Postřehy k tvorbě kurzů MOOC
Meris Stansbury přináší na stránkách eCampus News, zaměřených na technologické novinky pro vyšší vzdělávání, poznatky z praxe tvorby kurzů MOOC (z anglického Massive Open Online Course, hromadně otevřené online kurzy). Kurzy MOOC jsou oblíbenou alternativou výuky na vysokých školách, které je většinou vyvíjí metodou pokus-omyl, aby postupně zvyšovaly mnohonásobné benefity pro školu i studenty. Článek přináší pět postřehů k efektivnějšímu projektování kurzů, tak aby byly splněny původní cíle MOOC (zvýšit přístupnost vzdělání, zvýšit zapojení studentů a propagovat jednotlivé univerzity) a zároveň aby nepřinesly školám nepřiměřené finanční zatížení. Postřehy jsou následující: 1. MOOC mohou být nákladnější, než by se čekalo a školy by měly poměřovat náklady s přínosem (podle výzkumu kurzů nabízených na serveru Coursera stojí připravit, vyrobit a distribuovat jeden MOOC mezi 38 980 a 325 330 amerických dolarů), 2. kdo má přístup ke kurzům, není úplně jasné (kurzy zatím neplní cíl donést kvalitní vzdělání k populaci, ke které by se jinak nedostalo, přesnější data o účastnících kurzů nejsou dostupná), 3. formát MOOC se mění na menší a méně formální, jak ukazuje webová platforma EdCast fungující podobně jako sociální sítě, pouze se vzdělávacím obsahem, 4. připravit online kurz je umění svého druhu, a je proto třeba přemýšlet také nad pozadím za lektorem, hudbou v podkresu a dalšími detaily (studie zkoumající chování účastníků na serveru EdX ukázala, že k udržení pozornosti a zájmu studentů je třeba videa skutečně připravit pro online diváky, ne jen nafilmovat přednášky, videa by měla být spíše kratší, ideálně 5–6minutová, je vhodnější mluvit rychleji, ale nezapomínat na krátké pauzy a vyhnout se statickým PowerPoint prezentacím), 5. online kurzy by měly zapadat do strategie domovské instituce a mělo by být zřejmé, zda rozšiřují, podporují nebo nahrazují klasické kreditové kurzy – klíčovou otázkou při tvorbě MOOC by tak pro každou školu mělo být, k čemu má konkrétní MOOC sloužit. (1500)
