Technologie a inovace

Na míru zapojení digitálních technologií do výuky panují různé názory, nemůžeme ale ignorovat, jak zásadně proměňují technologie svět mimo školu – tak otevírá své zamyšlení nad inovacemi ve vzdělávání Andreas Schleicher na blogu OECD Education.

Studenti, kteří se nebudou orientovat v komplexním digitálním světě, se nebudou moci plnohodnotně účastnit sociálního, ekonomického ani kulturního života. Ještě u předchozí generace mohli učitelé předpokládat, že to, co učí, vydrží studentům po celý život. Škola předávala konkrétní znalosti. Nyní je úkolem školství připravit studenty na rychle se měnící svět, pro obory, které ještě ani nevznikly, školy tedy musí učit především dovednosti, jak se v proměnlivém světě pohybovat. Dilema vzdělavatelů spočívá v tom, že to, co jde nejsnáze naučit a otestovat, jde zároveň také nejsnáze digitálně zpracovat (a na pracovním trhu nahradit přístroji). Protože Google ví všechno, nejsou dnes lidé ceněni za to, co ví, ale jak s těmito informacemi umí nakládat.

Diferenciátorem pracovní síly je dnes způsob myšlení, práce s kreativitou, řešení problémů a rozhodování. Naučit takové dovednosti ve školách vyžaduje, aby inovativní přístupy už nebyly jen okrajovou záležitostí. Proto teď pořádá OECD druhý ročník summitu ministrů školství členských zemí v Izraeli. Ministři budou řešit, jak inovovat vzdělávání pro nové digitální století. Jak ukazují testy PISA, jednoduchá odpověď „více technologií do škol“ nestačí. Výsledky studentů, kteří ve škole občas používají počítač, jsou lepší oproti těm, kteří se k němu dostanou jen zřídka. Na druhou stranu ti, kteří sedí ve třídě u počítače velmi často, mají výsledky horší.

Školní přístup k technologiím navíc nevyrovnává výsledky běžných a znevýhodněných studentů. Technologie obecně jsou však základem přístupu k informacím. Žáci se nemusí učit z dva roky staré učebnice, která se před vydáním deset let připravovala, mohou mít online přístup k tomu nejlepšímu, co je v zemi nebo celosvětově k dispozici. Zásadní je také propojení komunity učitelů, kteří se vzájemně inspirují.

Musíme se ale naučit využívat technologie efektivněji pro inovativní učení, pro projektové a zvídavé učení, pro spolupráci mezi studenty a pro skutečné a aktuální hodnocení. Školy navíc musí učit žáky, jak předcházet virtuálním hrozbám nebo jak kriticky přistupovat k online zdrojům. K tomu všemu je třeba vybudovat odpovídající profesní rozvoj pedagogů a správně komunikovat potřebné změny, protože nejistota doprovázející změny většinou učitele vede k preferování stávajícího stavu. (zdroj)

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close