Vzdělávání u „protinožců“ je pro našince často velmi překvapivé

Jakožto českou učitelku anglického jazyka žijící v Austrálii mě australské základní školství velmi zajímá a vlastně i do jisté míry fascinuje. Na jedné straně mám k dispozici detailně propracovaný učební program a osnovy, na straně druhé však většina rodičů ani dětí neví, co se vlastně učí a především, jakým způsobem se „to“ učí.

Hned na začátku školního roku jsem se snažila různými všetečnými otázkami vyzpovídat jak svoji dceru, tak i třídní paní učitelku, ale odpovědi na otázky co a jak se učí, byly v obou případech vždy velmi obecné. Doma se na výuku nijak nepřipravujeme a domácí úkoly žáci téměř nedostávají. A tak jsem to nechala být s tím, že to třeba není tak důležité vědět. Třeba je mnohem důležitější, že se děti v Austrálii do školy moc těší a jsou nejenom lační po tom se něco dozvědět, ale rádi se potkávají i se svými kamarády a vyučujícími.

Osnovy opravdu nepraskají ve švech

I přesto, že děti v Austrálii chodí do školy opravdu rády, si myslím, že by nároky mohly být větší, a též mi chybí konstruktivní kritika toho, co by děti mohly zlepšit. Už ze školních tematických plánů vyplývá, že základní výuka na australských základních školách je méně akademická ve srovnání s českým vzdělávacím systémem. Osnovy nejsou nabité k prasknutí a učivo neobsahuje tolik informací. Naopak zde vzniká velký prostor pro učitele, aby se k probrané látce mohli kdykoliv vrátit nebo se u daného problému zdržet déle, tak aby i slabší žáci měli dost času na pochopení a zapamatování.

Několikrát jsem si též kladla otázku, proč tomu tak je. Spočívá snad příčina v tom, že je v zemi mnoho emigrantů z celého světa, a tak se i základní vzdělání přizpůsobuje různým jazykovým rozdílům mezi žáky? Nebo je to jen odraz australského způsobu života, který je ve srovnání s českým prostředím více uvolněný, na všechno je dost času a na vzdělání a znalosti neklade až takový důraz?  

Osnovy nejsou nabité k prasknutí a učivo neobsahuje tolik informací. Naopak zde vzniká velký prostor pro učitele, aby se k probrané látce mohli kdykoliv vrátit nebo se u daného problému zdržet déle.

Australané se obecně za vzděláním nehoní za každou cenu a teprve až v průběhu života zjišťují, které informace si potřebují doplnit ke své aktuální profesi. Na studium tak není pozdě v žádném věku. Vše přitom výrazně usnadňují  online studijní programy ve všech oblastech vzdělávání. Z praxe též vím, že i povolání bez vysokoškolského diplomu a univerzitního vzdělání najdou v Austrálii velká uplatnění a jsou finančně dobře ohodnocená, pokud má člověk snahu a chuť pracovat. Velké zastoupení a uplatnění tu má také jakékoliv řemeslo.

Přátelství nadevše

Australské základní školy vedou k soudržnosti a kladou důraz na přátelství. Učí, jak se k sobě chovat navzájem a pomáhat si i jiné, pro děti, tak velmi důležité morální hodnoty. A pak jde také o praktickou stránku věci. Samostatnost, ale i práce v týmu, hodnota peněz, vnitřní harmonie a stabilita, vlastní názor, kreativita a učení se běžným věcem v praxi jsou jen některé příklady z běžných školních dnů.

Zkoušení žáků je převážně písemné. Ve školách ale nepodceňují ani orální dovednosti a časté prezentace, schopnost popsat postup při plnění úkolu nebo krátké shrnutí příběhu se trénují již od začátku školní docházky. Odtud je jen malý krůček k odlišnému známkování žáků. Na rozdíl od českého vzdělávacího systému se v Austrálii neznámkuje klasickými známkami, ale píší se reporty, které dvakrát ročně sdělují rodičům, na jaké úrovni se jejich děti v jednotlivých předmětech nacházejí. Samozřejmě je tu zlatý střed. Ale děti mohou být na obecném spektru výše či níže a podle toho se pak odvíjí i nároky na jednotlivé žáky v různých předmětech. Jeden žák se může stále ještě učit písmenka a druhý už si trénuje čtení. Učitelé jsou na tyto rozdíly připraveni tak, že mají pro žáky, kteří jsou napřed, k dispozici extra nebo náročnější úkoly. Tak se snaží zajistit, aby se děti ve třídě nenudily a vzdělávaly ve svém tempu. K tomu mají ve třídě po ruce také další kvalifikované síly, v Austrálii nazývané „učitelův pomocník“.