Vztah k víře se formuje už v dětství aneb Čemu Češi věří?

Zakladatel organizace Maranatha podnikatel Radim Passer inicioval průzkum mapující duchovní život českých občanů, který mimo jiné podchytil i to, jak jsou k (ne)víře vedeny české děti. Průzkumu se zúčastnilo více než 1500 lidí starších 18 let a přinesl tři hlavní zjištění: Češi mají nejmenší důvěru v církev jako instituci a v Boha, lehce smířlivější jsou k Bibli a nejlepší vztah mají Češi k desateru. Ovšem z toho pohledu, že by se jím měli řídit ti druzí.

Co tedy výzkum zjistil? Necelých 5 % lidí změnilo svůj postoj k víře pod vlivem pandemie koronaviru – pětinu respondentů dovedla pandemie k úvahám o smyslu života na Zemi a uvědomění si vlastní konečnosti. Ve vyšší moc věří víc než třetina (35 %) dotazovaných a v existenci Boha celá pětina dotazovaných. Naopak slabá čtvrtina (23 %) nevěří v Boha ani ve vyšší moc. Dvě třetiny (67 %) dotazovaných četlo nebo alespoň listovalo Biblí a 50 % respondentů ji považuje za historický pramen, který částečně vychází z historických událostí, ale je třeba brát ho s nadsázkou. Jako historickou pravdu ji vidí 5 % respondentů, pětina (19 %) se pak přiklonila k variantě, že jde o historicky nepravdivé poučné příběhy. Do četby Bible by se v budoucnu rádo pustila rovněž asi pětina (19 %) respondentů. Nejvíce věřících lidí pochází z Jihomoravského kraje, nejméně ze severu a severozápadu Čech.

Cesta k Bohu vede přes rodinu

Podle analytičky STEM/MARK, Gabriely Šamanové, je výzkum organizace Maranatha jedinečný tím, že se vůbec poprvé zabývá také názory lidí na historii Země a přírody, tedy evoluční teorií a biblickým stvořením. Jak vychází z průzkumu, skoro polovinu (48 %) věřících přivedla k víře rodina a otázky víry si lidé z 57 % začínají uvědomovat v dětském věku. „Myslím, že právě školství má hrát zásadní roli v edukaci o víře u dětí a mladých lidí,” říká Hana Loderová, ředitelka Křesťanské střední školy, základní školy a mateřské školy Elijáš. Zde tvoří osnovy podle biblických dějin a etických otázek. Běžné školy se podle ředitelky Loderové těmto tématům věnují spíše okrajově. Podle nedávného výsledku průzkumu České školní inspekce je přitom výuka na církevních školách kvalitnější než na těch běžných, a od toho se také odvíjí zvýšený zájem ze strany rodičů dětí. „České školství oblast duchovních otázek řeší principem informativním v předmětech jako je občanská výchova a dějepis. Církevní školy ale vnímají duchovní otázky jako součást celostního rozvoje člověka – duch, duše a tělo,” vysvětluje Hana Loderová.

„Tématům našeho průzkumu Čemu Češi věří se věnujeme dlouhodobě. Chybělo nám však nezaujaté zhodnocení, jak jsou jednotlivá témata důležitá pro širší veřejnost. Výsledky průzkumu ukázaly, že lidé v naší společnosti mají o víru zájem a je zde prostor pro víru ve vyšší moc,” říká Juraj Turóci, ředitel Maranathy. Podle něj je současná společnost připravena k dialogu o tom, co je smyslem života, jaké hodnoty uznáváme, v co věříme a co od takové víry očekáváme. „Právě těmto tématům se budeme v našich budoucích aktivitách věnovat, protože z dosavadní zkušenosti a zpětné vazby víme, že poznání a porozumění v duchovní oblasti přináší lidem pokoj, smysl a naplnění do jejich životů,” dodává Juraj Turóci.

(Kompletní výzkum si lze stáhnout na stránkách Čemu Češi věří)