V australských školách starší pomáhají mladším

„Buddies program“ je na většině australských základních škol běžná součást školního programu. Zuzana Tascas ve svém dalším příspěvku z Austrálie pro Perpetuum popisuje, jak zkušenější buddies (děti z vyšších ročníků) svým svěřencům z nižších ročníků pomáhají nejen začlenit se do školy, ale také pochopit složitější učivo, čtou jim knížky nebo si jen tak povídají a sdílejí své zážitky i pocity. Celý program má za úkol propojit děti mezi sebou a vytvořit přátelskou a bezpečnou atmosféru ve škole.

Buddy program se snaží spárovat starší děti s těmi, které právě ve škole začínají. Hlavním úkolem je podporovat hladký přechod dětí při nástupu do školy a pomoci jim zvládnout, pro některé velmi stresovou situaci, a zároveň podporuje smysl pro komunitu v dané škole. Na začátku každého školního roku se „prepies“ (děti v Austrálii začínají v 5 letech předškolní třídou) a prvňáci slavnostně seznamují se svým „buddy“, starším spolužákem z vyššího ročníku (5-6.třídy). Budování vztahů mezi dětmi a učiteli je v australských školách jedna z nejdůležitějších věcí.

Program je ještě více propracovanější v tom, že do svého chodu zapojuje nejen rodiče, ale i celou komunitu. Dcera si na začátku minulého školního roku přinesla malou plyšovou hračku s přáním všeho nejlepšího do nového školního roku. Její „holčičí buddy“ je z 6.třídy a letos bude na základní škole končit. Za poslední 2 roky si kvůli pandemii moc společných chvil neužily, ale i přesto mezi sebou mají hezký vztah. Na začátku ji Allison navštěvovala častěji, někdy se spolu dívaly na televizi, jindy zase povídaly nebo se setkaly při výtvarce, kde jí pomáhala. Dnes už má dcera své zázemí a kamarádky a ve škole se cítí dobře. I přesto se vídají venku o přestávkách, kde prohodí pár slov a dobře o sobě vědí.

Důvěra v děti

Pokud školy chtějí tento program uvést do své praxe, především musí věřit svým dětem. Musí věřit v jejich vedení, odpovědnost a schopnost pomoci. Tento program pochopitelně také zapojuje dospělé, aby dohlíželi na to, jak se vztahy vyvíjejí a udržují. Staršímu kamarádovi poskytnou takové rady, aby každý jasně rozuměl své roli. Děti se účastní strukturovaných aktivit společně a jsou jim poskytovány příležitosti identifikovat další činnosti, které by mohly dělat navzájem a jeden pro druhého. V párování dětí se zohledňuje především temperament, styl, pohlaví a existují jasné postupy, co dělat pro případy, pokud vztah nefunguje na obou stranách.

Program přináší pro dítě velké výhody a hraje důležitou roli při vytváření bezpečného školního prostředí. Učí děti a dává jim příležitost procvičovat si důležité hodnoty respektu, péče, ocenění odlišnosti, odpovědnosti a přátelství. Díky péči o menší a zranitelné děti, se ty starší učí učit se schopnostem empatie a soucitu prostřednictvím aktivit ve třídě a na hřišti. To pomáhá v boji proti šikaně a dalším formám asociálního chování, jako je obtěžování a škádlení. Výuka prosociálních hodnot a dovedností může také přispět k rozvoji odolnosti, ochranného faktoru dětí, pokud prožívají strádání nebo ztrátu. Starší kamarádi umožňují mladším dětem cítit se bezpečně a je o ně postaráno, zatímco starší děti se cítí oceněny a respektovány.

Buddy program může posílit školní komunitu a pomoci zpochybnit stereotypy, mylné představy nebo obavy, které studenti mají o mladších nebo starších věkových skupinách. Může také studentům pomoci cítit se oceňován a podporován, naučit se důležité sociální dovednosti a vytvářet ve škole pečující étos. Může vytvářet propojení, které umožňuje starším i mladším kamarádům těsněji se spojit se svou školou, čímž se zvyšuje pravděpodobnost pozitivnějšího sociálního chování. Bylo zjištěno, že když se studenti cítí být spojeni se svou školou, je také méně pravděpodobné, že budou šikanovat nebo se nechají šikanovat.

Zuzana Tascas

Narodila se a vystudovala v České republice. Absolvovala magisterské studium v oboru Mediální komunikace na Literární akademii a 2 roky pedagogického kurzu celoživotního vzdělávání na Karlově univerzitě – obor anglický a český jazyk. Na dovolené v Austrálii potkala svého současného manžela. Po 6 letech společného žití v českém Trutnově se po narození dcer přestěhovali v roce 2016 do Austrálie, kde dál rozvíjí svou pedagogickou činnost.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button