Norské národní srovnávací testy

Norské testování studijních znalostí dětí prošlo za posledních patnáct let proměnou, analyzuje server International EdNews. Z rozhovorů s akademikem Sverrem Tveitem z Univerzity v Oslu, který se ve svém výzkumu zabývá testováním a hodnocením ve vzdělávacím systému, vyplývá, že účel testů se po reformě odstartované neuspokojivými výsledky z mezinárodního hodnocení PISA v roce 2001 posunul více do formativní a diagnostické roviny. Po protestech proti původním návrhům a změnám pravicové vlády byly uzákoněny národní srovnávací testy ze čtení, psaní a angličtiny na konci pátého a osmého ročníku, které mají sloužit spíše než ke kontrole znalostí studentů k zpětné vazbě učitelům a školám o jejich metodách. Testy samotné již dnes nejsou tak kontroverzní záležitostí, odborníci však nadále diskutují, zda skutečně poskytují vzdělavatelům informace, které by jim pomohly výuku zlepšit. Někteří učitelé si stěžují na čas věnovaný testování, který by šlo ve třídách využít jinak, jiní oceňují vládní snahu zvyšovat prostřednictvím testů kvalitu vzdělávání. Protichůdné názory obou skupin vedly podle Tveita při tvorbě testů k problematickým metodologickým kompromisům, proto nyní ve svém projektu zkoumá, jak učitelé a školy v různých místech nakládají s výsledky testů, závěrečných zkoušek a dalšími daty. Původně navrhované zveřejňování všech výsledků testů nebylo přijato. Testování mělo sloužit k vytvoření pořadových tabulek škol podle výkonu studentů, od tohoto kroku však levicová vláda upustila. V současnosti bylo přijato kompromisní řešení, kdy lze školní výsledky online srovnávat s oblastním či národním průměrem, nelze však přímo porovnat jednotlivé školy. Politická situace má na testování využití výsledků vliv také na místní úrovni – zatímco současná pravicová vláda nyní prosazuje pilotní program hodnocení na prvním stupni, spíše levicové vedení Osla se snaží testování ve městě omezit. Vládní komise, která má pomoci vytvořit vizi „škol budoucnosti“, však ve své zprávě doporučuje umožnit žákům, učitelům a školám věnovat se vybraným tématům více do hloubky namísto snahy obsáhnout základními znalostmi širokou škálu oblastí. Navrhované změny rámcových osnov také kladou důraz na větší propojení předmětů. Teprve budoucnost však ukáže, zda je v Norsku dostatečná vůle k dalším reformám, které by měly dopad na výuku i testování jejích výsledků. (1552)