Po vzoru Cambridge: Karlova univerzita láká na nový přírodovědný obor, který vychová vědce budoucnosti
Univerzita Karlova otevřela od letošního akademického roku nový mezioborový studijní program v angličtině s názvem Science. „V budoucnosti čekají vědce obrovské a nesmírně zajímavé experimentální výzvy, které budou vyžadovat nový typ vědeckých pracovníků,“ popisuje důvody založení programu a také uplatnění jeho budoucích absolventů jeden z jeho zakladatelů profesor Jan Černý.
Proč zrovna Science?
Název Science jsme zvolili proto, aby bylo na první pohled jasné, že se jedná o bytostně mezioborový program kombinující různé vědní disciplíny do jednoho komponovaného celku. Vyšli jsme z vnímání Science v anglosaském světě jako termínu pro převážně přírodovědné disciplíny a nebudeme zastírat, že jsme byli inspirováni „konkurenčním“ programem na University of Cambridge Natural Sciences.
Kdo stál u jeho zrodu?
U zrodu samotného nápadu jsme byli dva – já a profesor Petr Nachtigall, kolega chemik z Přírodovědecké fakulty. V roce 2020 jsme při vzájemném rozhovoru přišli na to, že oba dva již dlouho přemýšlíme o stejné věci – o studijním programu pro omezený počet velice motivovaných mladých lidí s hlubokým zájmem o přírodní vědy v anglickém jazyce, tedy otevřeném pro kohokoliv z celého světa. Následně jsme oslovili Matematicko-fyzikální fakultu UK a našli zde úžasné spolupracovníky, z nichž bych chtěl jmenovat hlavně fyzičku Janu Kalbáčovou Vejpravovou, garantku fyzikální, matematické a informatické části studijního curricula.
„Program je založen na těsném propojení chemie, fyziky a biologie provázaném velice solidní znalostí matematiky a informatiky.“
Reagovali jste vytvořením nového studijního programu i na poptávku současných studentů či budoucích uchazečů o studium přírodovědných oborů?
Vlastně ani ne. Reagovali jsme hlavně na to, jak vnímáme posun současné přírodovědy směrem k multioborovosti, práci s velkými daty, aplikaci vysoce sofistikovaných metodik. Uvědomili jsme si, že ti, kteří chtějí skutečně mimořádně uspět v budoucím vědeckém světě, musejí zvládat široký přírodovědný základ. Co šlo snadno objevit, bylo již objeveno. V budoucnosti čekají vědce obrovské a nesmírně zajímavé experimentální výzvy, které budou vyžadovat nový typ vědeckých pracovníků. V Cambridge to již dávno pochopili, a jejich studijní program „nasává“ ty nejlepší přírodovědné talenty z celého světa. I vzhledem k brexitu jsme chtěli talentovaným mladým přírodovědcům nabídnout „český Cambridge“ u nás v Praze na Karlově univerzitě. Dost času jsme věnovali i pátrání po dalších inspirativních programech z celého světa – mnoho jich není – a jejich možnému využití při přemýšlení o vhodných předmětech a stylu výuky.
S jakými disciplínami a tématy se studenti během studia setkají?
Program je založen na těsném propojení chemie, fyziky a biologie provázaném velice solidní znalostí matematiky a informatiky. Pro účely programu vznikly zcela nové předměty vyučované výhradně v anglickém jazyce, které by měly zdůrazňovat mezipředmětová propojení. Tedy to, že hranice oborů nejsou jednoznačně definovány, i to, že velice zajímavý a vlastně i převratný výzkum probíhá v kontaktu dvou či několika vědních disciplín. Během prvních dvou let studia studenti absolvují navzájem provázané povinné přednášky ze všech zmíněných přírodovědných disciplín, které jim nakonec pomohou se informovaně specializovat v třetím ročníku při výběru zcela volitelných kurzů.
V čem spatřujete hlavní přínosy a výhody tohoto studijního programu?
Věříme, že o studenty se širokým přírodovědným základem bude enormní zájem. Vzhledem k tomu, že cílíme na omezený počet studentů, kterým se chceme i spolu s tutory intenzivně věnovat, tak kvalita a aplikovatelnost jejich znalostí by mohla být na úrovni oborových specialistů – s přidanou hodnotou schopnosti nahlížet přírodovědná témata bez pomyslných oborových klapek na očích, z patřičného odstupu. Myslíme si, že právě těmto typům odborníků patří budoucnost.
„Našim absolventům bude patřit budoucí vědecký svět.“
Jakou má obor kapacitu a kolik studujících má v prvním akademickém roce?
Dlouhodobě bychom se kapacitně chtěli držet čísla 30, které u přednášek umožňuje dostatečnou interakci, po rozdělení do dvou paralelních skupin pro oborové semináře také individuální přístup. Jsme nadšení z toho, že se nám hned v prvním roce přihlásilo cca 70 studentů z celého světa, z nich jsme vybrali 40, a nakonec se nám zapsalo 25 skvělých lidí, s nimiž je radost pracovat.
