Trendy

Na velikosti třídy záleží

Peter Blatchford sdílí na blogu Institutu pro vzdělávání Londýnské univerzity názor na přeplněnost školních tříd, o které se v Británii opět diskutuje. Obavy z tohoto problému, zejména u nejmladších dětí, vedly bývalou labouristickou vládu k uzákonění maximální kapacity 30 žáků ve třídě. Pozdější vláda pravidlo uvolnila, což vedlo k řadě výjimek a následně k obavám o negativní dopad na vzdělávání. Blatchford se proto zamýšlí nad optimálním počtem žáků ve třídě a jeho hranicí. Výzkumy většinou tvrdí, že je třeba snížit celkový počet žáků pod dvacet, aby se projevil efekt velikosti třídy, proto možná není překročení maximálního počtu třiceti žáků tak důležité – takový počet je už dávno za kýženým limitem a jeden žák navíc už žádný rozdíl nedělá. Argumenty pro hranici dvaceti žáků však nejsou podle Blatchforda příliš silné. Opírají se většinou o americkou metastudii ze 70. let, která je založená na některých zvláštních a dnes již zastaralých datech. Důvěryhodnější studie byla provedena v  americkém Tennesse v 80. letech. Zařazovala děti a učitele experimentálně do větších (23 žáků) a menších tříd (pod 17 žáků) od předškoláků po třetí třídy. Závěry studie může znevažovat fakt, že díky výběru počtu žáků v pokusných třídách byl počet dvaceti žáků pouze střední hodnotou, nikoli nutně podstatným výstupem a hledanou hranicí. Proto Blatchford s týmem z Institutu pro vzdělání provedli rozsáhlou studii na reálných velikostech tříd napříč Anglií s mnoha kontrolovanými proměnnými (jako např. úroveň studijních výsledků). V třídách na prvním stupni s celkem více než dvaceti tisíci žáky byly zároveň kontrolovány třídní postupy související s velikostí tříd, a to na základě dotazníků, rozhovorů a systematických pozorování. Výsledky potvrdily lineární vztah mezi velikostí třídy a pokroky žáků v gramotnosti nebo matematice – čím méně žáků, tím lepší pokroky, ovšem aniž by byla patrná jasná zlomová hranice. V debatě o velikosti tříd je určující, že může dopadat také na další vzdělávací prostředky, nejen na studijní výsledky. Pozorováním bylo v menších třídách zjištěno vyšší zapojení žáků do výuky, více interakcí s učitelem i individuálnější přístup. Podobný výzkum se podle Blatchforda dotýká celé problematiky jen na povrchu – stále nevíme nic o dopadu velikosti třídy na přístup žáků k učení, jejich entusiasmus a sebedůvěru, schopnosti se samostatně učit nebo kriticky přemýšlet, rozvíjet osobní kreativitu a praktické dovednosti, ale také na celkový charakter třídy, úroveň spolupráce nebo osobních vztahů. (1505)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close