Stanou se online dny otevřených dveří novým standardem?

Kvůli pandemii Covid-19 jsou vysoké i ostatní školy dočasně uzavřeny, ovšem výuka a další události stále běží. Protože vysoké školy mají zájem se prezentovat uchazečům a uchazeči se naopak chtějí dozvědět více o školách, dny otevřených dveří se v Česku i v zahraničí přesunuly do světa internetu.

Program zůstal stejný jako v případě fyzických dnů otevřených dveří, případně jim je velmi podobný. Některé školy pořádají na online platformách prezentace jednotlivých studijních programů, další nabízejí virtuální setkání se studenty či zástupci školy a jinde si zájemci mohou poslechnout přednášky na vybraná témata. Londýnská City University, která je proslulá svou katedrou žurnalistiky, zase odpovídala uchazečům na písemné dotazy v online chatu.

Držíme krok

Iva, která se zajímá o studium religionistiky a mediálních studií a navštívila virtuální dny otevřených dveřích na českých i britských školách, se domnívá, že rozdíly mezi oběma zeměmi byly prakticky zanedbatelné. „Určitě oceňuji, že jsem ušetřila čas a peníze za cestování a mohla se zúčastnit DOD (dnů otevřených dveří, pozn. red.) z pohodlí domova. Mrzí mě ale, že jsem si nemohla školy prohlédnout, protože k tomu, abych se rozhodla, kde nakonec budu studovat, potřebuji znát nejen studijní plány, ale i prostředí školy a města,“ hodnotí uchazečka svoji zkušenost.

Na druhou stranu, na online prezentacích a panelových diskuzích spatřuje jednu velkou výhodu: „Když jsem chtěla navštívit dvě prezentace, které se kryly, vybrala jsem si jednu z nich a na tu se připojila. Druhou pak vyvěsili na web, takže jsem si ji mohla prohlédnout alespoň potom. Nevím, jestli by se mi to poštěstilo na normálním dni otevřených dveří.“

Například Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v předcházejících letech běžně zveřejňovala audiovizuální záznamy pouze z prezentací vybraných oborů či programů (např. psychologie, politologie nebo mezikulturní komunikace) a u dalších pak jen textové prezentace, pokud existovaly.Letos se všechny prezentace studijních programů přesunuly do online prostředí, a tak je mohla fakulta kompletně publikovat na svém youtubovém kanále. Najdeme zde nejen velké obory typu český jazyk nebo anglistika, ale i ty menší, jakými jsou třeba tibetanistika nebo filmová studia.

Online prezentace už zůstanou

Některé další vysoké školy plánují, že se online prezentace stanou běžnou součástí dnů otevřených dveří i v době po lockdownu. Jednou z nich je londýnská School of Oriental and African Studies, zkráceně SOAS, která se zaměřuje na studium Afriky a Asie.

„I když se nic nevyrovná zážitku, když přijdete během dne otevřených dveří na kampus a prohlédneme si školu, na které si přejete studovat, kvůli pandemii jsme se museli rychle přesunout na digitální platformy. Virtuální den otevřených dveří na SOASu byl velmi úspěšný – zjistili jsme, že když používáme online platformy, umožňuje to vyučujícím a zástupcům studentů interagovat se studenty po celé zeměkouli během jedné prezentace na dni otevřených dveří, což je obří výhodou. SOAS bude i po pandemii organizovat online prezentace pro zájemce o studium a v současné době se zabýváme logistikou toho, jak nadále pořádat online dny otevřených dveří spolu s těmi na kampusu,“ sdělilo Perpetuu tiskové centrum vysoké školy.

S technikou to ještě není ideální

Virtuální prezentace školy, stejně jako jakákoliv online konference, může být pro účastníky náročná. Vyžaduje totiž kvalitní internetové připojení, bezvadný mikrofon i webovou kameru u všech zúčastněných. Pokud se podíváme na záznamy z dní otevřených dveří na různých školách, zjistíme, že někteří účastníci naráželi zpočátku na problém s technikou, případně někteří prezentující přehlédli chatové okno na konferenční platformě, pokud tam padaly dotazy.

Navíc, pokud účastníci nesedí v jedné fyzické místnosti a nevidí na sebe, může se stát, že začnou mluvit přes sebe. To lze ovšem na některých platformách vyřešit ztlumením hostů a jejich následným vyvoláváním, pokud se přihlásí ke slovu.

Někdy se i na pozadí pořadatelů ozývaly rušivé zvuky, případně do konference zasahovali lidé ze stejné domácnosti, nejčastěji děti. Nejedná se však o ojedinělou situaci; s nutností fyzické izolace se lidé napříč sektory i zaměstnáními museli uchýlit na home office, v důsledku čehož musí pracovat vedle probíhajících dělnických prací nebo dětí, kterým se zavřela škola.

Stejně tak se někdy o jeden počítač dělí celá domácnost, což je náročné v případě, že více lidem koliduje program. Někteří to řeší připojováním se ke konferencím přes mobilní telefon, na kterém se ale mohou hůř ovládat aplikace poskytující videohovory.

I přesto dokázali účastníci virtuálních dnů otevřených dvěří najít společnou řeč. Otázky, které v letošním akademickém roce kladli uchazeči vyučujícím, byly podobné těm, které zaznívají během fyzických dnů otevřených dveří. Přesto se některé detaily lišily.

Budu muset chodit do školy?

Na vysokých školách ve Velké Británii, kde přijímací řízení probíhá především na základě podkladů, které uchazeč škole zašle (známky, motivační a doporučující dopisy, ukázka závěrečné práce apod.), a pohovory se běžně vedou přes online platformy, se dotazy ohledně pandemické situace zaměřovaly na to, jestli se v září nebo v říjnu objeví studenti v lavicích.

Tato informace je důležitá především proto, že na britské vysoké školy míří ve větší míře než do Česka studenti za zahraničí, kteří si musí včas vyřídit vízum. V současné době probíhá ve Velké Británii převážně distanční výuka, a pokud chtějí studenti např. navštívit knihovnu, musí si předem zarezervovat místo ve studovně, aby byly dodrženy rozestupy a další bezpečnostní opatření.

Na českých vysokých školách se naproti tomu uchazeči ptali, jak bude probíhat přijímací řízení, jelikož se u nás přijímací zkoušky obvykle skládají přímo v prostorách školy. V minulém akademickém roce se některé zkoušky musely rychle změnit, neboť zkoušení přes internet vyžadovalo jiné podmínky. Mohli jsme se tedy setkat s upravenými testy, s posouzením zaslaných podkladů, případně úplným prominutím přijímací zkoušky.

Ovšem bez ohledu na to, o jaký stát či o jakou školu se jednalo, vyučující nedokázali předpovědět, jakým způsobem se současná pandemie vyvine, nicméně vyjadřovali naději, že přijímací zkoušky proběhnou na půdě školy nebo že se se studenty na podzim setkají osobně.

Nezbývá tak než doufat, že do budoucna si školy vezmou z virtuálních prezentací to dobré a že i po pandemii budou tyto prezentace zachovány. Na druhou stranu by bylo smutné, kdyby studenti přišli o možnost se fyzicky setkat se zástupci školy ještě před tím, než se pro vyhlédnutou školu definitivně rozhodnou.