Trendy

Když studenti studují sami

Učitel Joshua Block z Vědecké akademie ve Filadelfii reflektuje na blogu MindShift pokus z minulého pololetí, ve kterém dostali žáci možnost studovat, co a jak chtějí. Akademie již dříve nabízela studentům po celé čtyři roky studia výběr projektů, které je zajímaly, a volbu témat esejů, které bylo nutné zpracovat v rámci daných termínů. Block a jeho kolegové se však rozhodli umožnit jim řídit celé své studium, tedy ne jen vybírat si z připravených okruhů. První čtvrtletí se více podobalo tradiční výuce, kdy studenti četli stejné knihy a na jejich základě zpracovávali eseje. Ve druhém čtvrtletí už si ale žáci sami museli vymyslet téma, které by je zajímalo, zvolit si formu zpracování a také se sami motivovat k práci bez pevných termínů. Mohli se věnovat přípravě rozhlasového programu, vyučovací hodiny pro druhý stupeň, písemné práci nebo čemukoli jinému, co si vymysleli. Jediným kritériem výběru bylo, aby svou prací směřovali k předem odsouhlaseným cílům výuky. Studenti pak samostatně pracovali každý na svém projektu svým vlastním tempem. Když dokončili jednu věc, bylo na nich, aby začali pracovat na něčem novém, co je zaujalo. Jednou týdně se hromadně setkali k vyhodnocení pokroku (což vyústilo v udělování tzv. známky produktivity – známkování bylo pro pedagogy v tomto systému výuky velkou výzvou). Studentům se nový způsob výuky líbil, bojovali ale s vlastní motivací. Nadšení a produktivitu střídalo období stagnace. Jeden ze studentů popisuje, jak práci na rozhovorech o gentrifikaci místní čtvrti zpomalovala nutnost sebeřízení. Na druhou stranu po dokončení byli studenti na svůj projekt více hrdí. Někteří studenti by tak uvítali kromě svobody i jasnější strukturu svého vzdělávání, zajímali se o strategie, jak si nastavovat (a dodržovat) vlastní termíny. Obecně byli lépe motivovaní studenti, které vybrané téma osobně pohltilo, jako např. tři afroamerické studentky, které se zabývaly otázkami diskriminace podle barvy pleti. Překvapivě málo studentů sdílelo obavy pedagogů o hodnocení své práce. Bylo pro ně přirozené, že je každý známkován na své vlastní stupnici, protože zatímco jeden vyniká v ústním projevu, jiný v písemném a každý může nabídnout zajímavé myšlenky. (1557)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close