Virtuální realita otevírá nové možnosti v kariérovém poradenství

Proč seberegulované učení?

Při přemýšlení nad tím, co bude pro dnešní žáky v jejich budoucím životě opravdu důležité, se tvůrci zaměřili na schopnosti a dovednosti potřebné pro celoživotní vzdělávání. Tento směr potvrzují i současné mezinárodní studie – od McKinsey přes Světové ekonomické fórum až po OECD – které shodně řadí schopnost učit se a sebeřízení mezi klíčové kompetence budoucnosti. Jednou z klíčových se ukázala dovednost seberegulovaného učení – tedy schopnost plánovat si vlastní učení, sledovat svůj pokrok, vyhodnocovat efektivitu zvolených strategií a překonávat překážky. Tato dovednost je zásadní nejen pro studium, ale především pro schopnost přizpůsobovat se změnám v profesním životě. Otázkou však zůstává, jak tyto dovednosti u žáků rozvíjet a měřit. Tradiční metody, jako jsou dotazníky nebo testy, často zachycují jen to, co si žáci o svém učení myslí, ne jak skutečně postupují při řešení nových úkolů.

Technologie ve službách kariérového poradenství

Nový přístup k tomuto problému nabízí virtuální realita v kombinaci se sledováním očních pohybů. Tyto technologie umožňují pozorovat, jak se žáci skutečně učí a jak přistupují k novým situacím. V rukou kariérových poradců se tak otevírá cesta k hlubšímu porozumění učebním strategiím jednotlivých žáků. Data získaná během řešení úkolů ve virtuální realitě mohou sloužit jako podklad pro individualizovanou podporu nejen při volbě střední školy, ale i při rozvoji dovedností pro celoživotní vzdělávání.

Proč kouzelná zoo?

Při návrhu diagnostického nástroje tvůrci stáli před výzvou: jak vytvořit prostředí, ve kterém budou žáci přirozeně ukazovat své učební strategie, ale které nebude závislé na jejich předchozích školních výsledcích nebo znalostech. Proto se rozhodli stvořit zcela nový, fantazijní svět kouzelné zoologické zahrady.

V tomto prostředí musí žáci studovat, ptát se, dělat si poznámky a učit se – ale zcela jiným způsobem než ve škole. Neřeší matematické rovnice ani větné rozbory, ale zkoumají podivné chování kouzelných zvířat. Právě tento odstup od běžného školního prostředí umožňuje pozorovat, jak žáci přistupují k novým výzvám a jak se učí v situacích, kde všichni začínají se stejnou (nulovou) znalostí problematiky.

Detektivka v kouzelné zoo

Žáci se ocitnou v roli agentů Solárního úřadu pro vyšetřování (SÚVY), kteří jsou vysláni do neobvyklé zoo na ostrově Sakumprásk. Jejich úkolem je zjistit, proč se místní kouzelná zvířata začala chovat podivně. Setkají se zde s rožcodáky hopkáči, kteří mají ptačí tělo a hlavu nosorožce, zajrybami bažinnými kombinujícími tělo zajíce s rybí hlavou, nebo lviškami lesními s lvím tělem a liščí hlavou.

Během vyšetřování mohou žáci mluvit s různými postavami – bestioložkou Klárou, která zkoumá kouzelná zvířata v laboratoři, ošetřovatelkou Julií, která si všimla prvních příznaků, místním čarodějem Kašparem, nebo odbornými návštěvníky zoo specializujícími se na místní mikroorganismy zvané pižďuchy a pamprdy.

Vstupní interakce s postavou ve hře

Žák interaguje ve hře s postavami a musí volit, které informace a od koho potřebuje zjistit k tomu, aby vyřešil záhadu. 

Učení v akci

Žáci musí systematicky sbírat informace z různých zdrojů – kromě rozhovorů s personálem mohou číst odborné knihy v knihovně, studovat plakáty na zdech, nebo testovat vzorky v laboratoři. Všechny poznatky si zapisují do případového sešitu, který slouží jako deník vyšetřování. Během hraní tak přirozeně trénují dovednosti jako práce s více zdroji informací, ověřování hypotéz nebo vyhodnocování relevance získaných dat.

