Počítačové školní farmy

Ve stísněném prostředí bostonské střední koly pěstují studenti pomocí moderních technologií obilí a zeleninu v množství odpovídajícímu jednoakrovému poli, popisuje server Hechinger Report. Ve starém lodním kontejneru vytváří díky nástěnné klávesnici a mobilní aplikaci vhodné klimatické podmínky, řídí déšť i množství ultrafialových paprsků a sledují úrodu.

Technologické farmy jsou ve světě odpovědí na potřebu udržitelného růstu produkce pro stále se zvětšující počet obyvatel. Ve školách takové farmy učí studenty celou škálu věcí, od fyziologie rostlin po ovládání technologií a spletitosti i kontroverzi konceptu udržitelnosti.

Bostonskou školní farmu vede učitelka dějepisu jako mimoškolní aktivitu. Vytvořil ji start-up Nákladní farma, který tímto způsobem recykluje kontejnery a zajišťuje samozásobitelství malopěstitelům nebo třeba restauracím. Aktuální verze technologické farmy stojí 82.000 dolarů, škola získala levnější variantu, kterou zafinancovala díky dotacím pro „zelené školy“. Studenti zatím úrodu nijak nevyužívají, od příštího roku ji ale chtějí prodávat rodičům a sousedům, aby pokryli roční náklady na semínka a výživu. Špenát, papriky, rajčata, salát fazole nebo bylinky rostou spíše z recyklované plastové drtě než z půdy a berou živiny z propracovaného závlahového systému. V roce 2014, kdy byla farma otevřená, předali tvůrci studentům informace o rostlinách nejvhodnějších k hydroponickému pěstování, děti ale zkouší další druhy.

Přístup k farmaření musí být vzdálený, aby se na něm mohlo podílet více studentů, než se vejde do kontejneru – a také proto, že proces farmaření nekončí s posledním zazvoněním. V hodinách přírodních věd pak studenti diskutují o výhodách i limitech „vertikálního farmaření“. Rozebírají lokálnost potravin, omezení pesticidů a znečištění spodních vod i nižší spotřeby půdy a vody, ale i energetickou náročnost. Studenti i technologičtí farmáři se sdružují na sociálních sítích a sdílejí pěstitelské i IT tipy.

Tzv. potravinové počítače, které dokáží monitorovat růst rostlin, lze zapojit i do venkovního pěstování, tak jak to dělají např. v Shady High School, kam takový přístroj dodala organizace OpenAg poskytující také volně šiřitelné návody na technologické farmaření. Ve Staples High School v Connecticutu sestrojil svůj agropočítač sám učitel poté, co shlédl TED Talk experta Caleb Hrapera, a kromě letní školy teď pěstuje zeleninu i v kroužku po škole. Na všech zmíněných školách si pochvalují, že zapojení technologií vzbuzuje u dětí zájem o zemědělství, udržuje je u dlouhodobých projektů, učí je širší dovednosti než jen správnou údržbu rostlin a podněcuje debaty o globálních otázkách potravinového zajištění. (zdroj)