V Austrálii se testuje celoplošně, povinně a s rozpaky

Jediné skupinové testování žáků na celém území Austrálie probíhá v rámci každoročního rozsáhlého hodnocení pro všechny studenty v 3. a 5. ročnících základních škol a 7. a 9. ročnících škol středních. Výsledky testu s názvem NAPLAN  mají umožnit školám vidět, jak studenti postupují v průběhu času v oblasti čtenářské a matematické gramotnosti individuálně nebo v rámci školy v souladu s národními standardy. Z vlastní zkušenosti však vím, že se školy konečnými výsledky příliš nezabývají a testy NAPLAN nerozhodují v hodnocení práce studentů učiteli za daný rok. Ani nemohou, protože v letošním roce byly přeloženy dokonce z května na polovinu března. Školní rok přitom začíná v Austrálii teprve na konci ledna. Učitelům ani žákům tedy nezbývá dostatek času na přípravu a každý učitel má během svých hodin mnohem detailnější přehled o vzdělávacím pokroku svých studentů. 

Test probíhá ve třech dnech a skládá se ze 4 oblastí, kterými jsou čtení (porozumění textu), psaní (slohové cvičení), konvence jazyka (pravopis, gramatika a interpunkce) a matematika. Zadání je celoplošně pro všechny studenty z ročníku stejné. A jelikož studenti na podobné rozsáhlé písemné práce nejsou z běžné výuky zvyklí, celý NAPLAN provází stres a nespokojenost. 

Data z výsledků testů NAPLAN sice dávají školám a systémům možnost měřit výsledky svých studentů s národními minimálními standardy a výkony studentů v jiných státech a územích podle státu nebo území a na národní úrovni, podle pohlaví, statusu domorodého obyvatelstva, jazykového původu jiného než anglického statusu, povolání rodičů, vzdělání rodičů a odlehlosti, ale vlastně školám v ničem jiném zásadně nepomáhají. Jedinou výjimkou jsou školy s velmi nízkým hodnocením, které na základě výsledků dostanou do škol větší dotaci peněz na rozsáhlejší podporu při výuce  a učení v podobě třídních asistentů a jazykových tutorů. Ti se pak mohou žákům věnovat v menších skupinách a pracovat intenzivněji.