IT je pro kluky, ženy tam nepatří. Je to obor géniů!

Před šesti lety vaše kamarádky, tehdy studentky informatiky, uspořádaly první Czechitas workshop. Pamatujete si, co je k tomu vedlo?

Naše zakladatelka Dita Přikrylová tehdy studovala s Mirkou Jarešovou fakultu informatiky a cítily se tam samy. Na fakultě bylo málo holek, tak se rozhodly s dalšími studentkami informatiky uspořádat grafický workshop, aby přiblížily tento obor dalším ženám. Přišlo asi třicet nadšených holek, které se chtěly naučit víc a víc. Díky jejich nadšení jsme se rozhodly rozjet projekt v Brně.

Kdy poprvé jste poznaly, že chcete jít do Czechitas na plný úvazek, a ne se projektu věnovat jen ve volném čase?

V létě 2015 Dita opustila svou práci v nadnárodní společnosti datové analytičky a rozhodla se pro Czechitas pracovat naplno. Zúčastnily jsme se programu Social Impact Award pro začínající podnikatele. Spolupracovali jsme s lektory a mentory, kteří nám pomáhali nápad rozjet tak, aby se sám ufinancoval. Porota ve finále hodnotila náš byznys plán a sociální dopad. Společně s iniciativou Třetí rodič jsme vyhráli. Ukázalo se, že nám věří veřejnost i velké firmy. V ten moment jsem se i já rozhodla jít do Czechitas na plný úvazek. Bylo to tehdy těžké rozhodnutí opustit jistou a dobře placenou pozici. Pracovala jsem v IT jako personalistka a hledala jsem šikovné vývojáře na trhu práce. Říkala jsem si, že je škoda, ajťáky jen přetahovat, že by v tomhle oboru mohlo pracovat o dost víc lidí. Navíc mezi nimi bylo málo žen. I proto jsem si nakonec zvolila Czechitas a rozhodnutí nelituji.

Začínaly jste jako parta kamarádek s pár dobrovolníky. Kolik vás je dnes?

Zpočátku jsme byly čtyři, přidala se k nám současná proděkanka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Bára Bühnová. Nyní máme padesát lidí na plný nebo částečný úvazek a přes tři sta lektorů, kteří s námi spolupracují externě. Jsou to vývojáři, analytici, lidé z oboru. Pár lektorů pro nás pracuje na plný úvazek. Celkově jsme s naším týmem za těch šest let proškolili přes patnáct tisíc účastníků.

Kolik workshopů jste zpočátku zvládly uspořádat?

Nejprve jsme měli jeden workshop za čtvrt roku. Postupně jsme ale získávali více partnerů a frekvence se zvýšila až na 7 workshopů za týden. Rozšířili jsme i nabídku vyučovaných témat například o datovou analytiku či kódování webových stránek. Najednou z toho bylo každý měsíc několik kurzů a o víkendech také workshopy po celé České republice. Spustili jsme také tříměsíční intenzivní kurzy Digitální akademie.

Kolika absolventům se díky vám změnil život?

Evidujeme přes tři sta padesát žen, kterým jsme pomohli najít práci. Setkáváme se s úžasnými příběhy, kdy se ze servírky či barmanky stane junior vývojářka nebo datová analytička. Pořádáme i letní školy IT pro středoškolačky a několik z nich se poté hlásí na fakulty informatiky, což považujeme za úspěch. Některé z žen dokonce rozjely své vlastní projekty. Chtěli bychom je dále podporovat, aby podnikaly.

Lidem, kteří touží po rekvalifikaci nabízíte tříměsíční kurz Digitální akademie. Co tam studenty čeká? (Rozhovor vznikal před koronavirovými opatřeními, pozn. red.)

