Hraní videoher může mít i pozitivní dopady

Portál Science Daily zveřejnil výsledky studie týmu kolegů z kolumbijské Mailmanské školy veřejného zdraví a pařížské Descartovy univerzity. Studie byla publikována v odborném časopise Sociální psychiatrie a psychiatrická epidemiologie a zaměřila se na dopady času stráveného hraním videoher. Závěry studie ukazují, že videohry, kterými 20 % dětí ve věku šest až jedenáct let tráví více než pět hodin týdne, mohou mít pozitivní dopad. U dlouhohrajících dětí byly zjištěny vysoké intelektuální schopnosti a celkové školní kompetence. Naopak nebyl zjištěn vztah mezi časem hraní videoher a mentálními problémy uváděnými samotnými dětmi nebo matkami či učiteli. Videohráči přitom také vykazovali méně problémů ve vztazích s vrstevníky. Studie zkoumala děti z celé Evropy, a to prostřednictvím dotazníků vyplňovaných rodiči a učiteli a hodnotících duševní zdraví dětí (učitelé posuzovali také jejich studijní výsledky) a interaktivních nástrojů pro děti. Podle závěrů hrají videohry déle chlapci, starší děti a členové středně velkých rodin. Naopak statut jedináčka nebo dítěte matky samoživitelky nemá na množství času stráveného u videoher vliv. Katherine M. Keyes, Ph.D., z výzkumného týmu uvádí, že videohry jako volnočasová aktivita školáků často vyžadují jejich spolupráci, a podle zjištění studie mohou přispět k soudržnosti vrstevníků a integraci do školní komunity. Zároveň však Keyes varuje před interpretačním přeceněním výsledků a upozorňuje, že nastavení časového limitu oddychu před obrazovkou zůstává součástí rodičovské odpovědnosti a je důležitým faktorem v celkové strategii studijního úspěchu. (1533)