Trendy

Pozitivní vliv předškolního vzdělávání

Nad důležitostí předškolního vzdělávání se zamýšlí Dirk Van Damme na blogu OECD Education. Popisuje, že před více než sto lety zaváděly země, které jsou dnes členskými státy OECD, povinnou školní docházku většinou od šesti až sedmi let, a to v důsledku tzv. druhé průmyslové revoluce. Ta s sebou nesla zákaz dětské práce a také požadavky na základní znalosti pracovních sil. Členské země od té doby dohlíží nad zajištěním (a vynucením) povinné docházky pro všechny děti, mnohé z nich také postupně zvyšovaly její horní věkovou hranici. Pro děti mladší šesti let ale bylo ještě dlouho vnímáno jako nejvhodnější rodinné prostředí. Jejich začlenění do vzdělávacího systému začalo až se zapojením více žen do pracovního procesu, s čímž přišla potřeba hlídání mladších dětí. I když se takto začalo rodinné prostředí měnit, představa, že nejlepší vychovatelkou malého dítěte je jeho matka, ještě dlouho poté působila proti rozvoji klasických vzdělávacích aktivit v tomto věku, a to až do období před několika lety, odkdy se podle nedávné zprávy OECD zásadně rozvíjí předškolní systém pro tří- až šestileté děti. Tento stupeň vzdělávacího systému je nově považován za jeden z klíčových. Ve většině zemí OECD využívá předškolní vzdělávání na 90 % čtyřletých dětí, i když u některých specifických skupin obyvatelstva zůstává podíl i nadále velmi nízký. Otázkou zůstává, zda kvantitativní rozmach předškolního vzdělávání mění pohled na jeho obsah. Studie potvrzují, že speciální předškolní vzdělávací programy mají na kognitivní, sociální i emocionální vývoj malých dětí pozitivní dopad. Politici by se proto měli zaměřit především na kvalitu první fáze vzdělávání, protože už nejde jen o to pohlídat děti, zatímco jsou rodiče v práci. Některé země už přichází s přísnými standardy podobnými těm pro pozdější stupně vzdělávání, ovšem s tím rozdílem, že předškolní vzdělávání nechtějí přiblížit klasickému školnímu prostředí. Výsledky mezinárodního šetření PISA ukazují, jak pozitivní vliv má účast na předškolním vzdělávání na matematické dovednosti v patnácti letech. I při zohlednění socioekonomického statusu, pohlaví, imigrantského pozadí, jazyka rodiny, rodinné struktury, geografické polohy školy, opakování ročníků a zaměření studií (obecné nebo praktické) se ukazuje, že ti, kteří se neúčastnili ani jednoho roku předškolního vzdělávání, mají dvojnásobnou pravděpodobnost, že budou mít v matematice špatné výsledky, než ti, kteří chodili do školky alespoň jeden rok. (1608)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close