Změní pandemie české školství?

Žáci a studenti se seznamují se samostudiem, rodiče s náplní jejich výuky. Učitelé se vypořádávají s online vzděláváním. Koronavirová pandemie postavila české školství a rodiny před celou řadu výzev, se kterými se stále musejí vypořádávat. Zároveň odhalila i propastné rozdíly, které mezi jednotlivými školami panují. Problémy se podle odborníků objevily s ochotou učitelů vzdělávat se v oblasti digitálních technologií. Českým školám se nyní otvírá několik možností, jak dále vzdělávat. Mohou se vrátit zpět ke svým standardům, či naopak ukázat, že pro plnohodnotné studium není potřeba denně sedět několik hodin v lavicích. Zrušení kontaktní výuky řadu učitelů zaskočilo, jelikož se museli okamžitě přeorientovat na distanční výuku, což byl pro některé problém. „Zpočátku jsme viděli velké rozdíly mezi školami, které již pracovaly s online komunikačními systémy, a těmi, které byly technicky nepolíbené,“ sdělil manažer Systému podpory profesionálního rozvoje učitelů a ředitelů Petr Štěpánek. Právě tento projekt učí kantory, jak vzdělávat pomocí webinářů.

Jen e-maily nestačí

Školy, které vedly elektronickou komunikaci minimálně, podle Štěpánka zůstávaly pozadu. Jeho slova potvrzují i výsledky internetového výzkumu Život během pandemie. „Podle většiny rodičů využívají učitelé pro výuku e-maily a standardní prostředí. Ale jen 41 procent rodičů uvedlo, že učitel komunikuje každý týden s dítětem pomocí chatu či telefonu, aby mu vysvětlil úlohy,“ uvedl ve výzkumné zprávě sociolog Daniel Prokop. Průzkum navíc ukazuje, že výrazněji spokojenější jsou rodiče dětí, se kterými pedagogové telefonují a jimž látku vysvětlují.

Expert na vzdělávání ze společnosti EDUin Bohumil Kartous tvrdí, že si nemalá část učitelů vystačí s e-mailem, jelikož není ochotná se zdokonalovat. „Současná situace odhaluje, že někteří učitelé nejsou s to vykonávat svou práci, jelikož nechtějí sami sebe vzdělávat. Těžko pak ale mohou požívat dostatečné autority k tomu, aby vzdělávali ostatní,“ poznamenal.

Učitelům může pomoci i vzájemná motivace. „Ministerstvo školství by mělo zveřejňovat příklady pedagogů, kteří se s technickým zabezpečením úspěšně vypořádali, jako např. paní učitelka Stáňa Šimůnková ze Základní školy Nebušice. Za pomoci jednoho z rodičů rozjela online výuku s žáky prvního stupně,“ řekl Kartous.

Méně prosezených hodin v lavicích

Distanční výuka nemusí být jen řešením mimořádných situací, ale také novým standardem. Žáci by několik týdnů ve školním roce spolupracovali s učiteli na dálku. Zvykli by si tak na model, který využijí v dospělosti. „Tohle je profesní budoucnost velké části dnešních dětí a dospívajících,“ podotkl Kartous.

Současný stav vede odborníka k vizi flexischoolingu, kdy žáci tráví jeden den v týdnu prací na skupinovém projektu, například v muzeu. Prospěšnost samostatné či skupinové práce dokazují výsledky Analýzy výzev vzdělávání v České republice. Lepší matematickou a čtenářskou gramotnost mají žáci ze škol, které se nezaměřují jen na frontální výuku, ale i na společné aktivity bez přímého učitelského dozoru.

Slovní hodnocení jako motivace

Koronavirus přivedl učitele nejen k digitalizaci výuky, ale i k slovnímu hodnocení. Školy k tomu vyzvalo ministerstvo školství ve svém doporučení. „Neznámkujte, použijte formativní zpětnou vazbu. Řekněte žákům, co mají udělat, aby se zlepšili,“ stojí v dokumentu.

Slovní hodnocení či podrobnou zpětnou vazbu vnímá pozitivně i Česká školní inspekce. Plyne to z průzkumů o současném distančním vzdělávání. „Slovní hodnocení převažuje na více než polovině základních škol a dvou pětinách středních škol. Poskytuje to příležitost k intenzivnějšímu zapojení formativního hodnocení žáků i po návratu do škol,“ píší odborníci ve zprávě. Na vysvědčení budou ale i letos vytištěné známky. Učitelé žáky ohodnotí podle práce v minulém pololetí a prvních dvou měsících tohoto pololetí.

Podle Kartouse lze používat oba typy hodnocení, přičemž známky by sloužily rodičům. „Ať pedagogové nadále užívají zploštělé škály jedna až pět, pokud to například méně chápaví rodiče vyžadují. A formativním hodnocením pomáhají žákům v jejich rozvoji,“ navrhuje.

Rodiče se seznamují s učiteli

Pandemie zaskočila i rodiče, kteří se najednou ocitli v roli pedagogů. Někteří z nich tak možná poprvé odhalili, co vše musí učitel zvládat. Podrobně se tímto tématem zabývali experti na pedagogiku z Karlovy a Masarykovy univerzity v online výzkumu Vzdělávání doma. „Někteří rodiče reflektují, že nejsou plnohodnotnými učiteli. Nemají patřičné vědomosti a nevědí, jak dítě motivovat či jak mu látku vysvětlit,“ shrnují analytici ve zprávě. Užitečnost školní práce hodnotí většina rodičů kladně.

Vznikla tak příležitost k intenzivnější komunikaci kantorů s rodiči. „Obě strany mohou dospět k lepšímu vzájemnému porozumění. Rodiče zjistí, jak náročné je učit i jen jedno dítě. Pedagogové poznají sociální zázemí svých žáků, což je podstatné pro jejich hodnocení,“ doplňuje Kartous.

Ne všechny rodiny totiž mají dostatek počítačů, stabilní připojení k internetu, patřičné programy či tiskárny, jak ukázala výše zmíněná univerzitní studie. Systém známkování tedy nemusí být objektivní, jelikož na rozdíl od slovního hodnocení nebere tyto rozdíly v potaz.

Pandemie sice ztížila školám vzdělávání, ale zároveň je posunula za pár dní o velký krok k digitalizaci, což nedokázaly v řádu let ani reformy. Ukázala rodičům, co vše se jejich děti učí, a možná nasměrovala školy k hodnocení nejen známkami, ale i slovy.