Když škola způsobuje nemoc

Text: Štěpánka Schenková

Varovně vysoké procento rakouských dětí si stěžuje na to, že jim škola způsobuje zdravotní problémy. Za vzor je dáváno Dánsko.

Způsobuje škola nemoc? Zjištěné údaje se alespoň moc nevzdalují předpokladu: 40 % 15letých žáků si stěžuje na psychosomatické poruchy jako bolesti hlavy, břicha či nevolnost. Ani mnoho učitelů se nezdá být v pořádku: Každý třetí si stěžuje na únavu. Na tento fakt upozornil ve své výroční zprávě Klaus Vavrik, prezident rakouské ligy pro zdraví dětí a dorostu. Výuka a zdraví jsou podle něj v úzké vzájemné součinnosti.

Vavrikův požadavek zní: „Potřebujeme učitele, kteří umí u dětí vzbudit nadšení a navázat s nimi dobrý vztah. Vazba k dítěti je základem pro úspěšnou výuku.“ Jako pozitivní příklad jmenuje Dánsko: „Rodiče jsou zde součástí školy, kde se nachází i výchovné poradenství. Učitelé a rodiče cítí společnou odpovědnost za to, aby se dítě dobře rozvíjelo.“ Cílem by proto měla být kultura společné odpovědnosti a spolupráce.

Cesta k lepšímu školství je dlouhá. Úlohou státu je nastavit odpovídající rámcové podmínky, k čemuž byl vyvinut speciální desetibodový program. Mimo jiné je potřeba zvýšit kvalitu péče v mateřských školách. Vzhledem k tomu, že jedné učitelce připadne na starost příliš mnoho dětí, jsou tímto děti vystavovány permanentnímu stresu. Opět si lze vzít příklad z Dánska: „Učitelé v MŠ zde vydělávají 2,5x více než v Rakousku. Což samo o sobě vypovídá o kvalitě mateřských škol.“

Další návrhy: Podpora personálu prostřednictvím psychologů nebo školních sociálních pracovníků by měla být lépe propojena. Výchova ke zdraví by měla být samozřejmostí v každodenním školním životě. Také dostatečná zdravotní péče, která zajišťuje fyzické, psychické, duševní a sociální zdraví, je nezbytná. „Jen ti, kteří se cítí dobře, jsou skutečně připraveni se vzdělávat a dosahovat dobrých výsledků.“

„V rámci plánovací a strategické úrovně jsme již pokročili. Problém je v tom, přeměnit naše vize a nápady v realitu,“ říká Vavrik. V Rakousku chybí 60 000 až 80 000 léčebných míst pro děti a mládež. K dispozici je např. 7 700 rehabilitačních míst pro dospělé, pro děti však jen 50.

Zdroj: Kurier.at