Tři důvody proč změnit studijní obor během tří stupňů vysokoškolského studia

Vysokoškolské studium je tradičně rozděleno na tři stupně: bakalářské, magisterské a doktorské. Lidé, kteří se rozhodnou po prvním titulu navázat dalším studiem, mohou u svého oboru zůstat, ale také ho změnit. Proč se k tomu studenti odhodlávají, k čemu je to dobré a na co si dát v takovém případě pozor?

Když se blížila moje bakalářská studia jazyků ke konci, věděla jsem jedno: Už jsem se nadále nechtěla věnovat studiu literatury ani jiného umění. Ne že bych nebyla umělecky založený člověk – víc než literární rozbory mě ovšem na bakaláři bavily jazykovědné předměty. I proto jsem si podala na magisterské studium přihlášky na lingvistiku.

Nebyla jsem první ani poslední člověk, který se touto cestou vydal. Změna oborů napříč stupni studia není výjimečný jev. Ovšem přesné statistiky, které by ukazovaly, kolik studentů magisterských oborů má bakalářský titul v jiném oboru, bohužel neexistují. Je otázka, jestli je vůbec něco takového možné podchytit; jak vůbec určíme, které obory jsou totožné, příbuzné a které naprosto nesouvisející?

Proč měnit obor?

Dá se říci, že změnu studenti podstupují ze tří důvodů: Prvním je specializace na určitý problém, s kterým se na předchozím stupni studia setkali, druhým je úplná změna oboru, jelikož je ten předchozí nenaplňoval nebo v něm nenalezli uplatnění, a posledním důvodem je skutečnost, že daný obor nelze na nižším stupni studovat.

První případ vychází z toho, že spousta oborů má k sobě blízko a někdy se oblasti jejich zájmu navzájem překrývají. Student, který vystuduje jeden obor, získá vhled i do jiného, a pokud se chce zaměřit na určitou oblast, je výhodnější se hlásit na jiný.

Například na magisterský program interakce člověka a počítače na University College ​v Londýně mohou nastoupit lidé, kteří vystudovali psychologii, ergonomii nebo informatiku,​  popřípadě příbuzný obor. Jedná se totiž o interdisciplinární studium, v rámci kterého se studenti budou vzdělávat v průniku těchto tří oborů. Protože denní studium „na plný úvazek“ trvá pouze jeden rok, je nutné mít při nástupu určité odborné základy.

Podobný přístup najdeme i na jiných školách a oborech. Filozofii vědy může vystudovat nejen bakalář filozofie, ale i fyziky nebo biologie. Genderová studia mohou být užitečná pro psychology, sociology i sociální pracovníky. V mezinárodních vztazích se zase najdou politologové a historikové.

Už mě to nebaví

Stejně tak se ale může stát, že se nějaký student přihlásí na magisterský obor, který s jeho bakalářským nijak nesouvisí. Může to být například z důvodu, že se svému původnímu oboru nechce nadále věnovat, nebo může mít za sebou léta praxe v jiném oboru a chce si doplnit teoretické znalosti.

„Mezi studenty máme nejen absolventy humanitních, ale i přírodovědných oborů,“ říká doktorka Eleanor Newbigin z Katedry historie na londýnském SOASu, vysoké škole zaměřené na studium Afriky a Asie, v záznamu webináře pro zájemce o studium.​ K přijetí potřebujete akorát přesvědčivý motivační dopis, dva doporučující dopisy, dobré studijní výsledky a v případě studentů či absolventů zahraničních škol jazykový certifikát.

Může se ale takový magistr považovat za odborníka? Přesné statistiky nejsou veřejně k dispozici a názory se různí.Podíváme-li si na webové stránky katedry, najdeme sice informace o uplatnění, není však u nich uvedeno, jaký bakalářský obor dotyční absolventi absolvovali. Na druhou stranu, každý student tohoto oboru na SOASu získá metodologické znalosti historie, analytické schopnosti a schopnost pracovat s informacemi. A vzhledem k tomu, že samotné studium je velmi flexibilní, žádný absolvent tohoto oboru nemá stejné penzum znalostí a schopností.

V případě některých humanitních oborů je tedy přechod mnohem jednodušší než kupříkladu u matematiky – při složitějších výpočtech se prostě bez analýzy nebo lineární algebry neobejdete. Na druhou stranu, existují i technické nebo přírodovědné disciplíny, kde nejsou požadavky nutně tak přísné: například na aplikované sociální datové vědě na London School of Economic​s nebo na​ demografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Po maturitě lze studovat cokoliv. A po bakaláři někdy taky

Posledním případem, proč ke změně oborů dochází, je neexistence daného oboru na předchozím stupni. Například ve Spojených státech amerických se můžete stát lékařem nebo právníkem po absolvování příslušného magisterského oboru, přičemž hlásit se na něj můžete z jakéhokoliv bakalářského oboru.

Lékařské fakulty sice požadují absolvování specifických předmětů (převážně přírodovědného rázu) na bakalářském stupni, není však nutné kvůli tomu získat titul z biologie, chemie ani podobného oboru (na amerických vysokých školách se studijní obor vybírá obvykle až v průběhu studia).

Jak se píše ve studentském deníku Harvard Crimso​n,​ někteří studenti volí jako cestu ke studiu medicíny i takové obory, jakými jsou například srovnávací literatura. Dotyční studenti to dělají právě z důvodu, že si chtějí rozšířit obzory.

Než si podáte přihlášku

Co tedy musí člověk udělat, chce-li změnit obory mezi stupni studia? Bez ohledu na to, jaký má student důvod pro změnu oboru, je nutné si zjistit, co musí splnit, aby byl přijat. Někde může být velkou nevýhodou, pokud nemá bakaláře ze stejného oboru, a někde jej dokonce automaticky z tohoto důvodu ke studiu nepřijmou (například na psychologii n​a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy​).

Informace lze obvykle najít nejen na webových stránkách školy, ale i na dni otevřených dveří nebo přímo u garantů studijních oborů. Zároveň je možné zkusit vyhledat na internetu, například na sociální síti LinkedIn, zdali dotyčnou kombinaci už někdo vystudoval.

Dále je potřeba si ujasnit, z jakých důvodů se na daný obor uchazeč hlásí a které školy jsou pro něj nejlepší volbou. Například pro studenty či absolventy psychologie, kteří se chtějí zabývat psycholingvistikou, nemá smysl se hlásit na lingvistiku tam, kde kurzy psycholingvistiky nenabízejí nebo kde nejsou k dispozici odborníci na tuto problematiku.

A pokud chce student úplně změnit studijní zaměření, měl by si zjistit, zda škola očekává nějaké základní znalosti oboru, případně jestli si je budete moct během studia doplnit. Pak ale musí počítat s tím, že bude mít omezenější výběr volitelných předmětů oproti spolužákům, kteří už tyto znalosti mít budou.

Každopádně jak už bylo řečeno výše, kombinace více oborů rozšiřuje obzory a do života otevírá více dveří.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button