Studenti učí učitele, jak učit

Kovýuka (coteaching) je termín, který Christopher Edmin používá ve své knize Pro bílé učitele v kápi…a všechny ostatní: Pedagogika reality a městské vzdělávání, z níž část převzal server MindShift. Edmin je přesvědčen, že ačkoli je kantor odborníkem na obsah učiva, nemusí být nutně expertem na způsob, jakým jej nejlépe předat studentům. Vychází přitom ze zkušeností výuky na amerických školách s nastavenou většinovou kulturou, do které však všichni studenti nezapadají. Prosazuje proto koncept kovýuky – spolupráci učitele a jednoho nebo dvou studentů, kteří jsou povoláni k celému procesu učení. Studenti nejen prezentují informace před třídou, ale také sestavují plán hodiny, propojují jej se standardy, hledají zdroje, rozmisťují ve třídě židle nebo zvažují možnosti hodnocení výuky. Učitel musí dát najevo studentům, že to oni nejlépe ví, jak správně sebe a své spolužáky látku naučit. Výměna rolí musí být věrná a učitel proto usedá na místo studentů, dává pozor a do výuky nezasahuje. Zvláštní pozornost si zaslouží výběr praktických příkladů a výrazy, které studenti-učitelé při výkladu volí. Tyto drobné postřehy si pak má učitel osvojit ve své vlastní výuce. Edmin to ilustruje na příkladu demonstrace Newtonového pohybového zákonu. Dřív jej vysvětloval pomocí abstraktní představy kuliček na dokonalém povrchu bez odporu, ovšem bez zájmu a pochopení studentů. Dva z nich proto vyzval, aby si stejnou hodinu podle jeho poznámek sami připravili a nestačil se divit. Studenti během večera udělali podrobnou přípravu a druhý den vyprávěli o newyorském metru a silách, které by působily na pasažéry při zatažení záchranné brzdy. Navíc studenti jinak interagovali se spolužáky, procházeli třídou a věnovali každému stejnou pozornost. Edmin se tak naučil nové výukové strategie, díky kterým docílil větší odezvy od svých žáků. Výuka má samozřejmě přínos také pro studenty-učitele, kteří se učí odpovědnosti, získávají nové dovednosti a pochopení pro učitelskou snahu. U žáků ze znevýhodněných prostředí, kteří většinou se školní docházkou nejsou příliš ztotožněni, má zážitek kovýuky zvlášť pozitivní dopad, více se potom účastní hodin a aktivně se hlásí, pokud výklad neodpovídá jejich potřebám. (1566)