Ve hře je žák konfrontován s informacemi různé závažnosti a musí zvolit strategii učení.

Virtuální realita ve službách vyšetřování

Klíčovou součástí vyšetřování je návštěva výběhu se zvířaty. Pro tuto část tvůrci využili virtuální realitu, která je do příběhu zakomponována pomocí speciálního přístroje zvaného Bestioskop. Ten umožňuje vidět skutečný stav kouzelných zvířat i přes jejich magické maskování.

Přechod do virtuální reality není jen technologickým zpestřením – umožňuje sledovat, jak žáci reagují v imerzivním prostředí, jak se v něm orientují a jak pracují s prostorovými informacemi. Právě v těchto situacích se často projevují důležité aspekty učebních strategií, jako je systematičnost průzkumu nebo schopnost zaměřit se na podstatné detaily.

Od fantazie k realitě

Herní část nástroje doplňují virtuální dny otevřených dveří různých typů středních škol. Prostřednictvím 360° prohlídek mohou žáci navštívit učebny, laboratoře nebo dílny a získat reálnější představu o prostředí, ve kterém by mohli studovat.

Ukázka z průchodu aplikací Virtuání den otevřených dveří

Tyto prohlídky jsou propojeny s diagnostikou osobnostních typů RIASEC, což žákům pomáhá lépe porozumět, které prostředí by jim mohlo vyhovovat. Nejedná se přitom o rigidní doporučení typu „měl bys jít na tuto školu“, ale spíše o podnět k přemýšlení o vlastních preferencích a možnostech dalšího rozvoje při následném rozhovoru. 

Nenápadná diagnostika v pozadí

Zatímco jsou žáci ponořeni do řešení záhady, systém v pozadí sleduje jejich interakce s herním prostředím. Zaznamenává, jak systematicky prozkoumávají dostupné informace, jaké strategie volí při řešení problémů nebo jak reagují na překážky. Na základě těchto dat dokáže vyhodnotit aktuálně projevenou úroveň seberegulovaného učení.

Tato diagnostika není určena k nálepkování žáků nebo k definitivním soudům. Je spíše jedním ze střípků v mozaice, se kterou může kariérový poradce dále pracovat. Výstupy z nástroje mohou sloužit jako odrazový můstek pro hlubší rozhovor s žákem o jeho přístupu k učení, o jeho silných stránkách i oblastech, kde by mohl své strategie vylepšit. Zasazení diagnostiky do fantazijního světa přitom přináší ještě jeden důležitý benefit – úspěch zde mohou zažít i žáci, kteří z různých důvodů běžně v školním prostředí nezažívají tolik pozitivních zkušeností, a přitom mohou mít potenciál pro rozvoj efektivních strategií při řešení nových situací.

Cesta k celoživotnímu vzdělávání

Pilotní testování ukázalo, že tento přístup může být užitečným doplňkem existujících nástrojů kariérového poradenství. Nejde přitom jen o samotnou volbu střední školy – nástroj pomáhá žákům i poradcům lépe porozumět tomu, jak se žáci učí novým věcem a jak přistupují k neznámým situacím.

Toto porozumění je klíčové zejména v kontextu celoživotního vzdělávání. V době, kdy se profesní dráhy dynamicky mění a schopnost učit se novým věcem je stále důležitější, může včasný rozvoj efektivních učebních strategií významně ovlivnit budoucí úspěch žáků.

Tvůrci plánují v letošním roce zahájit pilotní provoz a zpřístupnit nástroj širší skupině škol. Věří, že kombinace netradičního herního prostředí s citlivou diagnostikou může v rukou zkušených odborníků přinést nový pohled na to, jak podporovat žáky v jejich vzdělávací cestě – nejen při výběru střední školy, ale i v dalších etapách jejich života.