Jsou soutěže ve škole k něčemu dobré?

Děti soutěží mezi sebou ve všem a neustále. Sledují, jestli jsou lepší, rychlejší, zdatnější, chytřejší než jejich vrstevníci, a nadchnou se velmi lehce, když zjistí, že v něčem vynikají. Snaha zlepšit se, bojovnost a ostré lokty, to jsou vlastnosti, které některé děti mají již od nízkého věku. Co se ale stane, když se soutěživost příliš často zakomponovává do školního prostředí?

Ve škole je úspěch vyžadován. A pokud odhlédneme od známkování, změříme jej nejjednodušeji pomocí srovnávání. Jak je dítě úspěšné v porovnání se svými spolužáky, se může zdát jako relevantní. Má to předpovídat jeho budoucí úspěch, ať už v daném předmětu, nebo v profesním životě.

To je i důvod, který dal vzniknout oficiálním soutěžím, kde děti a studenti mohou navzájem poměřit své znalosti, dovednosti a intelekt. Tak jako kdekoliv jinde, i zde je celá škála oborů, na které se mohou školáci zaměřit. Pomocí zapojení v těchto soutěžích zjišťují oblasti svého zájmu, své silné i slabé stránky, a později mohou dokonce najít, čemu by se v životě chtěli věnovat.

A nejen to, během let budují komunitu lidí se společným zájmem, obzvláště pokud se soustředí na akademický svět. To jim v budoucnu může usnadnit práci v daném oboru.

Riziko soutěží

Ze začátku může být ale takové soutěžení pro děti škodlivé. Jelikož je škola sama o sobě místem, kde je velmi podporována konkurence, další utužení tohoto jevu je pro děti stresující a v konečném součtu kontraproduktivní. Jak ukazuje Alfie Kohn, asi největší kritik soutěživosti mezi dětmi, neustálá konkurence mezi dětmi jim nic dobrého nepřinese. Naopak může velmi ublížit jejich psychickému zdraví.

Pomocí zapojení v těchto soutěžích zjišťují oblasti svého zájmu, své silné i slabé stránky, a později mohou dokonce najít, čemu by se v životě chtěli věnovat.

Jenže české školství soutěživost mezi školáky hojně podporuje. Dnešní svět se zaměřuje na úspěch, tíhneme k tomu, že nutíme děti být lepší než ostatní. Je nezbytně nutné vyvarovat se tvrdé, nelítostné soutěživosti, která ohrožuje dětské sebevědomí. Na tom se shoduje většina odpůrců i podporovatelů učení konkurenceschopnosti ve školách.

Odborné soutěže v Česku jsou proto tvořeny spíše se záměrem něco školáky naučit, nastínit jim zajímavější stránky daných předmětů. Umožňují jim prozkoumat oblast, ke které by se v běžné výuce nedostali, a snaží se v nich probudit zájem i v případě, že v dané soutěži neuspějí. Což je velmi důležitým faktorem vzhledem k možné demotivaci z neúspěchu, jenž potká dříve či později většinu studentů. Je proto v obecném zájmu, aby i neúspěšný soutěžící nezanevřel na takové aktivity, proto se např. chemická či biologická olympiáda zaměřují na získávání nových informací a práci s nimi.

Daří se studenty zapojit?

Pro zapojení studentů do soutěží je nezbytná i podpora ze strany učitelů. Ti se tohoto úkolu povětšinou zhostí s radostí a nadšením, obzvláště u tradičních olympiád. Novější a méně známé soutěže se ovšem s takovou podporou setkat nemusejí. Je potom na pořadatelích, zda dokážou studenty oslovit a dostatečně motivovat k další činnosti, často proto spolupracují se známými firmami a nabízejí soutěžícím věcné ceny.

U soutěží není opravdu problémem jejich nedostatek, jelikož většina institucí bere tvorbu těchto akcí jako příležitost zaujmout vybranou sortu žáků a studentů. Bohužel ne vždy vidí školáci důvod pro účast v těchto projektech nad rámec školní docházky, když se setkávají s neúspěchem ve škole. Ovšem právě ti mají velký potenciál uspět v některé z úzce specializovaných soutěží, jež se tvoří právě pro žáky, kteří nezapadají do klasického školského systému. Příkladem mohou být ať už jednotlivé odborné soutěže jako olympiády, nebo i ty více zaměřené na podporu inovací a podnikatelských záměrů studentů typu Junior inovátor.

Výhody soutěží?

Úspěchy v těch známějších soutěžích jsou ceněny při přihlašování na vysoké školy, jelikož znalosti nabyté jejich splněním dosahují vysokoškolské úrovně. Týká se to hlavně olympiád, ať už matematické, fyzikální, biologické či chemické. První místa v nejvyšší kategorii zde obsazují pouze opravdoví nadšenci a mladí odborníci, již představují budoucnost pro českou vědu.

Zdroj: pexels.com

Ovšem spektrum různých soutěží je širší, než by se mohlo zdát, a tak zde nenaleznete pouze tyto tradiční, ale i soutěž v návrzích designu aut, dovednostech v Microsoft Office, prezentování, lingvistice, programování robotů atd.

Je důležité motivovat všechny studenty k účasti a nezahrnovat pouze premianty tříd. I z toho důvodu vytvořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy programy Excelence ZŠ a Excelence SŠ, díky kterým se finanční odměny přerozdělí mezi školy a pedagogy, kteří připravovali studenty úspěšné v soutěžích. Jestli to bude k přípravě motivovat i studenty, již mají menší šanci na úspěch, zůstává ovšem otázkou.

Se školními soutěžemi je potřeba umět pracovat tak, aby nezpůsobovaly stres žákům, kteří v nich neuspějí, ale naopak je motivovaly k dalšímu studiu. V některých případech jim soutěže také mohou pomoci najít obor, jemuž se budou chtít věnovat i v budoucnu.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close