Které obory v posledních letech nejvíce táhnou? Psychologie, žurnalistika nebo mediální studia

Nedávno jste byli zvoleni novými proděkany FSS. Jaká je vaše vize směřování fakulty v následujících letech?

AS: Aktuálně se nacházíme v období, kdy máme nejen nového děkana, ale výrazně se obměnilo i celé vedení. Spoustu těch změn už nový děkan, profesor Balík, nabídl ve svém volebním programu. Co se týče mé agendy, ráda bych přispěla k propojování kateder v rámci fakulty skrze společně vyučované předměty a otevřenější komunikaci obsahu jednotlivých studijních programů mezi sebou.

BB: Souhlasím, určitě bychom chtěli, aby fakulta byla úžeji propojena. Aby student, který se dostane na katedru politologie, měl možnost dostat se do kontaktu s předměty třeba z psychologie nebo environmentalistiky. A zároveň bych byl rád, kdyby fakulta byla více napojena na veřejné dění a ovlivňovala své bezprostřední i širší okolí.

Dále jsem přesvědčen, že je v současnosti pravý čas více vykročit do evropského prostředí. Hned v několika oborech už jsme schopni konkurovat kvalitním evropským univerzitám. Takže bych neměl obavy zvyšovat počet anglicky vyučovaných programů. A zároveň je zásadní, aby se na fakultě objevovala jména, která jsou známá ze špičkové evropské vědy.

Propojování studijních programů se zároveň týká celé Masarykovy univerzity. Univerzita přechází na studijní programy, které umožňují zejména do budoucnosti navyšování možnosti kombinací mezi studijními programy, a tedy i možnost propojování napříč fakultami.

„Jsem přesvědčen, že je v současnosti pravý čas více vykročit do evropského prostředí. Hned v několika oborech už jsme schopni konkurovat kvalitním evropským univerzitám.“

V čem spatřujete budoucnost vzdělávání ve společenskovědních oborech?

BB: Zdá se mi, že společenskovědní obory se dostaly do určitého typu defenzivy, ačkoliv paradoxně počet uchazečů o studium spíše roste. Nejedná se tedy o defenzivu z hlediska zájmu studentů nebo z hlediska vědeckého výkonu. Spíše jsme se stali prvním hromosvodem pro nespokojenou část české společnosti. Co mám na mysli? Ta vzdělanější a liberálnější část společnosti měla v posledních třiceti letech možnost proměňovat Českou republiku k obrazu svému a zároveň jsme trochu přehlédli, že jiná část společnosti stejné věci nevnímá jako příležitost, ale cítí to spíše tak, že jí tím ujíždí vlak. A když vám ujíždí vlak, je v tom nějaký prvek frustrace, což jsme my ve svých bublinách nevnímali. Mám pocit, že zpočátku se ta frustrace obracela spíše ke společenskovědním oborům, zatímco teď se obrací i ke vzdělání jako takovému. Jestli máme tedy nějaký úkol, tak to je nenechat část té společnosti na zastávce toho vlaku, kde k nim mluví pouze populisté.

I v médiích se často setkáváme se snižováním významu společenských věd oproti přírodním či technickým vědám. Co byste tedy odpověděli uchazečům, kteří mají obavy, zda se díky studiu společenských věd uživí?

AS: My máme především dobře propracované statistiky, jak vypadá nezaměstnanost našich absolventů. A ta čísla mluví jasně. Absolventi FSS pracují ve společnostech, jako je IBM, Kiwi, Tesla, rozjíždějí své vlastní podnikatelské záměry, jako je jedna z největších carsharingových společností Auto na půl či legendární Anybody Hotel, mnoho z nich končí na ministerstvech nebo v diplomacii. Nezaměstnanost našich absolventů je naprosto minimální.

BB: Konkrétně například osm měsíců po absolvování fakulty je nezaměstnaných 0,9 %. To znamená, že ze 100 lidí je 1 nezaměstnaný. Pokud to srovnáme s lidmi, kteří končí na učebních oborech či středních školách, FSS výrazně navyšuje šanci uspět na trhu práce.

Jakým způsobem se snažíte oslovovat uchazeče ze všech regionů České republiky?

BB: Naši studenti přicházejí nejen z Moravy, ale nezanedbatelné procento i z Čech a Slovenska. Během roku pořádáme dvakrát den otevřených dveří, v září a v lednu. Novinkou je, že letos FSS jako první fakulta Masarykovy univerzity umožní uchazečům podat přihlášku do bakalářských studijních programů hned od 1. září. Během zářijového dne otevřených dveří se tedy již budou moci hlásit do našich studijních programů.

Chystáte pro následující akademický rok nějaké novinky v nabídce studijních programů?

AS: Letos poprvé budou studenti studovat v novém režimu. Máme nastavený systém maior– minor, resp. hlavní a vedlejší obor, což v kontextu naší fakulty přineslo rozšíření možností kombinovat v podstatě cokoliv s čímkoliv.

Zároveň se díky tomu otevřela možnost studovat kromě dvou oborů všechny jednooborově, což dříve nešlo. Někteří uchazeči to skutečně oceňují. Věříme, že tato transformace je nastavena vstříc uchazečům, kteří si mohou „namíchat“ studium podle sebe.

BB: Posílila se tím tedy nejen mezioborovost, ale současně i možnost mít jenom jedno specializované studium. Student si tak už od bakaláře může jít jenom po tom svém programu. My sice budeme vždy podporovat spíše kombinaci programů, ale že má student možnost jít po jednom svém oboru ve smyslu vědeckého zaměření, je taktéž dobrá varianta.