Digitální akademie je intenzivní vzdělávací projekt. Přednášky se konají skoro každý večer a víkend. Holky si ale musí najít čas na samostudium, plnění úkolů a vytváření závěrečného projektu. Chodíme i na exkurze do firem, se kterými účastnice později párujeme a hledáme tam pro ně vhodnou pozici. Sice je to velice náročné, ale absolventi pak získají základy pro jakoukoli pozici v IT. Akademie byla původně navržená pro čerstvé absolventky po vysoké škole, které nemůžou najít práci v oboru, který vystudovaly a taky hlavně pro maminky, které se snaží po mateřské vrátit na trh práce a zjistí, že jim chybí technické dovednosti a na studium mají čas hlavně večer či o víkendech. Přihlásit se ale může vždy i jakákoli žena, která chce zvýšit své technické dovednosti na trhu práce nebo hledá nové nasměrování ve své kariéře.

Jaké projekty v akademii studentky navrhují?

Máme za sebou dvacet akademií, takže projektů byly stovky. Jedna dvojice vymyslela stránku, která mapuje cyklostezky v Brně. Projekt se zalíbil i vedení Brna a teď na něm dále spolupracují. Další dvojička zase vymyslela projekt Neklikej Přemýšlej, který má pomocí prvků gamifikace za úkol vzdělávat děti a učitele v oblasti bezpečnosti na internetu.  Pracují na něm i dále po skončení akademie. Skvělé věci vznikají i na letních táborech, kde máme pro středoškolačky připravený takový průřez světem IT v závěrečném hackathonu také vymýšlí své projekty. Holky například zvládly na konci tábora ve skupině s lektorem naprogramovat webovou appku na učení čtyř jazyků nebo na snížení škodlivého modrého světla a měření CO2 v domácnostech nebo třeba návrh čelenky, která zvukovým signálem  upozorní řidiče na pokles jeho hlavy, a sníží tak pravděpodobnost nehody.

Původně vaše kurzy cílily na ženy. Tvoří stále většinu absolventů?

Naší cílovou skupinou jsou ženy ve věku 25 – 55 let. Máme ale dveře otevřené pro kohokoli. Například pro vysokoškoláky, kteří zjistili, že nemají uplatnění. Pořádáme kurzy i pro děti nebo učitele. Nicméně cílovka žen je ohromně vděčná. Chtějí se učit a poznávat svět IT. Je rozdíl, když učíte někoho, koho musíte a když máte před sebou lidi plné energie.

Mimochodem, co všechno si představíte pod pojmem IT svět?

Veškerý svět kolem nás. Dříve to byl samostatný obor, ale dnes technologie prostupují do všech oborů a práce s počítačem je nutná téměř pro jakoukoliv pozici. Na seminářích učíme třeba i práci s excelem, což rozhodně patří do základní digitální gramotnosti dnešní doby. Ukazujeme holkám, jak využívat počítač a různé aplikace, aby si zjednodušily práci. Chceme ženy seznámit s IT. Všechny nemusí programovat v javě, ale pokud je to chytne, můžou v tom pokračovat. Ženy mají super nápady a často vymýšlí sociálně prospěšné aplikace.

Zaplňují se kapacity IT kurzů pro ženy snadno?

Holky se o naše lekce zajímaly hned od začátku. My jsme totiž trochu zakouzlili. Dali jsme IT růžovou barvu a hezké logo s holčičkou, což skvěle fungovalo. IT svět jsme popisovali jednoduše a sháněli jsme ženy lektorky, aby holky viděly, že ve světě IT opravdu pracují i ženy. Nepotřebovali jsme ani žádný placený marketing, rozkřiklo se to samo. Největší zájem byl a stále je o úvodní kurzy všeho druhu. Například programování, práce s grafikou a daty, což uplatní ekonomka i markeťačka.

Je IT oblast stále mužská?

Toto dogma v České republice stále panuje a my se snažíme jej změnit. IT firmy si vývojáře nevybírají podle pohlaví, potřebují talenty. Proto i spousta z nich s Czechitas spolupracuje. Ani ženy se nebojí si IT práci vyzkoušet, nicméně je těžké obstát v převážně mužském prostředí. Ženy tam ale každopádně mají místo.

Proč tedy IT oblasti stále dominují muži?

