Designové myšlení v projektové výuce

Instruktorka vzdělávání pomocí technologií a propagátorka inovativní výuky Beth Holland ukazuje na svém blogu na serveru Edutopia na zvýšený zájem o koncepty projektové výuky a designového myšlení, které stále ještě nemusí být efektivně využívány. Holland vidí v propojení obou konceptů cestu k výuce kompetencí dvacátého prvního století. Cílem projektové výuky je podpora studentů v zapojení se do zkoumání problémů, hledání souvislostí ve skutečném světě a sdílení procesu svého učení. Naplnění těchto cílů se přitom nevylučuje se splněním požadavků rámcových osnov, což dokazují mnohé příklady. Důležité je vidět projektovou výuku spíše jako proces než jako produkt. I při práci na velkých projektech (např. spolupráce na interaktivní knize dallaské zoo nebo tvorba online kurzu o lidském těle) se lze v jednotlivých hodinách soustředit vždy na získání konkrétních dovedností, jako je obsažení terminologie nebo osvojení si výzkumných metod. Zvládnutí skutečné techniky projektové výuky je obtížné, při jejím plánování může pomoci designové myšlení, které sestává z několika fází. Učitelé, jako např. učitelka přírodních věd Jodie Deinhammer, mohou do nového roku vstoupit s cíli, ale ne s konkrétními plány, a nejdříve se vcítit do studentů a jejich zájmů. V další fázi se definuje problém, což může být ve školním prostředí zamýšlené zvládnutí části osnov nebo určitých dovedností. Následuje generování možných řešení, jejich testování (nejlépe s kolegy učiteli) a následně vytvoření konečné podoby hodiny, aktivity nebo celé jednotky projektové výuky. Tím designové myšlení mění přístup k přípravě hodin – jeden z učitelů popisuje, že to, co u něj designové myšlení změnilo, je skutečnost, že studentům v rámci projektu raketové techniky už na začátku neříká, co přesně budou během jeho absolvování tvořit. Designové myšlení posunuje projektovou výuku od předávání zavedených postupů k podpoře kultury inovací, která je důležitá k výchově studentů do současné „ekonomiky inovací“. (1532)