Češi 16 – 65: nadprůměrně gramotní a apatičtí

Čtvrtina dospělých v ČR nepracuje s počítačem, to je ale běžné i v jiných zemích. Celkově si ale dospělí Češi nevedou v mezinárodním srovnání špatně.

V rámci výzkumu PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies), financovaného a realizovaného Organizací pro ekonomickou spolupráci v Evropě (OECD) byly zkoumány osoby ve věku 16 – 65 let prostřednictvím testů a dotazníků. V testech byly hodnoceny čtenářská a numerická gramotnost a dovednost řešení problémů v prostředí informačních technologií.

Celkově nejlepších výsledků dosáhli dospělí z Finska, Nizozemska, Norska a Švédska, jejichž výsledky byly nadprůměrné ve všech sledovaných oblastech.

Česká republika dosáhla nadprůměrného výsledku v numerické gramotnosti a průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti a v oblasti řešení problémů v oblasti informačních technologií.

Ve čtenářské gramotnosti byly výsledky českých dospělých statisticky významně lepší než výsledky v Německu, Polsku i Rakousku. V oblasti řešení problémů byly výsledky ČR lepší než výsledky Slovenska a Polska. Podíl dospělých, kteří nebyli schopni, respektive  ochotni pracovat s počítačem, se v ČR nelišil od průměru zúčastněných zemí a tvořil jednu čtvrtinu dospělých.

Relativně malý rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími

Česká republika patří spolu s Japonskem a Slovenskem k zemím s nejmenšími rozdíly ve čtenářské gramotnosti dospělé populace. Všechny tři uvedené země mají také nejvyšší hodnotu 5. percentilu těch nejslabších, což znamená relativně dobré dovednosti osob s nejnižší úrovní čtenářské gramotnosti.

V numerické gramotnosti jsou nejnižší rozdíly mezi 5. a 95. percentilem v Japonsku a České republice (142 bodů). Nejvyšší hodnotu 5. percentilu má Japonsko (213 bodů) a za ním hned následuje Česká republika (201 bodů). Toto srovnání koliduje se zjištěními u generace současných školáků, kde jsou rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími o poznání vyšší než v předních vzdělávacích systémech, jako je Finsko nebo kanadské Ontario. Značnou roli hraje oddělování nejlepších do víceletých gymnázií a nejhorších do zvláštních škol.

Mezikrajové srovnání ukazuje, že ve většině krajů se výsledky dospělých ve všech třech testovaných oblastech statisticky významně neliší od průměru České  republiky. Statisticky významně lepšího výsledku dosáhli respondenti ve všech testovaných oblastech pouze v Praze a významně horšího výsledku v Karlovarském  kraji.

Čtenářské dovednosti dospělých Čechů se v uplynulých 15 letech ani nezlepšily ani nezhoršily. Rozdělení výsledků v populaci je rovněž stejné, v obou výzkumech vykazuje ČR relativně úzké rozdělení a relativně vysokou hodnotu 5. percentilu, která svědčí o relativně dobrých dovednostech občanů s nejhoršími výsledky.

Mladí jsou v měřených dovednostech horší. Všude kromě Austrálie, Polska a USA

Srovnání výsledků mezi výzkumy PIAAC a IALS ukazují, že se zhoršily dovednosti nejmladší populace. Zhoršení výsledků nejmladší věkové kohorty se ovšem týká většiny zemí. Ke zlepšení v této kohortě došlo pouze v případě Austrálie, Polska a Spojených států. V ostatních zemích došlo ke zhoršení, přičemž zhoršení v ČR bylo v mezinárodním srovnání podprůměrné.

V souladu s mezinárodními trendy je i zlepšení výsledků nejstarší věkové kohorty. Čeští dospělí v této kohortě dosahují v mezinárodním srovnání nadprůměrných výsledků. Spolu s nárůstem podílu vysokoškoláků v populaci došlo od roku 1998 ke zhoršení výsledků této vzdělanostní skupiny (více vysokoškolsky vzdělaných znamená více těch, kteří mají průměrné či podprůměrné předpoklady). Stále však jsou ve všech sledovaných oblastech dovednosti českých vysokoškoláků ve všech věkových kategoriích, včetně té nejmladší, lepší, než je průměr OECD.

Dospělí v České republice dosahují nadprůměrných výsledků v porovnání s průměrem OECD ve věku 16–24 let a zejména pak v kategorii 25–34 let. V kategorii „středního věku“ (35–54) se ovšem propadají do podprůměru, aby v kategorii 55–65 byli opět výrazně nadprůměrní.

V nejmladší věkové kohortě 16-24 let mají ve čtenářské gramotnosti statisticky významně lepší výsledky než Česká republika pouze Estonsko, Finsko, Japonsko, Jižní Korea a Nizozemsko, v numerické gramotnosti pak Finsko, Nizozemsko a Vlámsko.

Češi bez maturity jsou méně gramotní, je jich také více než jinde

V ČR jsou velké rozdíly mezi absolventy odborných maturitních a odborných nematuritních oborů a tyto rozdíly se od roku 1998 zvýšily. Absolventi nematuritních středoškolských oborů (ISCED 3C) dosahují ve srovnání s absolventy oborů ISCED 3C z jiných zemí horších výsledků ve čtenářské gramotnosti, zároveň tvoří v ČR absolventi nematuritních oborů významně větší část populace, než je průměr OECD. Nadprůměrný je i podíl dospělých s nižším než maturitním vzděláním.

V průměru nejsou výsledky mužů a žen příliš odlišné a v mnoha zemích jsou statisticky nevýznamné.

V České republice jsou rozdíly mezi respondenty s nejvyšším a nejnižším socioekonomickým statusem nadprůměrně vysoké. Závislost úrovně gramotnosti na socioekonomickém statusu je navíc silnější v mladší věkové kohortě než u starších občanů. To znamená, že dochází k dalšímu zvyšování rozdílů v dovednostech lidí s příznivým a méně příznivým zázemím.

v ČR byla shledána vůbec nejnižší míra důvěry ze všech zúčastněných zemí (85 % souhlasilo s výrokem, že „člověk může důvěřovat jen několika málo lidem“)  nejnižší účast v dobrovolnických aktivitách (82 % dospělých uvedlo, že se v posledním roce nevěnovalo žádné dobrovolnické činnosti). Dále byla ČR zemí s třetím nejvyšším podílem občanů, kteří mají pocit, že nemohou naprosto ovlivnit politické dění v zemi (68 %). Hůře na tom byla jen Itálie a Slovensko.

Podrobněji zde: http://www.piaac.cz/attach/vysledky/PIAAC_hlavni_zjisteni.pdf

Průzkum pro ČR zpracovala Jana Straková, abstrakt připravila Jaroslava Simonová