Trendy

Přetížení známkováním

Britští akademici varují, že rozsáhlé procesy písemného hodnocení žáků přetěžují učitele, aniž by byl prokázán jejich přínos, informuje server SecEd. Nová zpráva Nadace pro vzdělávání odhaluje, že ačkoli stráví učitelé známkováním a dalším hodnocením průměrně devět hodin týdně (9,7 hodin týdně na prvním stupni, 9,4 na druhém stupni, 8,4 na tzv. akademiích), nejsou k dispozici data, která by prokazovala prospěšnost jednotlivých hodnoticích strategií. Právě ohodnocení bylo přitom ve vládní zprávě již v roce 2014 uváděno jako největší faktor neudržitelného časového přetěžování učitelů. Nadace ve zprávě zpracované akademiky z Oxfordské univerzity uvádí, že mezi vynaloženým úsilím a daty k metodám hodnocení je nápadný nepoměr. Zvláště písemnému známkování a hodnocení se doposud věnuje jen zanedbatelné množství studií. Šetření mezi více než 1000 učiteli ukázalo, že kombinují nejrůznější metody hodnocení, aby dostáli potřebám monitoringu pokroku žáků, plánování dalších hodin nebo podávání školských zpráv. Kombinované politiky hodnocení však školy nemají vědecky podložené, nadace proto na další výzkum vyčlenila dva miliony liber. Mezi nejčastěji využívané metody písemného hodnocení patří stanovení cílů zlepšení (užívané 72 % pedagogů), identifikace a oprava chyb, oznámkování, kvalitativní nebo popisné komentáře. Nadace doufá, že zpráva probudí odbornou veřejnost k přehodnocení systému hodnocení a jeho většímu sledování, tak aby nebyl čas strávený známkováním (a dalšími metodami) promarněný a aby se hodnotilo méně, ale lépe. Zpráva shrnuje dosavadní poznatky k zefektivnění procesu (pro učitele i žáky): 1. chyby z nepozornosti a chyby z neporozumění by měly být hodnoceny odděleně (u prvních pouze označit za nesprávné, bez korekce, u druhých nabídnout otázky vedoucí k pochopení látky), 2. rozsah hodnocení může mít negativní vliv na jeho dopad (přespříliš komentářů studenty zahltí), 3. čas věnovaný známkování jen proto, aby bylo zřejmé, že byla práce čtena, by měl být nahrazen relevantní zpětnou vazbou, a to i na úkor počtu takto hodnocených prací, 4. zpětná vazba není pro žáky přínosná, pokud nemají možnost na ni reagovat, a 5. efektivní je co nejpodrobnější vymezení cílů zlepšení žáka, učitel by však měl vždy vyvažovat časovou náročnost a přínos takového hodnocení. (1571)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close