V Česku za to může především výchova a vzdělání. Kluci k počítačům tíhnou od malička. Hrají na nich hry, doma mají třeba mužské vzory, které pracují v IT. Ve škole jim jde matika, tak jdou studovat informatiku. Ženy jsou naopak přirozeně přitahovány k sociálním tématům, často studují humanitní obory. Pokud jim jde matika, studují ekonomku. Navíc se musí vypořádávat s mýty, že IT je těžké a můžou v něm pracovat jen géniové.

Může děvčata od studia informatiky odradit i způsoby výuky učitelů na střední či základní škole?

Určitě. Ve spoustě škol je výuka informatiky pouze o wordu a zakládání složky na ploše. Bohužel se pořád stává, že učitel posadí v informatice kluky dopředu, holky dozadu. Když jsou zticha, tak projdou předmětem s jedničkama, i když nic neumí. Nebo v hodinách ukazují ryze mužské příklady, které holky nezajímají. To je ale problém přírodních věd obecně. Proč se třeba v chemii neučí, jak si namíchat oční stíny, rtěnku nebo mýdlo? Je třeba namixovat příklady z mužského a ženského světa.

Zelený lísteček přilepený na počítači znamená, že je všechno v pořádku. Červený hlásí, že se studentka zasekla a potřebuje pomoc. V tom případě jí poradí jeden z našich pomocníků.

Častou překážkou na kurzech pro začátečníky bývá stud se ptát. Jak k tomu přistupujete?

Základem je bezpečné prostředí. Holky jsou na kurzech obklopené dalšími ženami, což jim poskytuje pocit bezpečí. Neustále jim opakujeme, že jediná hloupá otázka je ta, která nebyla položená. Je v pořádku se opakovaně ptát na něco, co není jasné. Nicméně jejich studu rozumíme a používáme často i systém lístečků. Zelený lísteček přilepený na počítači znamená, že je všechno v pořádku. Červený hlásí, že se studentka zasekla a potřebuje pomoc. V tom případě jí poradí jeden z našich pomocníků. Ti mají na starosti zhruba čtyři děvčata, o která se starají během lekce. Zároveň se snažíme udržovat neformální prostředí a budujeme komunitu.

Ohrozila vás letošní koronavirová pandemie?

Spíše nám pomohla rychleji rozjet online lekce. Lektoři se sice hned ochotně zapojili, ale nebylo to jednoduché. Styl výuky i interakce jsou jiné. Většina účastníků má vypnutou kameru, takže lektor kouká do černé obrazovky. Ve vzdálené online výuce je daleko složitější ženy do IT nadchnout. Nicméně se snažíme online výuku propracovávat, ale osobní setkávání je pro tvorbu naší komunity zásadní. Na druhou stranu online výuku využijí třeba maminky na mateřské, které mají čas spíše večer. Ocení i zpětné přehrávání. Výhodné je to i pro lidi, kteří nebydlí v krajských městech, kde sídlí naše pobočky. Pustí si video online a nemusí dojíždět.

Letos jsme v době karantény vymysleli i hru, kterou si mohl naprogramovat kdokoli. Byl to pacman, který sbíral vitaminy. Podobnou možnost nabízíme vždy na Vánoce a Valentýna. Každý den odkryjeme jeden úkol, například jaké programy si stáhnout a krok za krokem si aplikaci nebo hru lidé naprogramují. Takové osvětové aktivity nás nesmírně baví. I proto se zapojujeme do několika akcí a konferencí po celý rok a propagujeme svět IT mezi širokou veřejnost.

Jaké další cíle si kladete do příštích let?

Kromě online kurzů chceme rozjet i technický mentoring, ve kterém IT specialista pomáhá holkám online s nějakým problémem. Sháníme i prostory pro Czechitas house v Praze. V Brně máme takové zázemí už rok a hodně nám to ulehčuje práci. Pořádáme tady kurzy, digitální akademie a nemusíme pořád vyhledávat volné a vhodné prostory. Také bychom si chtěli udržet dosavadní růstové tempo a dál pomáhat ženám měnit svůj život a tím i svět k lepšímu.