Kvízy udrží pozornost

Andrew Watson si na blogu Learning & the Brain klade klíčovou otázku pedagogů – jak udržet pozornost studentů? Watson odpovídá nejdříve obecně (zajistit podmínky pro to, aby byli studenti dostatečně bdělí a nerušily je okolní stimuly), poté odkazem na užitečné strategie, které mohou zájemci najít v knize Douga Lemova Učit jako šampion a nakonec popisuje vědecké poznatky týkající se pozornosti. Výzkum Karla Szqunara sledoval dopad opakovacích kvízů na udržení pozornosti ve výuce – dvě skupiny studentů sledovalo videolekce statistiky rozdělené do čtyř okruhů. Mezi nimi měla jedna skupina krátkou přestávku, druhá skupina podstoupila krátký opakovací test. Během sledování byli účastníci dotazováni na jejich aktuální pozornost a po skončení výuky jednak podstoupili vědomostní test na probranou látku, jednak hodnotili své zkušenosti. Výsledky ukázaly, že opakovací kvízy o polovinu zkrátí dobu, kdy myšlenky studentů těkají, místo aby se soustředily na výklad. Studenti podstupující kvízy byli také výrazněji úspěšnější v závěrečných testech – splnili testy na 84 %, zatímco studenti s přestávkami na 59 % (to by odpovídalo hodnocení B versus hodnocení F). Z hodnocení pocitů navíc vyplývá, že testovaní studenti cítili během výuky méně stresu, což je překvapivé. Méně stresu při více testování mohlo zapříčinit formativní pojetí testů, které nebylo známkováno ani jinak plošně hodnoceno a poskytovalo studentům cennou zpětnou vazbu o jejich vlastním pokroku. K podobným závěrům došel také Frank Leeming při zavedení každodenních testů namísto závěrečného pololetního, k čemuž byli studenti zpočátku skeptičtí, ale po ukončení předmětu postup nadále doporučili, protože se naučili mnohem více než studenti předchozích ročníků. Autor článku však varuje, aby se výsledky takových pokusů mezi vysokoškoláky nepřejímaly dogmaticky a aby se učitelé vždy soustředili na své konkrétní třídy. Zásadní je vyznění testů, příliš zatěžující nebo poplašné by nejspíš měly na studenty opačný efekt. (1559)