaký problém potřebuje klient řešit a zda splňuje podmínky pro poskytování právní pomoci. Poté se případu ujme dvojice studentů, která případ analyzuje a připraví pro klienta písemnou právní radu včetně případných právních dokumentů, které klient potřebuje. To vše samozřejmě pod dohledem supervizora, který všechny výstupy určené pro klienta musí schválit. Nakonec studenti právní radu klientovi předají na osobní schůzce, kde mu zároveň vše podstatné také vysvětlí.