Nedívejme se na doučování skrz prsty

Slovo doučování v sobě nese pro mnoho lidí z laické i odborné veřejnosti negativní konotaci – doučují se přeci ti slabí. Ve skutečnosti i opak může být pravdou a je na čase tohle slovo rehabilitovat.

V souvislosti s pandemií a komplikacemi, které přinesla do vzdělávání, vyčlenilo Ministerstvo školství v roce 2021 na doučování čtvrt miliardy korun, další nemalé prostředky budou následovat v tomto roce. Kolik peněz se pak každoročně protočí v různých formách mimoškolního vzdělávání i šedé zóně soukromého doučování, je velký otazník, ale například jeden z britských výzkumů tvrdí, že 2 z 5 učitelů státních škol někdy dávali soukromé hodiny (https://perpetuum.cz/2016/09/stinove-vzdelavani-na-vzestupu/).

Kdo potřebuje doučování?

Mnohým pedagogům se nelíbí jakákoliv představa doučování žáků, protože to v jejich očích automaticky znamená selhání vzdělávacího systému, nebo dokonce jich samotných. Při bližším pohledu se však pod pojem doučování schová pestrá směsice důvodů, proč rodiče pro své děti shání někoho pro výuku nad rámec školní docházky.

Dobrý lektor se pozná mj. i podle toho, že neshazuje učební metody, které sám nepoužívá, ale v případě potřeby na ně umí navázat.

Tím prvním důvodem je skutečně zaostávání v probírané látce. I tady se ale mohou lišit důvody, proč tomu tak je. Je dítě opravdu tak slabé? Má smůlu na konkrétního pedagoga? Nebo třeba z objektivních důvodů nemohlo chodit do školy například proto, že bylo nemocné? Či jsou rodiče jen příliš ambiciózní a mají pocit, že by dítě ze školy místo dvojek mělo nosit samé jedničky?

V případě, že žák z nějakého důvodu skutečně zaostává, neměl by se učitel bát říct rodičům, že ve třídě o 30 žácích není v jeho silách zajistit opravdu dostatečně individuální přístup pro jejich dítě a měli by zvážit i nějakou možnost doučování. Jedná se ale o velice citlivé téma a je potřeba pečlivě zvažovat každou takovou situace individuálně.

Jedno dítě se bude lépe cítit pod vedením lektorky, druhé s lektorem, někomu bude vyhovovat starší rozvážný člověk, jinému mladý student atd.

Druhý důvod představuje nárazová potřeba zlepšit se v některých předmětech. Typicky například před rozhodujícím zkoušením, testem nebo nejčastěji před přijímacími zkouškami. Pokud dítě zvažuje přechod na jiný typ školy – třeba zvládnutí přijímaček na víceleté gymnázium – pak i příprava premianta třídy vyžaduje jiný, systematický přístup.

Ale doučování nemusí znamenat jen dohánění zanedbané látky nebo její perfektní osvojení. Doučování lze využít i jako prvek k saturaci vzdělávacích potřeb, tedy pokud se žák chce rozvíjet nad rámec školní výuky. Typickým příkladem je výuka jazyků, kdy mnoho rodičů posílá své děti ještě na jazykové kurzy. Jistou formou „doučování“ jsou i různé kroužky, které rozvíjejí talenty a dětské zájmy.

Nejde jen o odbornost

Podle čeho mají rodiče vybírat lektora pro své dítě? Znalost oboru je samozřejmě klíčový požadavek, ale rozhodně ne jediný. Lektor by měl kromě jiného mít znalost didaktických postupů a metod. Každý přitom může využívat různé metody. Jestliže dítě ve škole v matematice postupuje Hejného metodou, učí se číst slabikováním apod., pak by s těmito metodami měl být schopen pracovat i doučující lektor. Dobrý lektor se pozná mj. i podle toho, že neshazuje učební metody, které sám nepoužívá, ale v případě potřeby na ně umí navázat. A také platí, že konkrétní lektor může být schopen perfektně učit žáka základní školy, ale už nestačí na středoškoláka, což platí i naopak.

Dobrý lektor by se neměl bránit návštěvě rodiče během výuky, což samozřejmě neznamená, že by měl rodič svému dítěti během hodiny asistovat.

Stěžejní roli při výběru hraje také volba mezi prezenční nebo naopak online formou výuky. Hlavní výhodou doučování v režimu „jeden na jednoho“ (i doučování ale může probíhat ve více žácích) je možnost věnovat se skutečně individuálním potřebám žáka a v tomto směru je jedno, zda se jedná o prezenční nebo online výuku. Živý kontakt je obecně vždy bezprostřednější, pro online doučování pro změnu hovoří především možnost opravdové flexibility z hlediska času a místa a spolu s tím i podstatně širší nabídka výběru lektorů.

A pak tu máme jeden nedoceněný aspekt, a to je osobnostní profil lektora. Známe to všichni ze svého života – někdo je nám sympatický víc, někdo míň a důvody k tomu mohou být racionální (společné zájmy, sdílení společných hodnot apod.) nebo čistě pocitové. Stejně tak se jedno dítě bude lépe cítit pod vedením lektorky, druhé s lektorem, někomu bude vyhovovat starší rozvážný člověk, jinému mladý student atd. I proto, když jsme připravovali online platformu pro propojování lektorů a žáků Sciodoučování.cz, kladli jsme hodně pozornosti na představení jednotlivých lektorů právě z jejich lidské stránky.

Vyjasnit si pravidla

Než začne samotné doučování, měl by si žák resp. rodič s lektorem vyjasnit některé věci. Předně vymezit obsah výuky a cíl. V případě přípravy na přijímací zkoušky je cíl i obsah poměrně jasný a výsledky i snadno ověřitelné za pomoci cvičných testů. V případě výuky zaměřené na rozvoj, včetně třeba mimoškolní výuky jazyků, už to tak jednoduché být nemusí. Cíle v takovém případě mohou být „měkčí“, i tak by ale lektor měl být schopen popsat, kam se s jeho pomocí žák posune.

Dobrý lektor by se také neměl bránit návštěvě rodiče během výuky, což samozřejmě neznamená, že by měl rodič po celou dobu sledovat, jak lektor pracuje nebo svému dítěti během hodiny asistovat.

Také je dobré si před začátkem vyjasnit styl práce. Rodič zpravidla platí za jasně vymezený časový úsek, což ale neznamená, že v rámci celkové efektivity učení musí být tento čas od první do poslední minuty věnován smršti vzdělávacích informací. Lektor by sám měl nejlépe vědět, jak co nejvíce zaujmout žáka, jak s ním komunikovat a jak dávkovat informace. A v neposlední řadě by si obě strany měly ujasnit organizační věci, jako je případné omlouvání hodin, potřebné pomůcky, případné aktivní zapojení rodičů, v jakém prostředí bude výuka probíhat, v případě online výuky zapínání a vypínání kamery apod.

Součástí doučování, může být i zadávání úkolů na další hodinu, protože bez procvičování některé věci prostě nelze zvládnout a nelze je dostat do dlouhodobé paměti. Dobrým příkladem je v tomto směru učení se nových slovíček.

Při doučování by mělo platit, že dítě nepotřebuje známky, ale rozhodně potřebuje zpětnou vazbu. A pravidelnou zpětnou vazbu o pokrocích by měl dostávat i rodič.

Text byl publikován v časopise Učitelský měsíčník 1/2022 https://www.rizeniskoly.cz/cz/casopis/ucitelsky-mesicnik/nedivejme-se-na-doucovani-skrz-prsty.m-8747.html

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button