Jak funguje zvídavost u dětí? (díl III.)

V minulých dvou dílech jsme se zabývali definicí zvídavosti a následně jsme si ukázali, jak funguje zvídavost u mladých dospělých. Dnes se v závěrečném díle naší trilogie o zvídavosti podíváme na to, jak funguje zvídavost u dětí.

Jak jsme výzkum realizovali?

Na jaře 2024 jsme provedli rozsáhlý výzkum zvídavosti mezi žáky sedmých až devátých tříd základních škol. Výzkumu se zúčastnilo 300 dětí, které vyplnily standardizovaný dotazník vycházející z mezinárodně uznávané metodiky pro měření zvídavosti. Žáci v dotaznících hodnotili své vlastní pocity, postoje a každodenní aktivity související se zvídavostí. Tento typ sebereportujících dotazníků nám umožňuje nahlédnout do světa dětí jejich vlastníma očima a lépe pochopit, jak samy vnímají svou zvídavost a faktory, které ji ovlivňují.

Co jsme zjistili?

Náš výzkum přinesl několik pozoruhodných zjištění, která nám pomohou lépe porozumět tomu, jak zvídavost funguje u dětí školního věku a co ji ovlivňuje.

Zvídavost a práce s chybami

Ukázalo se, že zvídavost významně ovlivňuje to, jak děti pracují s vlastními chybami. Děti s vyšší mírou radostné zvídavosti se méně bojí chybovat a když už chybu udělají, necítí se kvůli ní trapně. Naopak jim chyby pomáhají se zlepšovat. Zajímavé je, že děti s otevřenou sociální zvídavostí dokáží své chyby využít jako příležitost k učení, zatímco děti se skrytou sociální zvídavostí mají tendenci vnímat své chyby negativněji. Podobně pozitivní přístup k chybám mají i děti, které lépe zvládají stresové situace.

Ukázalo se, že zvídavost významně ovlivňuje to, jak děti pracují s vlastními chybami. Děti s vyšší mírou radostné zvídavosti se méně bojí chybovat a když už chybu udělají, necítí se kvůli ní trapně. Naopak jim chyby pomáhají se zlepšovat.

Vztah k digitálním technologiím

Velmi aktuální téma představuje vztah mezi zvídavostí a používáním digitálních technologií. Radostně zvídavější děti vykazují menší závislost na digitálních zařízeních – jsou méně nervózní, když je nemají u sebe, během výuky častěji vypínají oznámení ze sociálních sítí a nemají tak silnou potřebu být neustále online. I když jsou tyto vztahy statisticky významné, jejich síla není příliš vysoká. Zajímavé je, že jsme nenašli významnou souvislost mezi citlivostí na deprivaci a vztahem dětí k digitálním zařízením. Výzkum však ukázal, že děti s vyšší tolerancí vůči stresu lépe zvládají situace, kdy nemají přístup ke svým digitálním zařízením.

Role rodinného prostředí

Výzkum potvrdil klíčovou roli rodinného prostředí pro rozvoj zvídavosti. Zjistili jsme, že kvalita vztahů s rodiči pozitivně souvisí s radostnou zvídavostí dětí. Jednoduše řečeno – čím lepší mají děti vztahy s rodiči, tím vyšší je jejich přirozená zvídavost. Tento poznatek zdůrazňuje význam podporujícího rodinného prostředí pro zdravý kognitivní a osobnostní vývoj dítěte.

Zvídavost a duševní pohoda

Významným zjištěním je také negativní vztah mezi zvídavostí a depresivitou. U dětí s vyšší mírou depresivity jsme zaznamenali nižší úroveň radostné zvídavosti. Tento vztah naznačuje, že péče o duševní pohodu dětí může být důležitým faktorem při podpoře jejich přirozené zvídavosti a chuti objevovat nové věci.

Co z toho plyne pro školy?

Naše zjištění poskytují několik důležitých vodítek pro podporu zvídavosti ve školním prostředí. V první řadě je zřejmé, že bychom měli vytvářet bezpečné prostředí, kde se děti nebudou bát chybovat a kde budou chyby vnímány jako přirozená a cenná součást učení. Učitelé by měli aktivně pracovat s chybami žáků a využívat je jako příležitosti k učení, přičemž je důležité přihlížet k individuálním rozdílům v tom, jak různé děti své chyby prožívají.

Důležité je také citlivě pracovat s digitálními technologiemi – podporovat jejich smysluplné využívání, ale zároveň vést děti k digitální rovnováze. Školy mohou pomoci žákům rozvíjet zdravý vztah k technologiím tím, že jim ukážou, jak je efektivně využívat pro učení a osobní rozvoj, aniž by se na nich stali závislými.

V neposlední řadě by školy měly úzce spolupracovat s rodiči a věnovat zvýšenou pozornost duševní pohodě žáků. Vytvoření podporujícího prostředí, kde se děti cítí bezpečně a přijímány, může významně přispět k rozvoji jejich přirozené zvídavosti. Právě kombinace těchto přístupů – práce s chybou, vyváženého využívání technologií a péče o vztahy a duševní pohodu – může vytvořit ideální podmínky pro rozvoj zvídavosti u našich dětí.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button