Trendy

Myšlení základem učení

Katrina Schwartz představuje na serveru Mind Shift projekt Harvardovy univerzity zaměřený na učení myšlení. Učitelé se ve vztahu k procesu myšlení soustředí většinou pouze na přemýšlení o myšlení, ale již nezahrnují proces monitorování vlastního myšlení nebo jeho usměrňování. Přitom pokud jsou studenti vybaveni myslicími strategiemi, jsou v učení samostatnější, jinak musí pasivně čekat na nasměrování myšlení zvenčí. Ron Richhart z projektového týmu je přesvědčen, že pokud učitelé pomohou studentům osvojit si postupy myšlení, jejich přemýšlení o čemkoli se prohloubí. Z jeho výzkumu 400 dětí ze škol podporujících kulturu myšlení, vyplývá, že žáci čtvrtých ročníků při požádání o vytvoření mapy myšlení zodpoví většinou pouze, na co myslí a kde myslí, o rok později se začínají objevovat abstraktnější pojmy jako „řešení problému“ nebo „pochopení“. V šestém ročníku jsou již zmiňovány strategie, např. „soustředit se“ a „nenechat si odvést pozornost nedůležitými věcmi“, a v devátých třídách se už objevují i specifické strategie jako „propojování“, „srovnávání“, „rozebírání jevu“. Přestože ve výzkumu nebyla kontrolní skupina, Richhart je přesvědčen, že když se učitel soustředí na proces myšlení, posunou se jeho žáci ve vývoji přemyšlení až o dva a půl roku dopředu oproti běžnému postupu. Pro podporu myšlení je třeba vytvořit prostředí, ve kterém je kolektivní i individuální přemýšlení ceněno a kde je každodenní součástí všech, ať už ve škole nebo i v mimoškolních programech. Přemýšlení je podstatnou složkou vzdělávání, protože žáci se neučí pouhým převzetím informace, ale právě zamyšlením se nad ní, učitelé se proto musí soustředit nejen na předávání látky, ale také na to, co s ní student musí udělat. Klíčovými prvky přemýšlení přitom podle projektového týmu jsou: 1. pojmenovávání věcí a jejich částí, 2. dotazování se, 3. nahlížení věcí z různých úhlů pohledu, 4. zdůvodňování na základě důkazů, 5. propojování s již nabytými znalostmi, mezi předměty a i s osobními zkušenostmi, 6. rozkrývání komplexnosti, 7. vyhledání podstaty a vytvoření pevných závěrů, 8. tvorba vysvětlení, interpretace a teorií. Pro nastolení kultury myšlení je dobré si pro začátek vyhradit čas na reflexi přemýšlení, ptát se studentů, co se během hodiny dělo a jak o tom přemýšleli. Projektová zpráva pak nabízí další tipy na „myšlenkové rutiny“, které lze při hodinách procvičovat a které studenti po osvojení budou přirozeně používat v běžném životě, nejen v naučené oblasti. (1554)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close