Nepřátelství nepřítelem myšlení a paměti

Server ScienceDaily přináší výsledky studie publikované v odborném časopise Neurobiologie, které odhalily možný dopad nepřátelských postojů a nedostatečného zvládání stresu v mládí na pozdější vývoj paměti a schopnosti myslet. Výzkum hodnotil u více než tří tisíc mladých dospělých jednak osobnostní vlastnosti, jednak schopnost analytického myšlení a paměť, které pak byly znovu testovány v padesáti letech respondentů. Nepřátelské postoje byly měřeny prostřednictvím hodnocení míry agresivního chování, nedůvěry k lidem nebo negativních pocitů spojených se sociálními vztahy. Neúčinné zvládání stresu bylo definováno jako opakované pokusy o snižování míry stresu po předchozím neúspěchu. Účastníci s nejvýraznějšími sklony k nepřátelství i s nejslabší schopností zvládat stres vykazovali po dvaceti pěti letech největší propad na úrovni analytického myšlení a paměti – v úkolu, kde si měli účastníci zpětně vybavit patnáct slov, si lidé s nepřátelskými sklony v mládí vybavili průměrně o 0,16 slov méně než ti dříve nejméně nepřátelští. Účastníci s nejméně účinným zvládáním stresu pak v průměru o 0,3 slov méně než ti, kteří v mládí zvládali stres účinněji. Výsledky zůstaly stejné i při zohlednění deprese, negativních životních zkušeností nebo diskriminace, vazba mezi nepřátelstvím a myšlením i pamětí byla snížena při úpravě dat s ohledem na kardiovaskulární rizika (vysoký krevní tlak nebo cukrovka), zatímco vliv stresového faktoru zůstal stejný. Autorka studie Lenor J. Lauren však zdůrazňuje, že jde o observační výzkum, výsledky tak ukazují na souvislost uvedených faktorů a problémů s myšlením a pamětí v pozdějším věku, nemusí se však jednat o příčiny těchto problémů. Pokud by výsledky byly potvrzeny dalšími výzkumy, je třeba u mladých lidí zvažovat intervence k podpoře pozitivních sociálních interakcí a zvládání stresu. (1543)