Rektor ČVUT Vojtěch Petráček: Hlavně nepřijít o schopnost kritického úsudku

Současní studenti výborně ovládají moderní technologie komunikace, sběru dat či programování a mají také mnohem lepší jazykovou připravenost; jejich znalosti a schopnosti v oblasti matematiky, fyziky a také analytického úsudku ale v posledních několika desetiletích poklesly. Tak hodnotí rektor ČVUT Vojtěch Petráček dnešní mladou generaci.

Při rozhodování o budoucnosti může být pro studenty zajímavé, že více než na jiných univerzitách mají na ČVUT možnost setkat se aplikovaným výzkumem, účastnit se mezinárodních projektů i spolupracovat s firemní sférou. Rektor připouští, že studium na ČVUT je náročné, ale dodává, že fakulty mají řadu nástrojů, jak těm, komu se něco nedaří, pomoci.

Jaká je podle vás, pane rektore, úroveň středoškoláků, kteří přicházejí na ČVUT, co se vědomostí týče?

Je těžké odpovědět generalizovaně. Jsme rádi, když k nám přicházejí studenti se zájmem o obor, ať už techniku, přírodní vědy či třeba architekturu. Myslím, že většina taková je a vede je k nám nadšení pro technické obory. Byl bych rád, kdyby střední a základní školy dokázaly vzbudit zájem o technické a přírodovědné obory v každém, v kom takový talent dříme. A byl bych také rád, kdyby dokázaly takovým lidem poskytnout co nejlepší základ v matematice, fyzice a dalších oborech potřebných pro technická a přírodovědná studia. Aby si každý nadaný člověk včas ve škole mohl uvědomit, že energie vložená do studia matematiky a fyziky není marná, ale že ho posune tam, kde je to zajímavé ať výzkumně či pro praxi.

Myslíte, že se tak neděje?

Tady je určitě co zlepšovat a myslím, že to je právě úkol středních a základních škol. My si to uvědomujeme a snažíme se je podporovat.

Jak se podle vás za posledních dvacet let celkově změnili čeští studenti?

Nedokáži přesně popsat změnu za 20 let, tou dobou jsem nebyl ve styku se studenty. Ale od dob, kdy jsme vstupovali na vysoké školy my, se mi zdá, že výrazně poklesly znalosti a schopnosti právě v oblasti matematiky, fyziky a také analytického úsudku. Těžko se to samozřejmě zobecňuje, trend je ale zřejmý. Na druhou stranu ovládají současní nastupující studenti výborně moderní technologie komunikace, sběru dat či programování a mají také mnohem lepší jazykovou připravenost.

Prostě doba je teď jiná a musíme se snažit, aby se z obou období vzalo to dobré a nezapomínalo se na pevné znalostní základy a schopnost práce vlastní hlavou, i když nám každý telefon nabízí předtříděné informace. Nesmíme přijít o schopnost kritického úsudku a odlišení smysluplného a nesmyslného.

Zdá se vám, že jsou vlivem moderních technologií dnešní studenti méně schopní utvářet si vlastní názor a že se jejich názory formují hlavně na základě toho, co čtou na sociálních sítích? 

Každá doba má svůj informační prostor. Ten dnešní je opravdu hodně bohatý a skrývá v sobě různá rizika, třeba uzavírání se do zájmových nebo jiných bublin, které nám zastírají, co si myslí jiní, a ukazují reakce lidí spřízněných. Tak vlastně vzniká mnoho virtuálních realit a zaniká schopnost vidět proporce toho, jestli existují jiné názory, o co se opírají a kolik lidí je zastává. To je myslím hodně nebezpečné.

Je možné se tomu nějak vyhnout?

Těžko říct jak. Mnoho příjemných věcí má v sobě háček a než jej odhalíme, už jsme si zvykli a scházely by nám. A tak je to i zde. Asi nejvíc opět pomůže otevřený pohled a schopnost kritické analýzy a také schopnost obecně vnímat pozici a názor druhých. Snad tak nějak se můžeme problémům virtuálních bublin postavit. Musíme z bublin umět vystoupit.

„Pokud jde o náročnost univerzity, tak samozřejmě: náročné studium nemusí zvládnout každý. A my musíme dbát na kvalitu našich absolventů. Snažíme se ale pomáhat těm, kterým se něco nedaří.“

Často se mluví, či se v minulých letech se mluvilo o odtržení akademické sféry od praxe. Jak se to změnilo? Mají studenti u vás možnost setkávat se s praktickými problémy, řešit projekty pro firemní sféru?

Myslím, že na ČVUT jsme velmi blízko k firemní praxi a tento problém není výrazný. Studenti se mohou setkat s aplikovaným výzkumem i se spoluprací s firmami již při řešení studentských projektů, či v diplomových nebo bakalářských pracích. O propojení školy s firmami často diskutujeme se zástupci firem. Myslím, že se i vzájemné pochopení rozdílnosti našich prostředí a zvyklostí posouvá významně vpřed a spolupráce se zlepšuje.

