Když jde teorie ruku v ruce s praxí

Duální vzdělávací systém

Systém duálního vzdělávání kombinuje praktické zkušenosti ve firmě nebo státní instituci a odborné vzdělávání v teoretických hodinách. Tyto dvě roviny se většinou nestřídají postupně, ale probíhají paralelně. Studenti tedy čerpají informace na přednáškách a uplatňují je hned v praktickém životě. Standardně mají tedy podepsanou zaměstnaneckou smlouvu ve firmě, kde se praxi věnují. Dostávají úkoly úměrně svým dovednostem a učí se nejen ve škole, ale i v praxi od zkušenějších kolegů. 

Případné rozčarovná nepřijde až po absolvování školy.

Kontakt s praktickou stránkou oboru od počátku studia jim dává jasnější představu o tom, co je po absolvování vlastně čeká. Firmy budují dlouholeté vztahy se svými zaměstnanci od začátku jejich kariéry a získávají tak loajální pracovníky. Pokud je společnost ochotná uzavřít pracovní smlouvu se studentem, získá v něm zaměstnance, který zná specifické pracovní postupy společnosti a vyvíjí se v konkrétních podmínkách dané firmy. Záhy proto zjistí, zda je schopen se práci věnovat a rozčarování nepřijde až po absolvování školy. Firmy se také zavazují poskytnout studentům dostatek praxe a osobu, která bude na výcvik dohlížet.

Duální vzdělávací systém má své kořeny v Německu, ale využívají ho i Švýcarsko, Rakousko a Francie. V posledních letech ho po důkladném studiu švýcarského a německého vzdělávacího systému uplatňuje i Jižní Korea, která se systematicky zaměřuje na zvyšování úrovně odborníků na trhu. V Čechách bychom obdobu hledali těžko. Odborná učiliště doplňují teoretickou výuku například prací v dílně. Ani v ní se ale nesetkávají s reálným prostředím svého oboru. 

Jak to funguje?

V Německu se systém dvojího vzdělávání formálně objevil po přijetí zákona o odborném vzdělávání v roce 1969 a byl výrazně posílen reformami v roce 2005. Původně bylo učňovské vzdělávání organizováno různými cechy, které kontrolovaly úroveň pracovní síly a nastavovaly standardy oboru. Nyní reguluje fungování duálního vzdělávání stát zákony, které jsou pro celou zemi jednotné. Oproti tomu ve Švýcarsku, reguluje každý z 26 autonomních kantonů vzdělávání samostatně a podmínky se tedy mohou značně lišit. Přestože myšlenka propojení praktického a teoretického vzdělávání je pro všechny státy společná, poměr těchto složek se liší. Nejčastěji studenti stráví 3 až 4 dny v týdnu vzděláváním v praxi, ale ve Francii je její poměr s teoretickou částí studia vyrovnaný. 

„Tady to funguje tak, že není možné studovat, aniž by člověk měl práci v oboru. Je to takový tandem,“ říká o švýcarském školství Klára Pelčík.

Pokud si pod obory z oblasti duálního vzdělávání představujete jen obory manuálního rázu, jako je zedník, elektrikář nebo instalatér, není váš obrázek kompletní. Patří sem i řada zdravotnických profesí a zejména ve Švýcarsku se v duálním vzdělávání získává kvalifikace v oborech, které u nás patří až do terciálního vzdělávání. Nedávno o této praxi mluvila v rozhovoru Klára Pelčík z mateřské školy v Curychu. I ona získává kvalifikaci pro svou profesi v duálním vzdělávání a praxi v předškolním vzdělávání většinu týdne doplňuje návštěvou teoretických přednášek. 

Jaké výhody duální systém má?

• Stát se o finanční zátěž dělí s firmami. Ty platí mzdy svým zaměstancům z řad studentů a věnují jim i odborný dohled.
• Kontakt s reálným prostředím oboru přináší studentům lepší představu o tom, co jejich profese obnáší. Získávají cenné zkušenosti od starších kolegů v oboru a srovnání svých schopností.

• Studenti nezískávají informace jen od pedagogů žijích v akademické sféře odloučené od praxe oboru. Mají konkrétní představu o trendech ve svém oboru

• Potíže, se kterými se setkají při praxi mohou okamžitě konzultovat se svými pedagogy.

• Roste kvalifikace mladých lidí na pracovním trhu a s ní se redukuje jejich nezaměstnanost. Konkrétně Švýcarsko má zcela minimální nezaměstnanost této věkové kategorie.
• Duální systém produkuje kvalifikovanější pracovní sílu. Při vstupu na pracovní trh není absolvent školy úplným nováčkem. Má za sebou zkušenosti, na které může navázat.

• Rozhodnutí vzdělávat se v duálním systému neuzavírá cestu k vysoké škole. Řada absolventů středních odborných škol pokračuje dále ve studiu a praktické zkušenosti jsou bonusem jejich kvalifikace.

• Společnost věří, že jsou patnáctiletí studenti připraveni asistovat lékaři, vychovávat děti v mateřské škole nebo prodávat v obchodě. Důvěra s praktickým studiem spojená přináší větší pocit zodpovědnosti a vychovává dospívající k vědomému životu.