Když studenti tvoří vlastní byznys, zapojují hlavu i srdce. A na to se nezapomíná

V rámci kurzu Entrepreneurship in Practice vedete týmy, které se zapojují do soutěže JA Czech. V čem je tento kurz pro studenty jiný než běžné kurzy?

V běžných kurzech studenti reagují na zadané případy, které vymyslel někdo jiný. V kurzu EiP ale pracují na vlastním nápadu, od nuly, a zodpovídají za jeho úspěch. To vytváří daleko větší motivaci a osobní závazek. Nejde jen o získání kreditů, ale o skutečný výsledek.

Co považujete za hlavní přínos tohoto přístupu k výuce?

Skutečné učení přichází během “AHA” momentů. Když studenti sami zjistí, co funguje a co ne. Když se nadchnou pro problém, který chtějí vyřešit. Nechceme do nich jen „nalít“ znalosti, ale vytvořit prostředí, kde si mohou vyzkoušet, co to znamená nést odpovědnost a něco opravdu tvořit. To je zážitek, který přetrvá.

Studentský tým z vaší univerzity nazvaný Cooltivate, který letos vyhrál české finále JA Czech, se následně zúčastnil evropského finále Gen-E v Aténách. Odtud si odnesl prestižní AI Innovation Award,  což je poprvé v historii Gen-E, kdy česká univerzita vyhrála cenu na evropském finále. Co vás na jejich projektu nejvíc zaujalo?

Především týmový duch. Vždycky přijde moment, kdy se něco zkomplikuje – a právě tehdy poznáte silný tým. Cooltivate se dokázal semknout, převzít odpovědnost a najít řešení. A samozřejmě i projekt samotný, zemědělské drony s AI, má obrovský potenciál. Je to krásný příklad inovace, která má zároveň reálný dopad.

Úspěch v JA Czech zaznamenali vaši studenti už třetí rok v řadě. V čem spočívá klíč k takové konzistenci?

V tom, že jejich projekty nejsou jen „dobré nápady“, ale opravdová řešení reálných problémů. A že se v začátku věnujeme hodně tvorbě nápadu – tam se totiž rodí základ úspěchu. Navíc chápeme, že podnikatelský projekt není sprint, ale maraton.

Jaká je vaše role v kurzu?

Neučím v tradičním slova smyslu. Jsem spíš průvodce – mentor. Pomáhám studentům přemýšlet o cílové skupině, o potřebách trhu, o tom, proč by jejich projekt měl někoho zajímat. Dávám jim prostor, ale jsem tu, když potřebují zpětnou vazbu nebo nový pohled.

Jaký typ projektů bývá úspěšný?

Nejlepší nápady mají silné napojení na komunitu, kterou chtějí oslovit. Jsou zakořeněné v reálném světě – studenti řeší něco, co sami znají nebo prožívají. Důležitá je i schopnost komunikace s porotou a zákazníky. A klíčová je týmová chemie. Skvělý tým zvládne víc než dokonalý produkt.

Co se studenti naučí, i když jejich projekt nevyhraje?

Učí se selhávat. A pochopí, že to nevadí – když si z toho něco vezmou. Kurz jim dává zkušenost, kterou si přenesou dál. Třeba při hledání práce, zakládání vlastního projektu nebo v jakékoli týmové spolupráci. Navíc se naučí vyprávět příběh – o sobě, o nápadu, o hodnotě, kterou vytvářejí.

Poradil byste něco učitelům, kteří by rádi vedli podobný kurz?

Musíte být připraveni vzdát se kontroly. Věřit studentům. Oni musí tvořit, ne jen plnit zadání. Vy držíte rámec a pomáháte, ale iniciativa je na nich. A také nikdy nepodceňujte sílu smysluplného cíle. Studenty neskutečně motivuje, když jejich práce může někomu pomoci.

Co je podle vás základ podnikatelského myšlení?

Nejde jen o byznys. Jde o schopnost vnímat příležitosti, být flexibilní, převádět teorii do praxe a přitáhnout ostatní pro společný cíl. Studenti si často myslí, že musí mít dokonalý nápad – ale důležitější je tým, komunikace a vytrvalost.

Promítla se nějak vaše zkušenost z práce se studentskými firmami do vašeho vlastního pohledu na podnikání nebo vzdělávání?

Nemohu říct, že by se můj pohled úplně změnil – spíš se mi znovu a znovu potvrzuje, že flexibilita je naprosto zásadní. Mojí rolí je být mentor, průvodce a vzdělavatel. Ale učení se neděje tak, že studentům předám obsah. Učení se děje v momentech, kdy jim něco docvakne, kdy zažijí vlastní „wow!“.

Mým úkolem je vytvářet podmínky, aby k těmto momentům docházelo co nejčastěji. A to nejde naplánovat. Do Říma – letos do Atén – vede spousta cest. Já neurčuji trasu, ale dělám maximum pro to, abychom se tam společně dostali.

Heinrich Homola vystudoval průmyslové inženýrství na prestižním Karlsruhe Institute of Technology (KIT) v Německu. Svou téměř 30letou mezinárodní kariéru zahájil v marketingu společnosti Procter & Gamble, kde se po roce 1989 stal jedním z prvních manažerů v nově otevřené pobočce v Praze. Vedl také regionální zastoupení značky COTY v několika evropských zemích a působil jako generální ředitel společnosti Vitana. V současnosti se věnuje konzultacím, interim managementu a mentoringu – mimo jiné podporuje studentské firmy zapojené v organizaci Junior Achievement, vede kurz jako lektor kurzu Entrepreneurship in Practice (Podnikání v praxi) na Anglo-americké vysoké škole v Praze a vyučuje i na dalších ekonomicky zaměřených vysokých školách.