Každé dítě je v něčem nadané

Zná to asi každý rodič: fáze přání, lopotného úsilí, očekávání a pak někdy bohužel taky následného zklamání. Chtěli jste mít ze svého malého pokladu geniálního klavíristu? Zaplatili jste mu drahé kurzy a pořídili špičkový nástroj? A on či ona je hluchý jako tetřev a zahraje sotva ovčáky čtveráky a navíc v provedení vhodném zejména k zastrašování obzvlášť sveřepých nepřátel?  

Možná nejste ve výchově a svých přáních tak urputní a jen si někde v koutku duše přejete: „Kéž by tak ta naše byla v jednání s lidmi stejně dobrá jako já“ nebo případně „kéž by nebyla při vystupování na veřejnosti takové poleno jako já/manžel/dědeček/pratchán…“

Nejste sami. Do svých dětí často projektujeme své vlastní tužby, nenaplněné sny, ambice, zkušenosti. Doporučujeme jim způsoby řešení, které se osvědčily nám, dospělým. Děláme to s nejlepším vědomím a svědomím. Vždyť je přece milujeme. Domníváme se, že známe řešení. Víme, jak na to. Někdy to zafunguje, ale někdy taky ne. Hodiny pak trávíme vysvětlováním, přemlouváním, ukazováním, a ono často nic. Často se pak sami sebe po nocích ptáme: proč???

Podobnou otázku si od stvoření světa asi také kladou HR manažeři všech firem. Investují miliony peněz všech možných měn a dob ve snaze identifikovat slabá místa svých zaměstnanců a poté je chtějí překonat cílenými školeními, rekvalifikacemi, e-learningy, coachingy, development centry, či jak se jen ty HR vymyšlenosti jmenují. A výsledek? No, zeptejte se někdy nějakého HRisty ve svém okolí (ale pro jistotu doporučujeme použít detektor lži).

A přitom stačí tak málo. Je sklenice poloprázdná, nebo poloplná? Stačí změnit optiku našeho uvažování a zaměřit se na pozitivní stránky naší osobnosti, našeho okolí a hlavně našich dětí. Většinou pak dosáhneme dobrých výsledků snadněji a rychleji. Místo abychom se snažili řeku přimět lézt do kopce, podpořme ji v její síle, s jakou si hledá cestu k moři.

Když dítěti řeknete, že je nepořádné, má hlavu furt jen v oblacích, u ničeho nevydrží, fantazíruje, dost možná budete mít pravdu. Ale třeba je to, v čem spatřujete jeho nevýhodu, skrytou výhodou? Co když zrovna námi zmiňované a nepořádné, rozlítané dítě (říkejme mu Kuba či Anička) je ve skutečnosti vysoce tvořivý človíček, který dokáže jako houba vstřebávat inspiraci ze všech koutů a má potřebu o věcech neustále přemýšlet a skládat je do nových nečekaných obrazů? Co když máte doma malého da Vinciho či Steva Jobse. Budete malého Steva Jobse také neustále nutit, aby si uklízel ve složkách, aby přemýšlel jen o stolních počítačích a přestal fantazírovat o tabletech? K čemu vám to bude? A k čemu to bude Kubovi či Aničce?

Jak by se změnil přístup k našim dětem, kdybychom dopředu věděli, co v nich vězí, co z nich může vyrůst, jaký je jejich potenciál a jejich silné stránky? A hlavně jak je rozvíjet?

Tímto tématem se ve Scio zabýval tým odborníků a sestavil první český test a kurz rozvoje silných stránek pro děti. Jako cíl si předsevzali identifikovat silné stránky dítěte a podpořit skutečnost, že každé dítě je nadané. Stačí poznat jeho přednosti, zvolit, právě na základě silných stránek, vhodné zaměření (povolání, koníčky, životní styl) a netrápit se tím, že v něčem naopak dítě nevyniká.

Výsledkem práce jsou dva online systémy. První, určený pro středoškoláky, který umí z palety 19 různých silných stránek charakteru (např. odvaha, tvořivost, úsudek, přátelskost, zodpovědnost, flexibilita, přesvědčivost) určit 7-10 silných stránek dítěte,  vycházejících z reakcí na konkrétní životní situace zadané v testu. Druhá varianta je určená pro mladší děti, které díky testu zjistí, jaké jsou jejich přednosti. Jestli jsou třeba objevitelé, umělci, dobrodruzi, textaři, kapitáni či ochránci – výsledkem jsou 3 přednosti z celkem 15 možných variant.

Samo o sobě je pěkné a důležité, když vám někdo ještě v dětství řekne, jaké jsou vaše silné stránky, a neposloucháte pořád jenom připomínky svých chyb a nedostatků. Test ale nabízí mnohem víc – děti se dozví jak své silné stránky (resp. přednosti) dále rozvíjet, ale dostanou i doporučení, jak se na svůj život dívat optikou „poloplné sklenice“.

Rodiče se díky testu dozvědí (nebo si potvrdí), že jejich Anička je kombinace ochránce, tvořivce a objevitele, a zjistí, čím jejímu rozvoji nejvíce prospějí. Kuba bude vědět, v čem jsou jeho přirozené výhody, na kterých může stavět třeba volbu svého budoucího povolání či vysoké školy.

Kromě testu existuje také prezenční kurz (ve variantě pro děti ve věku 10-12 let), na kterém si děti v rámci zážitkových a sebepoznávacích aktivit na vlastní kůži vyzkouší, jaké to je být objevitelem, tvořivcem, kapitánem, parťákem nebo nadšencem; zjistí, jaká kategorie jim nejvíc odpovídá, a dozvědí se také něco o rozvoji svých předností. Test jim a rodičům může dát základní informace, ale to nejhlubší sebepoznání a zápal pro svůj další rozvoj získají, když mají možnost si objevováním sebe sama aktivně projít.

Jsme tedy zvědaví na výstupy a reakce dětí a rodičů. Jak moc bude test propracovaný a jeho výsledky odpovídající? Jak moc bude vyhovovat českým reáliím a specifikům a nakolik umožní individualizovaně pracovat s dětmi? Pevně věříme, že to nebude jenom instantní řešení po vzoru některých zahraničních pedagogických kazatelů. Ale to ukáže až čas a možná také naše příští číslo, neb projekt budeme i nadále sledovat.

více k tématu: www.testsilnychstranek.cz