Změny v žebříčcích univerzit

Server University World News se zamýšlí nad problematikou metodologických změn hodnocení univerzit a dalších vzdělávacích institucí. Zatímco je žádoucí změnit metodologii udílení bodů v závislosti na rostoucím objemu dat, požadavcích zúčastněných stran nebo tlacích na manipulaci s výsledky, s každou takovou změnou riskuje hodnoticí organizace ztrátu důvěryhodnosti ve svůj žebříček a školy těžko vysvětlují svůj případný propad. Během minulého roku přistoupily k modifikaci systému hodnocení hned čtyři světové organizace – Quacqaerelli Symonds (QS žebříček) upravuje indikátor citací fakult podle hlavních předmětů, rozšiřuje indikátor dlouhodobosti výsledku výzkumů, stabilizuje indikátory akademické uplatnitelnosti nebo zaměstnanosti absolventů a přestává zohledňovat, zejména ve fyzice, práce s podílem více než deseti přispěvatelů; Times Higher Education (THE žebříček) také změnil započítávání prací s vysokým počtem autorů, přičemž již nezohledňuje ty, kde je jich víc než tisíc, vyměnil poskytovatele dat a modifikoval počítání citací dle regionů, protože v některých oblastech se cituje obecně méně; US News (žebříček Best Global Universities) přidaly do tvorby pořadí dva nové indikátory, počet knih a citací; a Shanghai Ranking Consultancy musely upravit svůj indikátor vysoce citovaných výzkumníků kvůli sestavení nového seznamu agenturou Thompson Reuters. Dramatické dopady těchto změn byly nedávno konzultovány na mezinárodní konferenci v Rusku, které hodnotí modernizaci svého vzdělávacího systému právě podle postupu v mezinárodním srovnávání. Změna metodologie však nabourává plány univerzit, jak své hodnocení zlepšit. Přestože „změna je trvalý stav“ a ani hodnocení vysokého školství v tom není výjimkou, je třeba, aby si hodnoticí organizace uvědomovaly odpovědnost, kterou úspěch jejich žebříčků přináší. Účastníci konference proto takovým organizacím doporučují představovat změny školám v předstihu, srozumitelně vysvětlit jejich obsah a důvod a přijímat změny postupně, nikoli náhle vytvořit nové hodnocení. Účelné by podle nich bylo přijmutí obecných pravidel pro zavádění metodologických změn, které již na dobrovolné bázi u některých organizací fungují. Taková pravidla by změny, které budou nadále nutně součástí mezinárodního, ale i národního srovnávání škol, usměrnilo a profitovaly by z nich jak samy organizace, tak hodnocené instituce. (1558)