AS: Zároveň v případě, kdy se student rozhodne studovat jakýkoliv obor jednooborově a posléze zjistí, že měl studovat něco úplně jiného, jsme otevřeni i této variantě. Bylo to tak vždy, ale zmíněný nový systém to umožňuje mnohem lépe.

„Máme nastavený systém maior– minor, resp. hlavní a vedlejší obor, což v kontextu naší fakulty přineslo rozšíření možností kombinovat v podstatě cokoliv s čímkoliv.“

Jaké jsou na FSS pro studenty možnosti zahraničních výjezdů? Snažíte se studenty k výjezdům motivovat?

AS: Alespoň v rámci Masarykovy univerzity určitě vynikáme v tom, že máme vysoký podíl jak vyjíždějících, tak přijíždějících studentů. Je pro nás důležité, abychom měli co nejpestřejší směs studentů a aby se u nás lidé setkávali nejen se sousedy ze stejného města či vesnice, ale i s lidmi z Francie, USA, Švédska či Nizozemska. Máme opravdu velmi pestrou nabídku mezifakultních smluv, ale hodně spolupracujeme se zahraničními fakultami i v rámci programu Erasmus. Není to tak, že by měli studenti výjezd povinný, to je až na doktorské úrovni, ale studenty se snažíme k výjezdům různě motivovat, třeba i prostřednictvím finanční podpory. Ještě důležitější je ale fakt, že i v případě semestrálního zahraničního výjezdu nebudou muset o ten půlrok prodlužovat a předměty splněné v zahraničí jim naopak bez problému uznáme.

BB: Já ještě doplním, že v podstatě není katedra, kde by nebyl na plný úvazek nějaký hostující zahraniční profesor nebo jiný akademik původem z Německa, Rakouska, Japonska, Velké Británie a dalších zemí. Je tedy samozřejmě důležité vyjíždět do zahraničí, ale zároveň kvalitní zahraniční vyučující a vědci působí i u nás.

Nabízíte naopak zahraničním studentům možnost studovat u vás přímo i v cizojazyčných programech?

AS: Máme množství anglických programů, především na úrovni magisterské, jeden i na bakalářské. V tuto chvíli připravujeme i nové bakalářské programy v angličtině, kam se snažíme získat uchazeče z celého světa. Docela se nám to daří, což samozřejmě napomáhá atmosféře, která na FSS vládne. Naši studenti se u nás zcela běžně potkávají se studenty z Norska, Ekvádoru, USA nebo Indonésie, se kterými chodí na společné kurzy. Je opravdu příjemné, když člověk slyší na chodbách takto rozmanité jazyky. Přestože je marketingově mnohem náročnější cílit mimo Česko a Slovensko, je v tuto chvíli jednou z našich priorit rozšířit nabídku do zahraničí.

Jak velký důraz je ve výuce na FSS kladen na propojení teorie s praxí?

AS: Hodně se to liší, co se týče kateder, ačkoliv se zřejmě nenajde katedra, kde by praxe nebyla. Praxi vnímají jednotlivé katedry odlišně. Například na mojí mateřské katedře sociologie studenty hodně zapojujeme do výzkumu, aby si zkusili sami udělat výzkumné rozhovory a analyzovat je. Studenti z mezinárodních vztahů vyjíždějí na praxe na různé konzuláty, do Bruselu a jiných institucí. Na žurnalistice, která na praxi stojí, studenti chodí na dlouhodobé stáže do televize či různých periodik. To samé platí například pro sociální práce. V každém případě vnímáme na celé fakultě důležitost propojení s praxí. Zkušenost ukazuje, že když se studenti například uchytí někde na praxi, je pro ně snazší si tam najít po nějaké době stálé místo.

BB: Například na environmentalistice máme povinně 80 hodin praxí v každém stupni studia. Nabízíme praxi zhruba ve 20–25 státních institucích a nevládních organizacích. Ale pokud student přijde s tím, že chce strávit praxi ve společnosti, která se věnuje zeleně orientovanému byznysu a je skutečně environmentálně zaměřena, tak si ji může domluvit samozřejmě i sám.

Zároveň Masarykova univerzita nabízí jako celek možnosti pracovních stáží v zahraničí po skončení studia. Ve chvíli, kdy absolvuje, tak může na půl roku až na rok vyjet na placenou stáž, což je samozřejmě skvělý start do pracovního pole.

Pozorujete mezi studenty nějaké generační trendy, například v zájmu o některé obory či předměty?

AS: Samozřejmě ve společnosti existují obecné trendy. V posledních deseti letech je hodně populární například studium psychologie či žurnalistiky a mediálních studií. Ale důležitější než obecné trendy je pro nás kvalita studia, které nabízíme, a schopnost přilákat motivované uchazeče.

BB: Mezi obory, které se téměř nemusejí zabývat uchazeči, patří i environmentalistika, což asi souvisí s nárůstem významu environmentálních témat. Celkově má celá FSS stabilní tendenci a z minulého na letošní rok spíše růstovou, což je v univerzitním prostředí hodně unikátní.

Myslím, že pokud je daný obor opravdu dobrý, uchazeče si najde. Zároveň celkový počet uchazečů, který v rámci ČR klesá, umožní dobře pročistit prostředí. Věřím, že zůstanou pouze ty školy, které nabízejí atraktivní studium a zároveň umožňují i následné dobré pracovní uplatnění.