Různý podíl matematiky a přírodních věd ve výuce

Dirk Van Damne, vedoucí Oddělení inovace a měření na Ředitelství OECD pro vzdělávání a dovednosti, rozebírá na blogu OECD poměr hodin matematiky a přírodních věd na prvním stupni základních škol. Období primárního vzdělávání je podle něj ve vývoji dětí důležité, výzkum ve vzdělávání ho ale poněkud opomíjí. Osnovy základních škol jsou předmětem různých sociálních zájmů a politických názorů, což někdy vede k jejich přeplnění. Zpráva OECD z cyklu Zaměřeno na indikátory vzdělávání analyzuje poměr výukového času základních předmětů v zemích OECD v roce 2015. Výuka na prvním stupni v těchto zemích trvá v průměru 4,3 hodin denně. Rozdíl poměrů předmětů je mezi státy znatelný. Čtení, psaní a literatuře v oficiálním jazyku školy jsou ve Francii věnovány téměř dvě hodiny denně, zatímco v Polsku jen 0,6 hodin (průměr je 1,1 hodina). Výuka jazyka je samozřejmě na prvním stupni důležitá, učí se základní dovednosti, které podporují další kognitivní rozvoj a sociální a komunikační schopnosti. Matematika a přírodní vědy se (až na základní počty) dostaly do osnov ve většině zemí OECD až po tzv. druhé průmyslové revoluci. Teprve ve druhé polovině dvacátého století bylo obecně uznáno, že základní matematické dovednosti a znalost okolního světa by si měly osvojit všechny děti stejně jako gramotnost. V roce 2015 se matematika probírá v zemích OECD průměrně 45 minut denně (17 % celkové času), základy přírodních věd pak 20 minut (8 %). Matematice a přírodním vědám je tedy věnováno zhruba stejně času jako jazykovým dovednostem a společně s nimi tvoří tyto základní předměty přibližně polovinu celkové výuky. Rozdíly mezi státy jsou patrné i zde – zatímco v Jižní Koreji nebo Peru věnují matematice na prvním stupni pouze půl hodiny denně, ve Francii, Mexiku nebo Portugalsku je to víc než hodina. V Chile, Portugalsku nebo Polsku je podíl matematiky a přírodních věd o 25 % vyšší než podíl jazykových dovedností, naopak v Maďarsku, na Slovensku nebo v Turecku je o 25 % nižší. Z přiloženého grafu pak vyplývá, že poměr jazykové a přírodovědné výuky v České republice je vyrovnaný (pro každý zhruba hodina výuky denně). Ačkoli je otázkou, jak s poměry obsahů výuky zamíchá třetí a čtvrtá průmyslová revoluce, je zjevné, že čas je jen jednou z proměnných při tvorbě kurikula. Neinspirativní náplň osnov učených špatnými pedagogy nepovede k dobrým výsledkům při jakémkoli nastavení. Matematika a přírodní vědy by měly být zaměřeny na aktivní učení a zapojení žáků, kterým by měl být dán dostatečný čas na pochopení základů. (1524)