Jak probíhá přijímací řízení?
Přijímací řízení probíhá ústně, před komisí, která je složena z fyzika, chemika a biologa. Jsou kladeny problémové otázky, v odpovědích nejsou striktně požadovány detailní formální znalosti, ale schopnost přemýšlet, kreativita, zvědavost, motivace…
Kde najdou vaši absolventi uplatnění?
Myslíme si, že našim absolventům bude patřit budoucí vědecký svět. Již dnes máme reakce od kolegů, garantů celé řady magisterských studijních programů, že se na naše absolventy mimořádně těší. Podobné reakce máme například z pracovišť Akademie věd. Dokonce si myslím, že podstatná část našich absolventů bude pokračovat v magisterských studijních programech na špičkových univerzitách v zahraničí, kde je o motivované studenty s obdobným vzděláním enormní zájem. Vzhledem k širokému přírodovědnému základu budou mít naši absolventi obrovskou svobodu rozhodnout se pro následnou specializaci. Jako velký benefit vidíme to, že se nemusí rozhodovat pro konkrétní směřování hned během bakalářského studia, ale až poté, co si vyzkouší větší spektrum oborů.
„Při výběru uchazečů není kladen důraz na formální znalosti, ale na schopnost přemýšlet, být kreativní, zvídavý, motivovaný.“
Jak studenty prakticky připravuje na budoucí profesi?
Součástí studia bude od letního semestru prvního ročníku celá řada praktických kurzů, dále počítáme u podstatné části studentů s jejich zapojením do výzkumu hned od začátku studia. Pro možnost rychlého nahlédnutí do laboratorní výzkumné praxe počítáme se zapojením odborných tutorů, mladých úspěšných vědců nejen z Univerzity Karlovy, ale třeba i z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V přírodních vědách je praktická stránka výuky zásadní pro budoucí úspěch, v programu Science jsme si toho dobře vědomi.
Máte představu o tom, kam by se obor Science mohl do budoucna rozvíjet? Mohou zájemci o studium třeba očekávat, že se otevře navazující magisterské studium?
V současné době uvažujeme o rozšíření portfolia specializačních předmětů třetího ročníku o ty věnující se vědám o Zemi a environmentálním tématům. Rozvíjet bychom se chtěli hlavně do zahraničí a využívat stáží na univerzitách zapojených do univerzitní aliance 4U+. O navazujícím magisterském studiu neuvažujeme. Naopak, chceme, aby se po poradě s námi a svými tutory studenti rozhodli, kam se budou profesně ubírat. Chceme, aby vzali toto zásadní kariérní rozhodnutí vážně, zvážili všechna pro a proti – a nalezli „niku“.
Co byste poradil studentům, kteří o studijním oboru Science uvažují? Jaké zaměření by ideální uchazeči měli mít?
Ať to zkusí. Pokud je baví přírodní vědy, nebojí se matematiky a jsou zvědaví, mají velkou šanci, že se stanou našimi studenty. Možná překvapivě může být handicapem přílišná přespecializovanost již na střední škole. Mimochodem, bez přijímacího řízení bereme ty, kteří mimořádně uspěli v přírodovědných olympiádách. Pokud chtějí uchazeči vědět víc, ať navštíví naše webové stránky www.studyscience.eu. Sledovat zajímavosti z přírodních věd, mohou ve veřejné facebookové skupině Science is Beautiful.
O programu Science
Vznik oboru reaguje na potřebu vychovávat odborníky s velkým mezioborovým přesahem v přírodovědných oborech. Program efektivně propojuje tři přírodovědné disciplíny (biologii, chemii a fyziku) a v současnosti je jediný svého druhu v ČR. Značný mezioborový přesah absolventů bakalářského studia Science je zcela zásadní pro jejich schopnost řešit náročné výzkumné úkoly a mezioborové projekty jak tradičními, tak moderními přístupy. Přihlášky ke studiu pro akademický rok 2024/2025 lze podávat do konce února 2024. Více o programu na www.studyscience.eu.
Prof. RNDr. Jan Černý, PhD.
Jan Černý vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a během doktorského studia působil v laboratoři prof. Václava Hořejšího v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, kde se věnoval studiu membránových mikrodomén. V letech 2000–2002 absolvoval postdoktorální pobyt na Harvard Medical School Harvardovy univerzity v Bostonu, kde se věnoval výzkumu nízkomolekulárních inhibitorů vezikulárního transportu, životnímu cyklu viru HIV a pracoval na modelu MHCII-GFP transgenní myši. Dnes působí jako vedoucí laboratoře buněčné imunologie na Přírodovědecké fakultě UK. Působil také v řadě orgánů Přírodovědecké fakulty a v letech 2009–2013 byl proděkanem pro vědu, vnější vztahy a celoživotní vzdělávání. V listopadu 2015 byl jmenován profesorem v oboru buněčné a vývojové biologie. V roce 2023 stál u zrodu multidisciplinárního Science, který se studentům otevřel ve spolupráci s Přírodovědeckou a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy.