Jak aktivisté vzdělávají děti o klimatické změně

Zájem této environmentální skupiny o vzdělávání mladé generace v oblastech klimatické změny pramení z faktu, že to budou hlavně oni, koho se klimatická krize v budoucnu nejvíce dotkne. Zároveň je to ovšem i skupina, která je o těchto problémech nejméně informovaná a na kterou se stále lehce zapomíná. Jejich názory mohou ovšem být z pohledu starší generace velmi odlišné až revoluční.

Plant-for-the-Planet pořádá tzv. akademie pro školáky obvykle ve věku 8–15 let, během nichž mají děti možnost rozšířit si své obzory i mimo školní lavice. Dozvědí se zde něco nového nejen o již zmíněné klimatické změně, ale i o fungování Plant-for-the-Planet. Také se procvičí v rétorice pomocí různých řečnických cvičení. To je další oblast, na kterou většinou není ve škole dáván dostatečný důraz a která jim ulehčí prezentování jejich názorů.

Školáci si ovšem také vyzkoušejí sázení stromů, Plant-for-the-Planet se totiž právě na tuto aktivitu zaměřuje. Jedná se o jednu z mála možností, jak lze ukázat, že všichni se mohou zapojit a pomoci. Převádění teorie do praxe je navíc pro děti velmi přínosné.

Děti tedy během této akademie poznávají problémy dnešního světa a také zjišťují, jak mohou sami udělat něco pro změnu. Manuální práci, jakou je např. sázení, městští školáci moc neznají, což ale neznamená, že by se výsadbě jednoho či dvou stromů bránili. Naopak jsou většinou nadšeni, že se mohou této akce zúčastnit. Touto cestou se učí přemýšlet o svém okolí a utvářet si svůj pohled na svět.

Jaká filosofie stojí za Plant-for-the-Planet

Celý projekt se od začátku točil kolem dvou hlavních bodů, a to dětí a klimatické změny. To bylo stanoveno na samém začátku zakladatelem, tehdy devítiletým německým chlapcem Felixem Finkbeinerem. Felix měl za domácí úkol připravit prezentaci o klimatické změně. Díky hledání potřebných informací narazil Felix na několik inspirativních příběhů, které jej motivovaly k zasazení stromu na důkaz snahy ovlivnit zvyšující se obsah  v atmosféře.

Jelikož byl nadšený pro věc, motivoval Felix nejdříve své spolužáky a potom i další děti z okolí, aby ho následovali. Zároveň jim přitom přednášel o klimatické krizi a vysvětloval vše podstatné. Zanedlouho se přidaly další školy ve městě i regionu a začaly se ve výsadbě stromů dětmi předhánět. Později se přidala se i mediální pozornost a bylo potřeba projektu vytvořit oficiální pozadí.

Organizace se začala rozrůstat i do dalších zemí, jako první převzaly projekt možná překvapivě africké země a poté i Mexiko a Brazílie. Proč právě tyto státy? Důvod je jednoduchý – tyto země jsou postihovány extrémními výkyvy teplot a zároveň jsou zde stromy káceny ve velkém z důvodu rozšiřujícího se globálního průmyslu a zemědělství.

Díky tomu se do projektu zapojily děti z opravdu celého světa. Došlo tak k nezamýšlenému vedlejšímu produktu a tím je spolupráce školáků s různým kulturním a socioekonomickým zázemím a  učení se vzájemné toleranci.

Po absolvování akademie se všichni účastníci stanou ambasadory Plant-for-the-Planet a ti, které tato tematika dále zajímá, se mohou aktivně zapojit např. do organizování akademií, přednášení o klimatické změně na školách nebo do prodeje čokolády Plant-for-the-Planet. Mohou také založit svůj klub a podporovat řešení environmentální otázky  ve svém okolí. Ti zkušenější se můžou stát členy rady, která rozhoduje o směřování chodu organizace.

Celý projekt se od začátku točil kolem dvou hlavních bodů, a to dětí a klimatické změny. To bylo stanoveno na samém začátku zakladatelem, tehdy devítiletým německým chlapcem Felixem Finkbeinerem.

Aktivní zapojení do této nebo i jiné mládežnické organizace učí mladé lidi dovednostem, které by jinak neměli možnost zpoza školních lavic získat. Na druhou stranu zůstává otázkou, do jaké míry je správné dětem přednášet o problémech, jako je klimatická změna, obzvláště pokud samotná existence tohoto problému je i pro mnoho významných představitelů hlavně z řad politiků a některých vědců diskutabilní.

Hlavním tématem organizace zůstává klimatická změna, ale její pozornost je upřená také na vzdělávání a zapojování dětí do dění kolem nich. To je přínosné i u nás, v České republice, kde existuje stále velký prostor, co se zlepšování podpory participace mládeže týče. Pomalu, ale jistě je potřeba se s těmito projekty naučit pracovat tak, aby jejich existence byla pro všechny akceptovatelná a vedla k vytvoření otevřeného dialogu o naší budoucnosti.

Autorka je ambasadorkou Plant-for-the-Planet.