Pět důvodů pro kombinovanou výuku

Rotační výuka, kterou nyní ve velkém zakouší žáci a jejich rodiče, není ideální. Řada rodičů, zejména ti, kteří mají více dětí, velkou radost nemá, protože týdny docházky do školy mohou vyjít na každé z dětí jinak. I pro učitele je rotační výuka náročnější.

Převrácená třída

Kombinovaná výuka může vypadat i jinak. V distriktu Grove Heights v Minnesotě už od roku 2010 nabízejí výuku, při níž se studenti scházejí ve třídě jen třikrát týdně, dva dny pak mohou pracovat doma. Už tehdy, při výrazně horších možnostech on-line komunikace, kleslo selhání žáků v testu z angličtiny z 63 na 13 procent. Jedním z důvodů zlepšení bylo zvýšení flexibility a samostatnosti žáků. Případné problémy pomohlo odstranit i to, že ve „volných“ dnech mohli studenti, kteří potřebovali pomoc, přijít do školy na individuální konzultace. Před deseti lety ovšem nikoho nenapadlo, že budou školy zavřené po několik měsíců. A že jedním z nejpodstatnějších přínosů dnů ve škole bude sociální kontakt. Právě velmi dlouhá sociální izolace je dnes asi největší potíží a skutečně fatálním ohrožením, které dětem přinášejí uzavřené školy.

Jinou variantu kombinované výuky uplatňuje Expediční ScioŠkola. Děti jsou týden na expedici, všechny společně a mimo domov. V přírodě, na skautské chatě, na farmě, na zámku, na puťáku. Prostě na expedici. A následně jsou tři týdny doma. Distanční výuka se zhusta točí kolem výsledků předchozí expedice a přípravy na tu příští.

Distanční výuka má dvě velmi odlišné podoby: synchronní a asynchronní. Při synchronní výuce jsou děti společně s učitelem online v jeden čas přes Meet, Teams či Zoom. Podobně jako když jsou žáci ve škole – mohou pracovat ve skupinách, učitel může vykládat, odpovídat na otázky, vést diskusi atd. Při asynchronní výuce děti nad svými úkoly pracují samy a je na nich, kdy se do nich pustí. Je jasné, že v příkladu z Minnesoty půjde ve dnech doma spíše o asynchronní výuku. Učitelé mohou těžko poskytovat konzultace a současně zajišťovat synchronní výuku pro děti doma.

Je čas přistoupit ke změnám

A proč o tom píšu? Myslím, že je nejvyšší čas, aby ministerstvo školství zahájilo práce na vytvoření právního rámce pro kombinovanou výuku. Už v září sice spustilo pokusné ověřování, což byl v dané situaci jistě krok správným směrem, nemohlo ovšem předpokládat další více než půlroční uzavření škol, po němž jsou ředitelé, učitelé i děti mnohem zkušenější. Mnohé běžné veřejné základní školy, které by ještě před rokem o kombinované výuce vůbec nepřemýšlely, ji dnes vidí jako možnou efektivní cestu dalšího rozvoje. Jaké mají důvody?

1. Učitelé nejen ovládli technologie, ale mnozí z nich se také naučili skvěle distančně učit. Ještě víc se naučily děti. A také vedení mnohých škol, pravda ne všech, se naučilo organizovat distanční výuku. Byla by velká škoda nevyužít jejich chuti tyto zkušenosti dál rozvíjet. Návrat k pouhé prezenční výuce by znamenal zbytečný regres.

2. Kromě mnoha problémů znamenaly měsíce distanční výuky i přínos pro rozvoj dětí. Nečekaný a neplánovaný, ale velký a nepochybný. Nouze naučila Dalibora housti – a děti naučila plánovat si čas, organizovat si práci, samostatně se rozhodovat, převzít větší díl odpovědnosti za své učení. Nejdůležitější je, že se naučily učit se. A to budou určitě potřebovat. Celoživotní vzdělávání je a pro dnešní děti bude naprostá nezbytnost. Seberegulované učení (SRL) je proto důležité nejen jako forma, ale i jako cíl vzdělávání. Kombinovaná výuka je na to skvělou přípravou.

3. Řada dětí také v minulých měsících zjistila, že se při distanční výuce učí rychleji, efektivněji, umí víc a má lepší výsledky, než když chodí do školy. „Naše děti a naši studenti jsou daleko lepší, než si myslíme, že jsou!!!“ napsal kolega na Facebooku. To jsme ovšem o mnohých zjistili, až když nebyly ve škole a měly prostor pracovat jinak. Jistě, mnoha jiným dětem víc vyhovuje být ve škole, pracovat společně, potřebují (zatím!) kontrolu či vedení učitele. Kombinovaná výuka umožňuje lépe naplnit potřeby každého dítěte, využít a rozvinout jeho potenciál. Lépe než jen výuka totálně prezenční či naopak totálně distanční.

4. Už přes dvě stě let říkáme, že chodit do školy je povinné, minulé měsíce ale toto pravidlo přestalo platit. Teď se samozřejmě všichni do školy těší. Ale po pár týdnech sezení v lavicích začnou mnohé děti, rodiče i učitelé pochybovat o efektivitě takové výuky. Vždyť viděli, že to jde i jinak a lépe. Mnozí rodiče nebudou chtít pouštět děti do školy z přetrvávajících obav z koronaviru či naopak z testování. Také mnozí učitelé si ověřili výhody distanční výuky a nebudou se jich chtít vzdát. Pocítíme velké tlaky, všichni budou hledat cesty, a když nebudou k dispozici legální, najdou si jiné. Je jasné, že dříve či později kombinovaná výuka začne fungovat. Čím dříve, tím lépe pro všechny.

5. Kombinovaná výuka má řadu dalších výhod. Dává větší prostor žákům i učitelům pracovat na větších projektech. Může ušetřit čas na dopravu do školy. Škola si může upravit rozvrh tak, že distanční výukou překlene jeho úzká místa. Umožní zrušit z hlediska fyziologie dětí a mladistvých zcela nepřijatelné nulté hodiny a posunout začátek vyučování. A další možnosti se jistě objeví v okamžiku, kdy namísto provizorní distanční výuky začneme rozmýšlet trvalou plnohodnotnou kombinovanou výuku.

Kombinovaná výuka by měla být urychleně legislativně ošetřena a měly by být vytvořeny další podmínky pro její běžné využívání školami. Nejpozději do začátku příštího školního roku. Pro zbytek toho letošního by bylo užitečné všem základním školám umožnit distanční výuku alespoň jeden den v týdnu, resp. přesněji 20 procent u každého žáka. Těžko si představit, že by takový krok mohl způsobit nějaké problémy, vždyť to po pět měsíců bylo 100 procent. A ani nevytváříme nic nového, kombinovanou formu vzdělávání mohou již mnoho let poskytovat střední i vyšší odborné školy.

(Text vyšel v Hospodářských novinách 15. 4. 2021)