Ve Španělsku zkouší vyzkoušet zkoušku

Zhruba 2 000 studentů se ve Španělsku zúčastní pilotní verze nové podoby zkoušky s názvem Selectividad, která funguje jako centrální přijímací zkouška na vysoké školy ve Španělsku. Ta má v této zemi dlouhou tradici a v současné době se skládá ze čtyř až pět povinných předmětů: španělského jazyka a literatury, případně dalšího úředního jazyka v dané oblasti, cizího jazyka, dějepisu Španělska a specializačního předmětu, který se odvíjí od zaměření, kterému se student na střední škole věnoval. Jedná se konkrétně o matematiku, matematiku pro společenské vědy, latinu, nebo základy umění. Dále si studenti mohou vybrat až čtyři nepovinné předměty, nicméně jen dva z nich se jim započtou do celkového výsledku. Součástí konečného skóre, které může nabývat hodnoty od 0 do 14, jsou také známky u maturity, nicméně nejvyšší hodnoty je velmi obtížné dosáhnout.

Ve zkoušce nanečisto, která se uskuteční v březnu letošního roku, ale nebudou hodnoceni jen studenti, nýbrž i samotná zkouška – a to právě těmi, kteří ji podstoupí.

Důvodem reformy zkoušky Selectividad je nová reforma výuky, která je založena na učení se na základě kompetencí. Té budou odpovídat i testové otázky, které budou po studentech vyžadovat použití znalostí na modelových příkladech. V některých oddílech si budou studenti dokonce moci vybírat, které úlohy napíší.

Spokojenost s testem

Jak uvádí deník El País, studenti se po zkouškách zúčastní individuálních rozhovorů, v rámci nichž budou hodnotit „spokojenost“ s nimi. Na základě všech těchto dat pak Ministerstvo školství a odborné přípravy Španělského království připraví definitivní verzi přechodné verze přijímacích zkoušek, která se rozběhne v roce 2024. Přechod na „kompletní“ podobu je naplánován na rok 2028. Letošních pilotních testů se však zúčastní studenti předposledních, nikoliv závěrečných ročníků, a to proto, že jejich zadavatelé je nechtějí mást jinou podobou, než jakou na jaře podstoupí.

Důvodem reformy zkoušky Selectividad je nová reforma výuky, která je založena na učení se na základě kompetencí. Té budou odpovídat i testové otázky, které budou po studentech vyžadovat použití znalostí na modelových příkladech. V některých oddílech si budou studenti dokonce moci vybírat, které úlohy napíší.

Změní se ale i skladba předmětů, z nichž se celá přijímací zkouška bude skládat. Mezi povinnými testy zůstanou dějiny Španělska, zároveň však přibudou filozofie a jazykový test, který bude spojovat znalost španělštiny, cizího jazyka a případně dalšího úředního jazyka v dané oblasti. Poslední povinnou zkouškou bude jeden z předmětů studentovy specializace, jíž se student věnoval na střední škole. Maturanti budou mít možnost složit ještě dvě nepovinné zkoušky.

„Teď musíme zkoušku kompetencí převést do přijímacího řízení – a dosáhnout konsenzu, že kompetentnost a připravenost studenta na vysokou školu neurčuje znalost spousty pojmů, které se student naučí na nějakou zkoušku, nýbrž schopnost tyto pojmy používat,“ sdělila v rozhovoru pro El País Elena Martín, psycholožka a spoluautorka vzdělávací reformy.

Nepřipravení učitelé

Nová podoba centrálních zkoušek ale také vyvolala kritiku v odborné obci.

Například podle Královské španělské akademie (obdoba Ústavu pro jazyk český Akademie věd) dojde k osekání učiva španělského jazyka a literatury, které by podle této instituce měli španělští studenti zvládat, a zároveň nejsou podle této instituce jasně definovány kompetence, jež se mají u maturantů ověřovat, jak napsal zpravodajský server La Razón.

S novou podobou přijímacích zkoušek nejsou spokojeny ani učitelské odbory. Například Učitelská federace Odborové unie pracujících (FEUSO) kritizuje na nové podobě zkoušky upřednostnění kvantity nad kvalitou a podle Estebana Serrana, generálního sekretáře nezávislé odborové organizace ANPE, nejsou na novou podobu zkoušky připraveni učitelé, jak sdělil serveru El Español: „Vyučující se budou muset dovzdělat v nové metodologii, neboť se setkají s novou podobou zkoušek. Zásadní je, aby se nová verze otestovala předem, abychom porozuměli těmto formám hodnocení, a jakmile budeme vědět, jak si s těmito zkouškami poradit, bude možné je uvést do provozu.“ Podle Serrana také může nová přijímací zkouška prohloubit rozdíly mezi jednotlivými regiony.

V Česku chybí průzkum názorů maturantů

V České republice se podobná pilotáž ani podobný průzkum neuskutečnily, především z toho důvodu, že v zemi neexistují centrální přijímací zkoušky pro všechny vysoké školy. Zkušební testy se ale týkaly státních maturit, respektive jejich společné části, které se uskutečnily před jejich spuštěním v roce 2011.

I přesto však přišla v tomtéž roce na české Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy kritika společné části maturit v podobě otevřeného dopisu, pod nějž se podepsalo 7 000 osob, převážně studentů. Maturitní zkouška byla od té doby několikrát změněna (například došlo ke zrušení dvou stupňů obtížnosti) a i nadále je předmětem politických debat a návrhů k reformám.