iPady ve třídách

Učitelka na prvním stupni Jeane Carey Ingle a univerzitní profesorka Tany Moorehead už rok a půl spolupracují se školami a pedagogy na smysluplném využití iPadů ve výuce. Na serveru eSchool News nyní shrnují výsledky výzkumů edukativního používání iPadů, s nimiž při svém vzdělávacím experimentu pracovaly. Experiment spočíval v zavádění iPadů do hodin na základní škole 15 budoucími učitely z univerzity. Využívaly se k vyhledávání informací, čtení knih, psaní prací, procvičování látky, tvorbě videí, slideshow a k mnoha dalším aktivitám. Již studie z roku 2005 ukázala, že při používání iPadů se žáci na výuku více soustředí a víc si ji užívají. Naopak ještě v roce 2012 výzkum ukázal, že většina učitelů se skutečnému zapojení těchto zařízení do výuky brání kvůli problémům s časem a zaškolení. Zkušenosti autorek ukazují, že záleží na tom, jak rádi a často využívají iPad učitelé sami v běžném životě – čím méně učitel technologie sám používá, tím těžší pro něj je zavádět je do výuky. Na věku přitom nezáleží. Předpoklad, že mladí studenti učitelství budou umět s iPady lépe zacházet než jejich starší kolegové, se během experimentu příliš nepotvrdil. Přestože se mladí lépe vyznají na sociálních sítích, i u nich bylo potřeba zaškolení. Podobně bylo potřeba s technologiemi seznámit také některé žáky, přestože studie ukazují, že tzv. digitální generace si s novými zařízeními rozumí. Výsledky experimentu pak potvrdily závěry další studie publikované v roce 2016, která potvrzuje pozitivní dopad iPadů na proces učení se žáků, autorky experimentu však příčinu nevidí v samotné technologii, ale spíše v tom, že učitelé, kteří do výuky iPady zapojili, uplatňovali zároveň spíše projektovou metodu výuky, jejíž přínos na vzdělávání žáků byl potvrzen napříč ročníky v roce 2015. Zkušenosti z experimentu také potvrdily závěry výzkumů, které poukázaly na větší zapojení studentů do výuky a potenciál přínosu iPadů pro všechny kategorie studentů, od nadaných po ty se vzdělávacími problémy včetně např. autistů. (1546)