Je to chřipka, nafouknutá mediální bublina a ministerstvo na nás kašle

Největší problém distanční výuky spočívá podle nadpoloviční většiny vyučujících v nedostatečném zapojení všech studentů do výuky a udržení jejich pozornosti. Pouze šestina učitelů (16 %) přijímá distanční výuku neproblematicky. Vyplývá to z průzkumu společnosti Člověk v tísni zaměřeném na výuku během epidemie covid-19. Dotazníkové šetření mezi více než 700 respondenty z 200 základních a středních škol v ČR realizovala během ledna agentura Focus.

Demotivovaní žáci i učitelé

Učitelé spojují největší výukové problémy distanční výuky s limity technologizace mezilidské komunikace, které komplikují efektivní a soustředěnou interakci mezi učitelem a všemi žáky. Jako největší problém s distanční výukou označila nadpoloviční část učitelů zapojení všech studentů do výuky (59 %). Značná část vidí jako problematické udržení pozornosti studentů během výuky (40 %). Technické problémy s připojením pociťuje necelá třetina učitelů (29 %).

Co je pro Vás na distanční výuce nejsložitější?“

Většina učitelů (58 %) uvádí v souvislosti s distanční výukou podíl studentů s výraznějšími problémy při distanční výuce do 10 %, třetina (31 %) deklaruje podíl žáků, kteří mají obtíže s distanční výukou mezi 11-30 %, podle 11 % vyučujících má problémy s distanční výukou dokonce více než 30 % jejich žáků. Téměř tři čtvrtiny vyučujících (72 %) vidí příčinu obtíží studentů s distanční výukou v nedostatečné motivaci (nechuti) studentů k výuce v online prostředí, 41 % ve špatném (vypadávajícím) připojení k internetu, 39 % v nedostatečné podpoře ze strany rodiny a 35 % v nedostatečném technickém vybavení studentů. Větší podíl problémových žáků (více 31 %) uvádějí učitelé z učilišť (24 %), praktických předmětů (15 %), učitelé přírodovědných a technických předmětů (14 %).

Podle 65 % vyučujících by se distanční výuka zlepšila, kdyby se podařilo zvýšit motivaci studentů. Výstupy průzkumu tak naznačují, že největší problém nevnímá většina učitelů v technickém zabezpečení. Větší finanční ohodnocení by pomohlo 33 % vyučujících a lepší technické vybavení by pro zlepšení kvality distanční výuky uvítalo 24 % vyučujících. Podle 8 % učitelů stávající distanční výuka nepotřebuje významnější zlepšení.

Vládě nevěříme, České televizi ano

Téměř polovina vyučujících základních a středních škol (49 %) nedůvěřuje informacím české vlády k epidemii koronaviru. Vysokou míru důvěry naopak učitelé deklarují v případě veřejnoprávních médií – České televize (72 %) a Českého rozhlasu (53 %). Ze soukromých médií stojí v žebříčku důvěry českých učitelů nejvýše zpravodajství portálu Seznam Zprávy (53 %).

Které z následujících médií považujete za důvěryhodné, pokud jde o to, jak informují o koronaviru?

Přibližně pětina vyučujících vnímá covid-19 jako běžné virové onemocnění podobné chřipce (22 %) a epidemii koronaviru jako nafouknutou mediální bublinu (18 %). „Nemalé procento vyučujících zastává alternativní názory a postoje. Nadprůměrně se to týká zvláště mladých učitelů ve věku do 34 let. Téměř čtyřicet procent z nich považuje epidemii koronaviru za nafouknutou mediální bublinu, covid-19 označují za běžné virové onemocnění podobné chřipce, myslí si, že pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky, a nechtějí se nechat očkovat, protože to je nebezpečné,“ komentuje výsledky průzkumu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS, a dodává: „Lze předpokládat, že uvedené postoje, zřejmě související i se značnou nedůvěrou ve vládní opatření a informace poskytované vládou, mohou přenášet také na žáky.“

Počínání České republiky v epidemii hodnotili učitelé velmi negativně. Kladně jich hodnotilo českou vládu pouze 29 %. Slabší rating než ČR připsali jen zemím s výrazně nižší životní úrovní i kvalitou zdravotní péče. Nejsilnější odpor vůči dominantnímu (vládnímu) postoji deklarovala čtvrtina učitelů (26 %) souhlasem s tvrzením, že koronavirová opatření představují nepřijatelný zásah do základních svobod. Tento postoj akcentovali nadprůměrně opět zvláště mladí učitelé ve věkové skupině do 34 let (41 %) a učitelé působící na středních odborných učilištích (39 %). Tyto dvě skupiny deklarovaly i další alternativní postoje :

• (a) Covid-19 je běžné vírové onemocnění podobné chřipce (36 % / 32 % souhlasí).
• (b) Pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky (36 % / 27 % souhlasí).
• (c) Nenechám se očkovat proti onemocnění covid-19, protože to je nebezpečné (37 % / 28 % souhlasí).
• (d) Epidemie koronaviru je jen nafouknutá mediální bublina (37 % / 22 % souhlasí).

Do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními?

Škola zvládá, ministerstvo ne

Více než dvě třetiny učitelů vnímaly na počátku distanční výuky především podporu od svých kolegů (71 %) a polovina také od vedení své školy (53 %). Naprostá většina (96 %) respondentů uvádí, že jejich škola zvládá současnou situaci týkající se šíření koronaviru výborně, případně s drobnými výhradami. Velmi nízké bylo hodnocení ministerstva školství, od kterého cítila podporu pouze 2 % učitelů. „Vyučující i žáci se ocitli ve velmi složité situaci. V podstatě ze dne na den se měla rozběhnout distanční výuka, přičemž drtivá většina vyučujících neměla žádnou zkušenost s platformami vhodnými pro výuku na dálku. Z odpovědí vyučujících je zřejmé, že se jim přitom dostalo mizivé podpory od ministerstva školství. Mnohonásobně víc je podpořili kolegové, vedení školy, rodinní příslušníci i žáci,“ komentuje výsledky šetření Karel Strachota.

Distanční výuka: Kdo Vám byl na začátku distanční výuky největší oporou?

Výrazně lépe než distanční výuku v období první vlny epidemie na jaře hodnotili učitelé distanční výuku během druhé podzimní/zimní vlny, a to jak z hlediska technologicko-logistického, kde narostla spokojenost z 22 % na 80 %, tak z pohledu pedagogicko-didaktického (32% spokojenost v první, 80 % ve druhé vlně). Nějakou formu pomoci jak v rovině technologicko-logistické, tak v rovině pedagogicko-didaktické by ocenilo 70 % vyučujících. V první jmenované oblasti pociťuje čtvrtina učitelů největší potřebu podpory v oblasti kvalitnějšího hardwarového a softwarového vybavení pro sociálně znevýhodněné studenty (25 %), v oblasti pedagogicko-didaktické pak video ukázky modelové distanční výuky (29 %).

Naprostá většina vyučujících (85 %) neměla před propuknutím epidemie uživatelskou zkušenost s platformami pro realizaci distanční výuky. Z těch využívají respondenti nejčastěji MS Teams (45 %) a Google Classroom (36 %). Popularita či uživatelská zkušenost s MS Teams a Google Classroom prudce vzrostla až s nástupem první fáze distanční výuky. V době před vypuknutím epidemie byla nejužívanějším nástrojem platforma Bakaláři.

Zde je možné stáhnout kompletní závěrečnou zprávu