Na kterých fakultách je spolupráce s firemní sférou nejbohatší?

Asi nejvíce se u nás napojení na průmysl projevuje na fakultě strojní, elektrotechnické a stavební. Vetší či menší měrou se však podílejí všechny fakulty a ústavy.

Jak spolupracují fakulty se zahraničím? Hostují u vás nějací profesoři ze zahraničí?

Naše fakulty a ústavy spolupracují se zahraničím velmi intenzivně. Společných projektů se zahraničními partnery je nepřeberně, nelze je všechny vyjmenovat. Máme i řadu hostujících profesorů nebo specialistů pobývajících u nás dlouhodobě a vedoucích výzkumné týmy, jsou jich jistě desítky.

Pracuje některá fakulta ČVUT nyní na nějakém projektu, na který jste extra hrdý?

Jsem moc rád, že se nám hodně dařilo a daří v projektech Operačního programu Věda-výzkum-vzdělávání (OP Výzkum, vývoj a vzdělávání se zaměřuje na podporu posunu ke znalostní ekonomice, je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů – pozn. red.). Projekty, které nyní realizujeme, jsou v objemu zhruba sedm miliard korun.

Můžete uvést příklad nějakého projektu?

Příkladem může být Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd či Centrum informatiky, několik projektů podporujících významné odborníky a jejich týmy – například v oblasti zpracování velkých dat, umělé inteligence, rozvoje Průmyslu 4.0 a dalších. Ve všech těchto projektech se na výzkumu podílejí spolu s našimi výzkumníky i naši studenti. Právě proto je význam těchto projektů tak velký, nejenom generují vědecké a aplikační výsledky, ale také poskytují možnost studentům naučit se v prostředí světové kvality výzkumným a publikačním dovednostem.

Na jakých dalších zajímavých projektech se v současnosti pracuje?

Mám radost z Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd (CAAS). Tento projekt jsem před časem s kolegy napsal a sdružuje šest fakult. Jde o projekt, který propojuje výzkum v oblasti přírodních věd – počínaje částicovou fyzikou přes fyziku laserů a materiálovou fyzikou až po technologii detektorů a sensorů a několik dalších oblastí – to vše propojeno s teoretickým a matematickým základem. Zkombinovali jsme vše nejlepší v těchto oblastech a společnou prací rozvineme nejen oblasti samé, ale i interdisciplinární švy mezi nimi, kde je velký potenciál k objevům a novým výsledkům, které vzniknou takovouto synergií.

Mám radost také z projektů rozvíjejících letectví a kosmonautiku, z projektů zaměřených na umělou inteligenci, informatiku a robotiku. A mám rovněž radost z toho, že ČVUT má velké zastoupení v národních centrech kompetence a v aplikačních grantech podporovaných Technologickou agenturou České republiky.

Foto: media.cvut.cz

Máte přehled o tom, jaká část studentů má už v průběhu studia smlouvy s firmami, kam po absolutoriu nastoupí?

Vím, že v řadě případů studenti s firmami již při studiu spolupracují, ale systematickou statistiku nemám k dispozici.

Jsou některé fakulty, kde máte v posledních letech nedostatek studentů? Je jich málo proto, že jich málo nastupuje, nebo proto, že jich hodně odpadne během studia?

Jelikož jsme nyní na dně populační křivky, počty studentů samozřejmě poklesly. Není to ale pokles nijak dramatický. Snažíme se pracovat na tom, aby k nám přicházeli co nejmotivovanější studenti a při menších počtech se zase více můžeme soustředit na individuálnější přístup.

Pokud jde o náročnost univerzity, tak samozřejmě: náročné studium nemusí zvládnout každý. A my musíme dbát na kvalitu našich absolventů. Snažíme se ale pomáhat těm, kterým se něco nedaří, máme studentské mentory, což jsou studenti, kteří pomáhají ostatním studentům, máme i řadu postupů, jak poradit a pomoci v rámci fakult či celoškolských zařízení. A když se něco nepodaří, tak dokážeme nabídnout třeba jiný obor, či fakultu. Hledání té správné cesty nemusí přece být přímočaré – důležité je, aby se našla a aby se neztratil talent, který ve studentech dříme.

Doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc.

Vojtěch Petráček prošel mnoha významnými institucemi včetně zahraničních. Od roku 2004 působí na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kde se v roce 2007 stal docentem. Vyučuje zde experimentální fyziku, relativistickou fyziku těžkých iontů a subatomovou fyziku a vede vědecký tým v rámci několika experimentů. Hlavními obory jeho zájmu je fyzika ultra-relativistických jaderných srážek a částicová fyzika. Během profesní kariéry byl za svou činnost několikrát oceněn, a to jak univerzitou, tak Akademií věd ČR. Rektorem ČVUT je od roku 2018.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close