Jak si vedou bakaláři na trhu práce?

Na počátku tohoto století existovaly ve světě dva základní modely vysokého školství, popisuje Dirk van Damme na blogu OECD Education – byl to angloamerický systém tří až čtyřletých bakalářských programů s možností postgraduálního studia v některých oborech a evropský kontinentální model delších integrovaných programů, v některých případech šesti-, sedmi-, nebo dokonce osmiletých. Asijské země většinou přijaly angloamerický systém, v Latinské Americe převažoval ten evropský. O šestnáct let později je vše jinak – díky tzv. boloňským reformám z roku 1999 transformovala většina zemí své vysoké školství tak, aby kopírovalo angloamerické nastavení bakalářských (a navazujících magisterských) programů, protože tento model vycházel úspěšněji, co se týče vědeckých výsledků i situace na trhu práce. Boloňské reformy měly zaručit harmonizaci národního vzdělávání a zajistit tak vyšší a snadnější mobilitu studentů i akademiků. Dalším cílem, i když se o něm tolik nemluví, měl být dřívější nástup části absolventů na pracovní trh – první zaměstnání až v sedmadvaceti letech, jak to bylo obvyklé v Německu nebo Itálii, bylo považováno za neudržitelné. Boloňský proces transformace je už nyní ve většině zemí u konce, a autor proto hledá odpověď na otázku, zda byl úspěšný, tedy jestli více studentů vstupuje na trh práce dříve a jak je tento trh vítá. Data OECD nabízí odpovědi: podíl lidí s „nižšími“ tituly, tj. s nejvyšším dosaženým bakalářským či nižším terciárním vzděláním, vzrostl oproti předchozí generaci v průměru o 10 %, v Itálii dříve známé dlouhými studijními programy dokonce o 20 %. Co se týče zaměstnanosti, ve všech zemích OECD platí, že čím vyšší vzdělání, tím nižší pravděpodobnost nezaměstnanosti, rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi vzdělání jsou ale v každé zemi jiné. Zhruba ve dvou třetinách zemí se zaměstnanost bakalářů pohybuje přes 80 %, zdá se tedy, že v těchto zemích se pracovní trh pro takovou formu vzdělání již adaptoval a nabídl jim dostatek příležitostí. Ve zbývající skupině zemí, včetně např. Španělska, Řecka nebo Itálie (a podle přiloženého grafu také České republiky nebo Slovenska), se nabídka práce ještě plně nepřizpůsobila. U absolventů kratších terciárních programů je situace ještě méně čitelná – zatímco v některých zemích dosahují velmi vysoké zaměstnanosti, v jiných je pro ně jen minimum příležitostí. V zemích, kde ještě trh není transformovanému vzdělávání přizpůsobený, je podle van Damma potřeba spolupracovat se stranou poptávky a přijmout potřebná politická opatření. (1621)

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close