Trendy

Čínské město vzdělání

Internetové stránky britské BBC analyzují zprávu Světové banky o šanghajském samostatném vzdělávacím systému, z něhož vychází děti s nejlepším světovým umístění v matematice, čtení i přírodních vědách (v mezinárodním srovnávání PISA). Zpráva hledá důvody úspěchu – a nachází je zejména v nastavení učitelské profese. Zdejší kantoři tráví učením průměrně třetinu svého času, ve zbytku se věnují vlastnímu vzdělávání, práci s mentorem a tréninkem. Učit musí částečně i ředitelé místních škol a všichni jsou motivováni k dobrým výkonům finančním ohodnocením, protože si mohou přilepšit až 30 % k základnímu platu. Protože je systém založen především na rovném přístupu ke vzdělání, jsou učitelé pobízeni k působení i na méně úspěšných okrajových školách a na těch nejvíce znevýhodněných absolvují výměnné kolečko. Město vidí investice do vzdělání jako podmínku ekonomického růstu a prostředek boje s chudobou. Méně výkonné školy jsou párovány s těmi lepšími, které jim pomáhají zvyšovat školní standardy. Nejchudších 10 % šanghajských žáků pak v testech vykazuje výsledky srovnatelné s 20 % nejzajištěnějších britských studentů. A protože jsou pedagogové vnímáni jako skuteční profesionálové, požívá toto povolání v dvaceti tří milionovém městě vysoký status. Většina probírané látky je předepsaná městskými osnovami, 30 % obsahu výuky pak volí samy školy, které zohledňují celkové nastavení systému a jeho cíl – připravit žáky na testy. I přes úspěšnost naplnění tohoto cíle je třeba zohlednit další sociální faktory. Rodiče nemají ve zdejším systému za vzdělávání dětí žádnou odpovědnost a chybí systém kontroly rozhodnutí škol nebo jiných úřadů na úseku školství. Školy mají kromě veřejných zkoušek také celou řadu vlastních testů a hodnocení a takto výkonově zaměřený přístup vzbuzuje obavy o emoční prospívání žáků. (1580)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close