Angličtina, francouzština, němčina… ale co taková romština?
Romština není jazyk, ke kterému by svět upíral velkou pozornost, přesto – nebo snad právě proto – vznikají nové materiály pro její výuku. Jedním z nich je mezinárodní projekt RomStudUni, zaměřený na inovace a rozvoj romanistiky, oboru zkoumajícího romštinu a romskou kulturu obecně na evropských vysokých školách, jehož výstupy byly prezentovány počátkem září na půdě Univerzity Karlovy.
Do projektu RomStudUni, který započal v září 2018 a skončil v srpnu 2021, se zapojily celkem čtyři univerzity: švédská Univerzita v Södertörnu, finská Univerzita v Helsinkách, maďarská Středoevropská univerzita a česká Karlova univerzita.
Právě Karlova univerzita letos oslavila třicet let výuky tohoto oboru. Filozofická fakulta, kde se romistika vyučuje, se sice může pochlubit její jedinečností v rámci Evropy, na druhou stranu je ale tato unikátnost zároveň nevýhodou při hledání spřízněných pracovišť. Jak stojí na stránkách projektu, jeho cílem bylo mimo jiné „překonat roztříštěnost oboru“.
Jeho hlavním výstupem jsou materiály k výuce romštiny, respektive několika jejích nářečí (romský jazyk nemá spisovnou podobu), konkrétně severocentrálního, olašského a kalderašského. Romani Romanes, jak se tento soubor nazývá, zahrnuje jak didaktický manuál připravený romisty z Univerzity Karlovy, tak i videonahrávky rodilých mluvčích.
„Lekce v současné podobě netvoří ucelenou učebnici, dokonce ani ucelenou část učebnice, ale představují záměrně různé stupně pokročilosti. Rozvíjejí některé gramatické jevy a slovní zásobu, ale hlavně nabízejí cestu, jak může romštinu učit rodilý mluvčí, případně nerodilý mluvčí spolu s rodilým mluvčím – lektorem,“ uvádí autoři-romisté Jan Červenka a Markéta Hajská v průvodním textu.
Právě o výzvách výuky romštiny, která není nijak standardizovaná, pohovořila na konferenci Angelina Dimiter Taikon ze Švédska, která má desítky let zkušeností s didaktikou romštiny. Poté, co překonala nevoli ze strany švédských úřadů (bilingvní vzdělávání v romštině a švédštině nebylo na školách povoleno, jelikož romština nebyla ve Švédsku uznávána jako jazyk menšiny), se musela potýkat s dalším problémem: vzájemnou nesrozumitelností mezi Romy.
„Ve Stockholmu žije spousta romských migrantů. Ve třídě jsme měli až dvacet různých dialektů. Stávalo se, že někdo z žáků romsky promluvil, obrátil se na něj spolužák a zeptal se: ‚Co jsi to říkal? Vůbec jsem ti nerozuměl,“ vyprávěla pedagožka.
Dalším lingvistickým oříškem, na který mohou ve výuce romštiny učitelé a žáci narazit, je přejímání slov z jazyka většiny. Romani Romanes na to pamatuje a v jednom z cvičení mají žáci takové přejímky rozpoznat a nalézt jejich synonyma.
To si vyzkoušeli i účastníci konference na ukázkové výuce s prozaičkou Ivetou Kokyovou, která na několika videích také vystupuje. Pro rodilé mluvčí češtiny není problém rozluštit, co znamenají slova jako zbitkos, šefkucharis nebo leťenka, ovšem mluvčím romštiny, kteří češtinu neznají, budou známější pojmy so ačhol, angluno tavibnaskero nebo eroplanoskero ľil.
Na videích ale žáci nenajdou jen konverzace mezi mluvčími romštiny, nýbrž i ukázky vaření romských pokrmů. Jak na konferenci sdělila Angelina Dimiter Taikon, takové videorecepty mají smysl i pro rodilé mluvčí, neboť někteří neznají tradice svých předků a chtějí se je naučit.
Součástí projektu RomStudUni je také sylabus kurzu Přístupy k romistice, který může použít jakákoliv vysoká škola, a zahrnuje současné historické, etnologické, lingvistické a genderové znalosti o Romech a romské kultuře. V průběhu roku by měla také vyjít očekávaná učebnice k úvodu romistiky, která bude zveřejněna na stránkách projektu.
Veškeré výukové materiály jsou k dispozici na stránkách projektu, a to zdarma. Zájemci mohou při výuce také využít online zdroje na stránkách Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, například slovník romských neologismů.
