Jeden rok prázdnin
Americký internetový magazín Quartz zkoumá rozšiřování trendu odložení vysokoškolských studií o jeden rok, a to poté, co úmysl udělat si „rok volna“ před zahájením studia na Harvardu prozradila dcera prezidentského páru Malia Obama. Takový krok není na mezinárodní scéně výjimečný, ve Spojených státech jej však podle nedávné studie činí jen asi 2,2 % čerstvě přijatých vysokoškoláků. Mnoho amerických univerzit přitom takové rozhodnutí nejen umožňují, ale dokonce podporují. Právě Harvardova univerzita vydala nedávno článek, ve kterém popisuje rok oddychu jako prevenci vyhoření v důsledku tlaku vzdělávacího systému a jako čas pro uspořádání osobních hodnot a cílů – a také jako příležitost k nabytí důležitých životních zkušeností mimo nastavené koleje. Studenti bez studia cestují, věnují se dobrovolnické práci nebo reálnému projektu spojenému s jejich akademickými zájmy. Myšlenka propojení světa knih (univerzit) a reálných zážitků přitom pochází již ze sedmnáctého století, kdy přední anglické univerzity vysílali studenty doplnit si vzdělání na cestě po evropských muzeích. Od šedesátých let minulého století se rok prázdnin před nástupem na univerzitu stal znatelným fenoménem a začaly vznikat organizace se službami pro „prázdnináře“, kterými se svého času stali i princové William a Harry. Na Novém Zélandě je „velká zahraniční zkušenost“ důležitou položkou životopisů a namísto jejího tradičního absolvování po škole ji studenti začínají zařazovat ještě před nástup na univerzitu. I když rok prázdnin stále není mainstreamový, americké agentury se službami pro tyto studenty zaznamenávají roční nárůst od 20 do 30 %. Zatímco však může být rok prázdnin pro studenty z vyšších tříd obohacující, pro ty s nižšími příjmy to může být jen nutná podmínka pro zahájení nákladných studií – a podle studie z roku 2011 má většina z takových studentů problém diplom dokončit, ať už z finančních důvodů, nebo pro ztrátu motivace. Někteří odborníci proto před plošnou podporou odkladu zahájení studia varují. (1572)
